Překážky v práci - strana 8

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 
Vydáno: 25. 09. 2017
  • Článek
Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zkratka ZSZS), provedená zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017 významně změnila některá pravidla pro vydávání lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (dále též PLS). Dílčí upřesnění má přinést též novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Článek se v dalším zabývá zásadními změnami právní úpravy, nikoliv, až na výjimky, výkladem pravidel, která platí nadále beze změny a jichž se novela zákona netýká.
Vydáno: 22. 09. 2017
  • Článek
Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...
Vydáno: 22. 09. 2017
  • Článek
Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.
Vydáno: 25. 08. 2017
Zaměstnanec čeká se svou družkou dítě, má nárok na doprovod k lékaři své družky - vyšetření co se týče těhotenství? Musí spolu žít ve společné domácnosti, pokud ano, musí být doloženo?
Vydáno: 18. 07. 2017
Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?
Vydáno: 19. 06. 2017
Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?
Vydáno: 16. 05. 2017
  • Článek
Na seminářích či v dotazech z praxe se neustále objevují otázky ohledně překážek v práci: kdy jde o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy.
Vydáno: 21. 03. 2017
Chtěla bych si upřesnit dobu omluvené absence zaměstnance při darování krve nebo krevní plazmy. V naší společnosti se pracuje pouze v ranní směně/jednosměnný provoz. Odběry jsou prováděny většinou v ranních hodinách, takže předpokládám, že se dá tolerovat "zameškané dopoledne". Někteří zaměstnanci ale v den odběru zůstávají doma celý den (směna 8-16.30) a argumentují, že na to mají nárok. Já se však domnívám, že by nejen v takovém případě měli mít na potvrzení uvedeno, že potřebují k zotavení dalších x hodin. Mám pravdu nebo je zaměstnavatel opravdu povinen omluvit zaměstnanci celou směnu? 
Vydáno: 03. 03. 2017
Máme zaměstnance, kterému jsme dali smlouvu na 37,5 hod týdně, ale zaměstnanec to neodpracuje. Chybí mu vždy na konci měsíce cca 20 hod. Neodpracuje to, protože tolik práce není. Je možné mu dát na tu dobu neplacené volno? Chyba je na naší straně, že nemáme tolik práce, ale on si je toho vědom a nechce po nás, aby jsme mu platili to, co skutečně neodpracoval. Co s tím? 
Vydáno: 24. 02. 2017
Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?
Vydáno: 29. 06. 2016
Mám nejasnosti ohledně posouzení dopravně psychologického vyšetření řidičů (zaměstnanců) podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. z pohledu pracovní doby. Jak posuzovat nepřítomnost zaměstnance z důvodu tohoto vyšetření? Podle mého názoru se nejedná o překážku v práci. Jedná se tedy o výkon práce, za nějž přísluší mzda? Nebo je to ještě jinak?
Vydáno: 05. 04. 2016
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – II. část 4. DÉLKA SMĚNY (VÝKONU PRÁCE) PŘI PRUŽNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel...
Vydáno: 23. 03. 2016
Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?
Vydáno: 15. 02. 2016