Dokumenty

Směrnice EU o transparentnosti odměňování („GEP“), by měla být jednotlivými členskými státy implementována do června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit. Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, PhD., projdeme a ukážeme, jak ho promítnout do českých podmínek. Využijte možnosti zaslat své dotazy přímo našemu odborníkovi na příjmu.

Odhalování nelegální práce a nelegálního zaměstnávání, boj proti švarcsystému, zastřenému agenturnímu zaměstnávání, ale také boj proti obchodování s lidmi a pracovního vykořisťování vlastních i zahraničních pracovníků byla témata prvního společného školení inspektorů práce České republiky a Slovenska, které se konalo ve dnech 21. až 23. května 2025 na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách. Organizátory školení byly Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), slovenský Národní inspektorát práce (NIP), český Státní úřad inspekce práce (SÚIP), Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky (MPSVR SR) a  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV ČR).

Zaměstnavatel umožnil dvěma svým zaměstnancům prohloubení kvalifikace. Objednal a zaplatil jim vícedenní školení, koná se ve dnech pracovního klidu (o sobotách, dvakrát za měsíc po dobu 3 měsíců), mimo pravidelné pracoviště zaměstnanců (souhlas s pracovní cestou máme ve smlouvě). Zaměstnanci volí k cestě na školení vlastní dopravu, ne vlastním automobilem, ne hromadnou dopravou, jezdí společně s dcerou jednoho ze zaměstnanců, která v místě školení pracuje. Jaký bude nárok na cestovní náhrady (jízdné, stravné) pro zaměstnance A, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do směn do pracovního týdne pondělí–neděle a školení připadne na den, kdy má naplánovanou směnu? A jak by se situace změnila, kdyby na den školení směnu naplánovanou neměl? A jaký bude nárok na cestovní náhrady pro zaměstnance B, který má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu do pracovního týdne pondělí–pátek a školení připadne na sobotu? Má vůbec na cestovní náhrady nárok? A mají být dny sobotního školení pro něho započteny do jeho pracovní doby? 

Zaměstnanec dne 19. 5. 2025 obdržel výpověď dle § 52d zákoníku práce kvůli pozbytí dlouhodobé způsobilosti k práci z důvodu nemoci z povolání s tím, že jeho pracovní poměr končí 31. 7. 2025. Dle staré úpravy ZP mu náleží 12měsíční odstupné. Budeme v tomto případě vyplácet odstupné, nebo dle nové úpravy ZP bude odcházet dle § 52e zákoníku práce s tím, že bude mu náležet jednorázová náhrada nemajetkové újmy, kterou by vyplácela Generali česká pojišťovna?

Jak je to s nárokem na dovolenou v případě, že má zaměstnanec 6 měsíců neplaceného volna pro účely cestování, např. pro cestování, studium? Běžná roční výměra je v tomto případě 25 dní, tedy 200 hodin. 

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že poruší režim dočasně práce neschopného zaměstnance. Tento článek se podrobně zabývá právními aspekty výpovědního důvodu podle § 52 písm. h) zákoníku práce, který může zaměstnavatel uplatnit v případech zvlášť hrubého porušení povinností stanovených v § 301a zákoníku práce. Mimo jiné se dozvíte, jaké podmínky musí být splněny pro legitimní použití tohoto výpovědního důvodu, jak je stanovena lhůta pro výpověď a jak se posuzuje intenzita porušení povinností zaměstnance.

Zaměstnavatelé pozor! Nejzazší termín pro odevzdání evidenčního listu důchodového pojištění (ELDP) za rok 2024 je 30. května 2025. ELDP je nutné předložit do 30 dnů od jeho vystavení, které mělo proběhnout nejpozději do 30. dubna 2025. Při skončení pracovního poměru během roku je třeba ELDP vystavit do 1 měsíce po konečném vyúčtování. Archivace:Mzdové listy a účetní záznamy pro důchodové účely je nutné uchovávat 45 let.

Nejvyšší soud ČR ve svém aktuálním rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3471/2024) potvrdil možnost zaměstnavatelů podmínit přiznání nenárokové pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovní kázně zaměstnanci.Toto rozhodnutí přináší důležité vyjasnění dlouho diskutované otázky: Může zaměstnavatel zohlednit v rámci nenárokové pobídkové složky mzdy i dodržování pracovních povinností? Odpověď je nyní jednoznačná – ano, může! V čem je rozhodnutí přelomové?Dosud nebylo zcela jasné, zda lze tyto dvě oblasti (výkonové ukazatele a dodržování povinností) propojovat. Někdy se argumentovalo, že jde o "míchání jablek s hruškami". Nejvyšší soud však nyní potvrdil, že stanovení podmínek pro pobídkovou složku mzdy může zahrnovat nejen kritéria výkonu, ale i dodržování povinností zaměstnanců. Soud zdůraznil, že snížení pohyblivé složky mzdy za porušení povinností není peněžním postihem zakázaným zákoníkem práce (§ 346b), pokud tvoří součást předem stanovených podmínek pro vznik nároku na tuto složku mzdy.  Co je potřeba dodržet?Pro správné nastavení takového systému je důležité: Mít propracovaný systém hodnocení  Porušení musí přímo souviset s prací  Dopad porušení na krácení pohyblivé složky musí být přiměřený  Pravidla musí být jasně stanovena (např. v kolektivní smlouvě) 

