Otázky a odpovědi - strana 2

Máme zaměstnance na stálou noční směnu, 5 dní v týdnu, na svoji první směnu nastupuje v pondělí od 22:00 hod do 6:00 hod ( máme ve spol. i ranní a odpolední směny, jako první směna je stanovena pondělní ranní směna). Takto tedy odpracuje 5 směn, skončí tedy v sobotu ráno v 6:00 hod, pak bude mít přesčas, a to v sobotu od 22:00 hod do 6:00 hod. Bude se mu počítat nepřetržitý odpočinek v týdnu od neděle 6:00 hod až do pondělí 22:00 hodin, tj. celkem 40 hodin (18 Ne + 22 Po)?

Naše zaměstnankyně nyní čerpá rodičovský příspěvek na první dítě, narozené v 2021, po ukončení PPM si v 2021 požádala o čerpání dovolené, 1. 5. 2024 bude nastupovat na novou PPM. Jak to bude s jejím nárokem na dovolenou za rok 2024, když poskytujeme 25 dnů/rok?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 . 1. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – odpolední 7,5 hod., Čt - odpolední 7,5 hod., Pá – noční 7,5 hod., So - noční 7,5 hod., Ne - noční 7,5 hod. 2. týden Po – volno, Út - volno, St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – odpolední 7,5 hod., So - odpolední 7,5 hod., Ne - odpolední 7,5 hod. 3. týden Po – noční, Út - noční, St – volno 7,5 hod., Čt - volno 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - ranní 7,5 hod., Ne - ranní 7,5 hod. 4. týden Po – odpolední, Út - odpolední, St – noční 7,5 hod., Čt - noční 7,5 hod., Pá – volno 7,5 hod., So - volno 7,5 hod., Ne - volno 7,5 hod. V dalším týdnu se znovu opakuje rozvrh opět od 1. týdne . Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku v týdnu a denního odpočinku, zda z výše uvedeného rozvrhu je toto správně? 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3 viz. přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 11 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 2 – 2 - 3, viz přiložený Rozvrh týdenní pracovní doby. Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek, zda z přiloženého rozvrhu je toto správně? 

Na základě čeho lze poskytnout vyšší náhradu mzdy zaměstnanci, jak je uvedeno v příkladě 5 v časopisu Práce a Mzda 2/2024 v článku Změna v pracovním volnu zaměstnance k jeho činnosti na akcích pro děti a mládež napsaného JUDr. Bukovjanem, když je v § 203a odst 5, zákoníku práce (Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru ) napsáno nejvýše ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy (pro rok 243,90Kč/hod.). Dle mého názoru z důvodu ustanovení § 4a odst. 1 zákoníku práce, který říká: „Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné", se nelze od ustanovení § 203a odchýlit a poskytnout vyšší náhradu. 

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.

Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.

Zaměstnanec má standardní pracovní dobu 8 hodin denně od pondělí do pátku. Občas se však stane, že se konají jednorázové pracovní akce, jako jsou například veletrhy, které probíhají o víkendu. Tyto události jsou výjimečné a konají se pouze dvakrát do roka. Během těchto událostí pracuje zaměstnanec i o víkendu a následně má nárok na náhradní volno. Je možné, aby zaměstnanec s jeho souhlasem pracoval celý týden, následně celý víkend, a až poté znovu nastoupil do práce v pondělí, aby pak pracoval další týden, přičemž za ten víkend by mu bylo poskytnuto náhradní volno?

Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Může zaměstnavatel určit ve vnitřním předpisu, že poskytne pracovní volno s náhradou mzdy pro návštěvu lékaře (doprovod k lékaři) jen po určitou dobu? Např. uzná 2 hodiny, pokud je lékař v místě bydliště, nebo v místě zaměstnavatele, 4 hod., pokud je dále apod. Nebo vždy musí uznat celou dobu strávenou u lékaře. 

Je nutné mít u DPP vždy dovolenkový lístek, jako u HPP? I v případě, že by zaměstnavatel dovolenou nařizoval. Případné jaký dokument je nutný evidovat pro případnou kontrolu ze strany státu. 

Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?

Zaměstnanec 1. 9. 2023 nastoupil do zaměstnání (40hod/týdně), 30. 11. 2023 nastoupil na nemocenskou, kterou ukončil 21. 1. 2024. V roce 2023 měl nárok na dovolenou 8 dnů (25 dnů ročně) a v roce 2024 na 25 dnů, když bude celý rok zaměstnaný. Je to zprávně, nebo se mu dovolená krátí?

Zaměstnáváme hodně cizinců z Ukrajiny s vízem za účelem dočasné ochrany. Vždy jsme s nimi uzavírali pracovní poměr na dobu určitou dle platného víza. Následně, jak se jim vízum prodloužilo, prodloužili jsme také pracovní poměr. Opět jen po dobu platnosti víza. Nyní budou mít tito cizinci prodloužené vízum na další rok tj. do 31.3.2025. Tím, že jsme jim prodlužovali PP několikrát, nyní musíme prodloužit PP na dobu neurčitou. Pokud se jim další vízum neprodlouží, nebo bude ukončen válečný konflikt na Ukrajině, pozbyde důvod jejich pobytu na území ČR. Nebudou zde mít platný pobyt. My je tedy již nebudeme moci dále zaměstnávat. Na základě jakého § zákoníku práce ukončíme pracovní poměr? Zaměstnávat cizince z tzv. třetích zemí můžeme pokud mají platný pobyt a povolení k zaměstnání, zam. kartu apod. (tito cizinci samozřejmě povolení nepotřebují, ale platný pobyt za výše uvedeným účelem ano). Lze použít § 52 písm. f) "nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce..."? V tomto případě je ale stanovená 2 měsíční výpovědní doba. Avšak ten cizinec již pracovat bez platného víza nemůže. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat.

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Je nutné podle zákoníku práce mít vždy určenou pevnou (základní) část pracovní doby, nebo to není? Dle formulace § 85 zákoníku práce se zdá, že ano, ale není to nikde taxativně uvedeno. My bychom chtěli, aby pevná část stanovena nebyla, pokud by to nebylo zákonem nařízeno. 

Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek?