Požadavky na pracoviště, ergonomie - strana 2

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Ze souboru ergonomických norem je část, která se zabývá ergonomií tepelného prostředí. Jde o normy, které mohou být užívány integrujícím způsobem umožňujícím zkoumat expozici horkého, mírného a chladného prostředí v reakcích člověka.

Stanovení rizikovosti ekonomických činností dle CZ-NACE na základě ocenění potenciálních nebezpečí vzniku poranění člověka či poškození jeho zdraví v pracovních systémech. Přehodnocení rizikovosti práce v návaznosti na nový systém CZ-NACE s ohledem na změny výskytu a charakteru rizik i důsledků nízké úrovně prevence BOZP. Rámcová prezentace přístupů a vytvořené metodiky pro objektivnější ohodnocení rizikovosti práce v ČR, a to na makro úrovni a s využitím oficiálních statistik a dostupných dat bez další zátěže pro podnikatelské subjekty. Podle potřeby vytvořený model umožňuje aktuální propočty (vhodné by bylo např. jednou za tři roky).

Mezi rizikové faktory mikroklimatických podmínek, označované též jako tepelně vlhkostní podmínky, na nevenkovním (dříve vnitřním) prostředí se řadí zátěž teplem a chladem. Zjišťování a hodnocení mikroklimatických podmínek je ošetřováno legislativně podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších změn, a podle metodiky řady ergonomických norem pro horké, mírné a chladné tepelné prostředí. Neoddělitelnou součástí je fyziologický (ergonomický) popis reakcí člověka jako otevřeného systému v termoregulačních procesech.

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

V každém větším městě naší republiky dnes najdeme menší nebo větší obchodní centrum. Někde alespoň jedno, ve větších městech několik. Za posledních asi 25 let se u nás vyrojily jako houby po dešti. Někdy je to přízemní, nejvýše dvoupodlažní objekt, jindy několikapatrová budova nebo i několik budov vzájemně propojených. Vždy to je objekt, jehož vnitřní prostory jsou rozčleněny na řadu menších nebo větších jednotek, které majitel, resp. provozovatel obchodního centra, pronajímá jiným podnikajícím subjektům k provozování nejčastěji obchodní činnosti pro zákazníky.

Jedná se o významnou problematiku v životě člověka zabývající se přímým sdělováním informací formou řeči a jejímu příjmu sluchovým ústrojím člověka, s možným narušováním v daném prostředí šumem. Znalosti uplatňované při řešení dané problematiky se opírají o poznatky z anatomie a fyziologie sluchového ústrojí a mluvidel, které jsou doplněné o vybrané statě z fyzikální a fyziologické akustiky, včetně popisu nemocí sluchu a vad řeči a stručného popisu vyšetřování poruchy sluchu audiogramem. V poslední kapitole, v odkazech na ergonomickou normu ČSN EN ISO 9921, je věnováno metodickému přístupu k hodnocení kvality řečové komunikace s uvedením na příkladu.

Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.

Svařování patří mezi nejčastější činnosti prováděné v průmyslu. Při svařování jsou vytvářeny emise velmi jemných částic, které jsou známé jako svářečské dýmy. Svářečské dýmy se skládají z mnoha různých druhů nebezpečných látek, které způsobují poškození zdraví zaměstnanců. Jednou ze složek svářečských dýmů je i mangan, který má nepříznivý vliv na nervový systém. Při svařování jsou rovněž produkovány i nebezpečné plyny, jako jsou například oxid uhelnatý a ozón.

Člověk si mnohdy ani neuvědomuje co mu zrak a vidění poskytuje. Zrak je pro člověka jeden z nejdůležitějších smyslů, neboť jim přijímá 80 až 90 % všech informací o vnějším světě. Také je třeba si uvědomit, že vznikající změny ve zdravotním stavu očí, ke kterým dochází v průběhu života člověka, jsou varující. Proto je žádoucí podmínkám správného vidění, uváděných dále v širších souvislostech, věnovat patřičnou pozornost.

Horní a dolní končetiny jsou párovými orgány. Jejich rozdílnost spočívá ve specifických funkcí uplatňovaných během každodenního života. O horní končetině bylo pojednáno v dřívějším vydání BHP č. 12/2016.

Pracovním prostředím rozumíme soubor všech atributů, které se dotýkají práce vykonávané člověkem. Zejména se jedná o prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, veškeré jeho vybavení a v neposlední řadě též faktory pracovních podmínek. Všemi těmito atributy jsou lidé při práci ovlivňováni a je povinností zaměstnavatele zajistit, aby působení těchto faktorů nemělo negativní vliv na jejich zdraví.

Přes veškerou mechanizaci a automatizaci pracovních procesů se neobejdeme bez práce ruky. Práce rukou, vykonávané v různých oborech, mající specifický charakter pracovních úkolů, jsou při jejím výkonu více či méně náročné a bezpečné.

Celoevropská kampaň Zdravé pracoviště 2016–2017 na téma „Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku“, která probíhá pod záštitou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), je...

Současná praxe nejen v České republice, ale i v zahraničí ukazuje, že vhodné a odpovídající nastavení množství práce a pracovního tempa je stále více problematická záležitost.

Pracovní stůl je jedním z nejdůležitějších prvků ovlivňujících efektivitu práce, zdraví a komfort zaměstnanců během činnosti v kanceláři. Vhodně navržený postup výběru kvalitního produktu umožní zefektivnit proces vybavení pracoviště. Předložený příspěvek představuje základní charakteristiky, které je vhodné zohledňovat při výběru pracovního stolu. Uvedené vychází z terénních šetření a testování výrobků různé provenience.

Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci se může u jednotlivých organizací podstatně lišit. Jsou organizace, jejichž úroveň je více než problematická, jiné investují snahu a nemalé finanční prostředky do této oblasti a ve většině případů se toto pozitivně odráží na pracovní úrazovosti.

Každá chyba, omyl, selhání člověka, které vznikly při jeho činnosti, jsou důsledkem, jehož příčiny představují více či méně složitou souhru či okamžitou konstelaci objektivních a subjektivních podmínek v rámci pracovního systému. Je to na jedné straně technické zařízení či jiný pracovní prostředek, na straně druhé člověk (skupina lidí), jejich aktuální situace v pracovním procesu a způsob jejich chování a jednání.

Kancelářská židle je jedním z nejdůležitějších kusů nábytku v kanceláři. Taková židle respektuje anatomii a individuální potřeby jejího uživatele, je účelná a pohodlná pro dlouhodobé sezení. Dnešní lidé, kteří většinu času tráví vsedě (v práci, ale i doma), potřebují, aby sedadlo mělo nastavitelnou výšku, poskytovalo anatomicky správnou bederní oporu a mělo nastavitelný sedák i opěrák v celém rozsahu dané postavy. Opomenuty by neměly být ani zaoblené hrany a pozvolné přechody mezi jednotlivými použitými materiály. Nastavení výšky sedáku židle je velmi důležité proto, aby se zabránilo vzniku nepohodlí pro nohy, které je spojeno se statickým držením těla, kompresí zadní strany stehen a pánve sedadlem. Područky jsou žádoucí, ale pouze tehdy pokud jsou dostatečně nastavitelné.

Zvolit si začátek a konec pracovní doby, možnost zařídit si osobní věci v jakoukoli hodinu, ušetřit za dopravu a do kanceláře, která je vzdálená třeba jen přes chodbu v další místnosti bytu, vyběhnout v pantoflích – takové jsou výhody, které požívají tzv. teleworkeři, homeworkeři1), neboli domáčtí zaměstnanci.