Zaměstnanci pracují v různě dlouhých směnách. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenek v hodnotě 123,9 Kč za jeden odpracovaný den/směnu (7,5 hod./den). Pokud směna zaměstnance v určitý den dosáhne alespoň 11 hodin, zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout stravovací poukázku ve vyšší hodnotě, např. 170 Kč. Náš dotaz zní, zda na částku, která převyšuje zákonný limit pro osvobození od daně, může zaměstnavatel pohlížet jako na další příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9. písm. b) ZDP (123,9 Kč + 46,1 Kč) a hodnota celé stravenky tak bude osvobozená od daně z příjmů? Jakou formulaci nejlépe zvolit do vnitřního předpisu, aby vyšší hodnota stravenky byla osvobozená? Nebo musí zaměstnavatel fyzicky poskytnout 2 ks příspěvku na stravování?

Plánujeme zavést pro zaměstnance novou online službu zprostředkování zdravotní péče. Poskytovatel této služby není zdravotnickým zařízením. Tato služba pro zaměstnance není povinná, její využití je čistě na rozhodnutí zaměstnance. Službu jako takovou hradí zaměstnavatel. Podstatou služby je preventivní péče a edukace (informace k zdravému životnímu stylu, podstatě různých onemocnění apod.), dále koordinace zdravotní péče (online posouzení zdravotního problému a nasměrování na konkrétní zdravotnické zařízení a vyhledání odborného lékaře v lokalitě zaměstnance, případně dojednání termínu návštěvy). Vznikne-li na straně zaměstnance potřeba zdravotní péče, je tato následně hrazena buď z povinného veřejného zdravotního pojištění, v případě nutnosti nějakého doplatku, je tento v režii zaměstnance. Součástí služby jsou také vzdělávací a rozvojové akce pro personalisty a vedení společnosti. Má služba daňový dopad na zaměstnance, zejména skutečnost, zda se jedná o nepeněžní příjem zaměstnance, který by měl podléhat zdanění a zpojistnění? Případně zda je možné na takovou službu nahlížet ne jako na benefit poskytovaný zaměstnanci, ale jako na službu poskytovanou zaměstnavateli ve smyslu výdaje vynaloženého pro dosažení a udržení příjmů v souladu s § 24 odst. 1 ZDP, potažmo § 24 odst. 2 písm. j) ZDP,  případně i náklady vynaložené v návaznosti na plnění povinnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce na vytváření zákonných podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Zaměstnanci mají pevnou pracovní dobu (administrativa). Odpracovaný čas si píšou do tabulky, kterou na konci měsíce odevzdávají. Teoreticky by tak měli mít každý den stejný čas začátku a konce směny. Někteří ale občas zůstávají v práci déle (např. dle odjezdů autobusů) a pak si píší konec směny až když odchází, tj. např. o půl hodiny později než by měli. V součtu jim tak vznikají přesčasové hodiny. Stačí když do odevzdané tabulky dopíšeme, že práce přesčas nebyla nařízena a tak přesčas nebude proplacen? Je to tak dostačující kvůli případné kontrole, která by nám pak mohla vytýkat, že neproplácíme přečasy?

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.

Ve středu 18. června 2025 proběhne další setkání s odborníkem na příjmu. Tentokrát bude JUDr. Nataša Randlová, Ph.D., odpovídat na otázky k povinnostem zaměstnavatelů, které vyplývají ze směrnice EU o transparentnosti odměňování. První vlaštovkou v tomto směru je flexinovelou zákoníku práce uzákoněný zákaz sjednávání doložek o mlčenlivosti ohledně výše a struktury mzdy, platu a odměny z dohody zaměstnance. Směrnice EU o transparentnosti odměňování („GEP“), by měla být jednotlivými členskými státy implementována do června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit.Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, PhD., projdeme a ukážeme, jak ho promítnout do českých podmínek. Setkejte se s naším odborníkem na příjmu a využijte možnosti konzultovat své dotazy.

Pracovněprávní vztah je postaven na vzájemné důvěře mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele může tuto důvěru nalomit. Za jakých okolností může být ale zaměstnavateli takové jednání zaměstnance důvodem k rozvázání pracovního poměru?

