Mzdy - strana 4

Zaměstnanci mají základní mzdu a k tomu tzv. prémie (osobní ohodnocení). Ve mzdovém výměru mají definovanou pouze výši základní mzdy. Prémie (osobní ohodnocení) je tedy nenárokovatelnou složkou mzdy. Její výše je upravena dle případných absencí, např. dovolená, dle počtu dní se tedy prémie (osobní ohodnocení) krátí. Je možné v případě neplnění pracovních povinností sáhnout na tuto „nenárokovou“ složku mzdy? Nestává se z nenárokové složky v případě pravidelného vyplácení složka „nároková“?

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Jak je to s poskytnutím náhrady mzdy a následné refundace mzdy ze strany ČSSZ za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP, když se jedná o týden v říjnu, kde byl ve čtvrtek 28. 9. svátek? Zaměstnanec požádal o uvolnění od pondělí 25. 9. do pátku 29. 9. Proplácíme mu náhradu mzdy za pondělí až středu a za pátek? A za čtvrtek mu náleží náhrada za svátek? A refundováno nám bude jen za 4 dny? Nebo má volno celý týden a náleží mu náhrada mzdy za celý týden a nám následně refundace náhrady mzdy? Setkali jsme se s názorem ČSSZ v období července (svátky 5. a 6. 7.) jednak, že proplatili i svátky, a z jiné pobočky ČSSZ u jiného zaměstnance, že svátky refundovat odmítli. Jak je to prosím správně?

Dobrý den, jeden z našich zaměstnanců požádal od 1. 10. 2023 o snížení úvazku, čemuž jsme vyhověli. S ohledem na snížení úvazku jsme přepočítali nárok na dovolenou a došli ke zjištění, že zaměstnanec má přečerpaný nárok o 11 hodin. Vznesla jsem dotaz na našeho poskytovale mzdového programu, zda program provede srážku automaticky na konci roku, kdy budeme s jistotou znát skutečný nárok. Bylo mi zodpovězeno, že finanční vyrovnání dovolené je přípustné pouze při skončení pracovního poměru, že se v tomto případě přečerpaná dovolená při přechodu do následujícího roku automaticky odečte z nového nároku pro rok 2024. Dle mého názoru je však tento postup chybný a nelze jím vzniklou situaci řešit. Mohla bych Vás poprosit o potvrzení, eventuálně vyvrácení reakce poskytovatele mzdového programu? 

Jakým způsobem se vyplňuje „Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání“ v případě odhlašování jednatele? Zejména si nevíme rady s oddílem 9 - Informace pro podporu v nezaměstnanosti a hlavně jak určit průměrný čistý měsíční výdělek. Na co dát při vyplňování této odhlášky pozor?

Ministerstvo práce a sociálních věcí posílá do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. 

Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?

Je sjednána DPP od 7. 3. 2023 do 30. 9. 2023 s jednorázovou celkovou odměnou ve výši 35 000 Kč, sjednán předpokládaný počet odpr. hodin 200, skutečně odpracováno 196 hod. Je správný tento výpočet průměrného hrubého výdělku, ze kterého se pak vypočítá průměrná měsíční čistá mzda? Průměr na hodinu ze skutečně odpracované hodiny: 35 000 / 196 = 178,57. Průměrný počet měsíců : 208 dnů (od 7. 3. do 30. 9.) / 30,42 (průměrný počet kalendářních dnů v měsíci) = 6,84. Fiktivní týdenní pracovní doba: 196 hodin / 6,84 / 4,348 = 6,59. Průměrný hrubý měs.výdělek: 178,57 × 4,348 × 6,59 = 5 117 Kč. A pak už jen běžný výpočet čisté mzdy - odečet ZP, SP, daň. 

Jaké má povinnosti mzdová účetní po nahlášení, že je zaměstnanec ve vazbě a následně, pokud dojde k výkonu trestu zaměstnance?

Jak se vypočítá a jak se používá průměrný výdělek zaměstnance za předchozí období? Dle skutečného příjmu a odpracovaných hodin nám vychází průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí ve výši 99,81 Kč (což je průměr nižší než minimální hodinový průměr daný zákonem ve výši 103,80 Kč). Jaký průměrný hodinový výdělek použít pro výpočet náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost? Jaký průměrný hodinový výdělek použít pro náhrady mzdy jako je dovolená, přesčasy, svátky apod.? 

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání a během dne (po odpracování 4 hodin - 1/2 směny) mu zaměstnavatel předal zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnanec odešel k lékaři, který mu vystavil rozhodnutí o vzniku DPN. Skončil pracovní poměr, nebo se prodlužuje a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy podle § 192 ZP? Rozhodnutí o zrušení pracovního poměru bylo zaměstnanci doručeno před vznikem DPN, DPN tedy vznikla po skončení zaměstnání (i když nebyla odpracována celá naplánovaná směna). V tomto případě by tedy zaměstnanec neměl nárok na náhradu mzdy, ale pouze od 15. dne trvání DPN by měl nárok na nemocenské. Je tento postup správný?

Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Naši zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce. Někteří nás požádali o poskytnutí neplaceného volna. Již nemají dostatek dovolené a odjeli na Ukrajinu na více dní. My jsme na to přistoupili. Jak se jim to bude započítávat? Bude se jim neplacené volno započítávat do konta pracovní doby, nebo se jim to promítne do aktuálního měsíce a nedostanou tzv. stálou mzdu, ale mzdu jen za odpracovanou dobu (poníženou o neplacené volno). My bychom samozřejmě chtěli, aby se do konta pracovní doby započítávala jen doba, kdy pro ně zaměstnavatel nemá práci, a naopak, kdy je práce nadbytek. To je podle nás smysl konta pracovní doby. Nemáme zájem, aby se jim započítávala do „minusu“ i neodpracovaná doba z jejich vlastní vůle a my bychom jim museli nařizovat nějaké směny navíc, aby na konci vyrovnávacího období neměli hodně neodpracovaných hodin. Protože, pokud má zaměstnanec na konci období hodně neodpracovaných ("mínusových") hodin, jde to na náklady zaměstnavatele. Pokud by se jim neplacené volno zahrnovalo do konta pracovní doby, mohli by si zaměstnanci brát neplacené volno a my bychom již neměli tolik práce navíc, abychom jim nařídili mimořádné směny, kvůli vyrovnání „minusových“ hodin. Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Ale je to složité na popisování. Zahrnuje se neplacené volno do konta pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce a můžeme jej poskytnout?

Náš dotaz se týká stanovení průměrného hodinového výdělku. Naše firma poskytuje v roce dosažení věku 50 let zaměstnancům u příležitosti životního jubilea odměnu až do výše průměrného měsíčního výdělku. Dle uzavřené kolektivní smlouvy se výše odměny stanoví na základě zhodnocení pracovních zásluh zaměstnance a dle délky pracovního poměru k zaměstnavateli, a to i v případě přetržitého pracovního poměru. Lze takto vyplacenou odměnu zahrnout do hrubé mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku? A v případě, že ano, rozpočítá se do čtyř čtvrtletí?

Část zaměstnanců pracuje na 7,5 hod denně, tedy 37,5 hod týdně. Druhá část pracuje 11,5 hod denně: jeden týden 3×, druhý týden 4×. Zaměstnanec odpracoval 14 dnů × 11,5 hod., tj. 161 hod, vedoucí směny mu k tomu napsal 11,5 hod. dovolenou, ale ve skutečnosti byl doma 4 dny, a měl by mít tedy dovolenou 4 × 11,5 hod., tj. 46 hod. Ale pak by byl fond pracovní doby 161 hod. plus 46 hod. a neodpovídalo by to 172,5 hod. Jak správně postupovat? 

Který z výpočtů je správný pro výpočet pravděpodobného výdělku u DPP? DPP uzavřená od 11. 8. 2023 do 31. 12. 2023 na 300 hodin. Skutečně byla ukončena již 30. 8. 2023. Během trvání (20 dní) bylo vyčerpáno 121 hodin. Hodinová sazba 200 Kč/hodinu.  Výpočet : DPP uzavřena na 142 kalendářních dní (původně) Počet měsíců     142 : 30,42 (průměrný počet dní v měsíci)  = 4,67 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 4,67  = 64,24 hodin Průměrný počet hodin za týden               64,24 : 4,348  = 14,77 hodin Pravděpodobný výdělek                          200 × 4,348 × 14,77 = 12 844 Kč   DPP skutečně trvala 20 kalendářních dní Počet měsíců     20 : 30,42 = 0,66 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 0,66 = 454,55 hodin Průměrný počet hodin za týden               454,55 : 4,348 =   104,54 hodin Průměrný počet hodin za týden zredukován na 40 hodin Pravděpodobný výdělek                             200 × 4,348 × 40 = 34 784 Kč

Jak správně postupovat při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku pokud náš zaměstnanec, který byl v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu, má u jiného zaměstnavatele sjednán další (souběžný) pracovněprávní vztah? Zaměstnanci vznikla ztráta na výdělku z obou příjmů, nikoli jen z pracovněprávního vztahu, ve kterém pracovní úraz utrpěl.

Jako zaměstnanec mám sjednanou dohodu o provedení práce na 300 hod za rok s odměnou 150 Kč/hod. Směny nejsou dány, pracuji dle potřeb pro zaměstnavatele (brigáda). V případě, že pracuji o víkendu, mám nárok na příplatek za sobotu a neděli v částce 10 % (firemní sféra)? Pokud ano, musí to být ve smlouvě výslovně sjednáno? Pokud ne, pak na tento příplatek "dohodáři" nárok nemají? Platilo by to samé i pro práci ve státní svátek, resp. v nočních hodinách? Děkuji za vysvětlení a doplnění konkrétního ustanovení zákoníku práce.