Společnost Wolters Kluwer si vás dovoluje pozvat na celodenní konferenci „60 let od kodifikace pracovního práva – retrospektivy a perspektivy“, jíž je mediálním partnerem a kterou organizuje Česká společnost pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy dne 16. června 2025 v reprezentačních prostorách Karolina (Vlastenecký sál/Křížová chodba) na Ovocném trhu, Praha 1.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexibilní novele zákoníku práce, která za pár dnů vstoupí v platnost, snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a připomenu termín odevzdání ELDP za rok 2024.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

Na základě novelizace zákona č. 589/1992 Sb. je v § 5a nezbytné rozdělovat vyměřovací základ člena jednotky HZS podniku na část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnosti člena JHZS a část, kdy vykonával jiné činnosti. Pokud mají spadat do okruhu osob daného §37d odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. zaměstnanci vykonávající činnosti uvedené ve funkcích zařazených do kategorie I. a II. pro posouzení zdravotní způsobilosti dle přílohy č. 1 NV č. 352/2003 Sb., tak mezi těmito činnostmi jsou uvedeny i „práce převážně administrativního a organizačního charakteru“. Z kterých těchto činností administrativního a organizačního charakteru má být odváděno vyšší pojistné (samozřejmě za předpokladu, že splňují zaměstnanci podmínku posouzení zdravotní způsobilosti dle tohoto NV)? Mají to být veškeré administrativní činnosti směřující k předcházení požárů? TH zaměstnanci jednotky HZS podniku se mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost, ale jejich hlavní náplní jsou právě práce administrativního a organizačního charakteru: zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, zpracovávají plány odborné přípravy jednotek PO, provádějí lektorskou činnost v této oblasti, posuzují projekty požární ochrany apod.  Doplnění tazatelky: Omlouvám se za chybně uvedený odkaz na § ve svém dotazu. Jedná se o § 37d odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., nikoli odst. 3. Máme k dispozici obecné vyjádření ze starších článků k tomuto tématu, ze kterého však nevyplývá okruh zaměstnanců, na které se zákon vztahuje ani specifikace činností, ze kterých by mělo být odváděno vyšší pojistné. Naše organizace má zřízenou jednotku HZS podniku a její členové jsou našimi zaměstnanci v souladu s uvedenými podmínkami, ale v dotazu nám jde o to, na které zaměstnance - členy JHZS podniku - se vztahuje uvedený zákon. Zda se snížení důchodového věku týká pouze zmiňovaných „výjezdových hasičů“ (tedy profesí jako je hasič, hasič strojník, hasič velitel,…) nebo zda se snížení důchodového věku týká také zaměstnanců – členů JHZS podniku, kteří vykonávají práce převážně administrativního a organizačního charakteru (s tím, že splňují podmínku posouzení zdravotní způsobilosti podle ustanovení § 3 odst. 1 NV č. 352/2003 Sb.). Jedná se o technickohospodářské zaměstnance, kteří provádějí např. lektorskou činnost v oblasti požární ochrany, zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, posuzují projekty požární ochrany, tedy zajišťují činnosti směřující k předcházení požárů, zároveň se však mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost. Týká se i těchto členů JHZS podniku zvláštní ustanovení o důchodovém věku, a pokud ano, tak zda má být odváděno vyšší pojistné pouze za dobu, kdy se výjimečně účastní výjezdu nebo za veškerou dobu, kdy tito zaměstnanci vykonávají činnosti administrativního a organizačního charakteru směřující k předcházení požárů. Praxe v této oblasti je nejednotná – v některých organizacích odvádějí vyšší pojistné za veškerou odpracovanou dobu všech členů JZHS podniku (tedy i za veškeré práce administrativního charakteru), protože není zřejmé, co znamená „jiné činnosti“ (§ 5a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.), v jiných pouze činnosti „výjezdových hasičů“ (protože není vymezen okruh zaměstnanců).

Praha - Ministerstvo vnitra žádá zvláštní odměňování pro bezpečnostní sbory. Navrhuje zvýšit jim postupně v příštích pěti letech platové tarify o čtvrtinu. Každý rok vždy od ledna by se jim zvedly o pět procent. Resort vnitra to uvedl v připomínkách k návrhu novely vládního nařízení o platových poměrech s úpravou započítávání praxe, který dnes projednává vláda. Podle ministerstva práce je možné výdělky bezpečnostních sborů upravit při celkové změně odměňování ve veřejné správě a službách, která se chystá. Vnitro by ale mělo přesně popsat podmínky práce, aby bylo možné je srovnat s jinými profesemi a zdůvodnit, proč by bezpečnostní sbory měly vydělávat víc.