Dokumenty

V tomto vydání týdeníku se zmíním o delším volnu při úmrtí blízké osoby, zvyšování mezd, covidu jako nemoci z povolání nebo stresu na pracovišti.

Je povinnost, aby jednatel s vyplácenou jednatelskou odměnou vykazoval dovolenou? Jednatel nemá ani stanovenou pevnou pracovní dobu (cestovní náhrady neuplatňuje).

Hybridní pracovní modely a práce na dálku jsou dnes standardem kancelářských profesí, vítají je nejen mladí zaměstnanci či rodiče malých dětí. Přesto se ukazuje, že osobní přítomnost na pracovišti zůstává pro efektivní spolupráci a komunikaci klíčová. Průzkum společnosti Skanska odhalil, že většina lidí se při online schůzkách potýká s problémy, které mohou negativně ovlivnit jejich pracovní výkon a produktivitu. 97 % respondentů se na online schůzkách setkalo s technickými potížemi, 91 % zase s nevhodným chováním kolegů – od nesoustředěnosti po zapomenuté mikrofony a kamery, kuriózní situace nejsou výjimkou. Téměř 8 z 10 online meetingů navíc nezačíná včas.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele jako plátce pojistného je pravidelně každý měsíc sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. K tomuto účelu slouží tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“). Jaký je smysl těchto podávaných Přehledů? Touto formou oznamované hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti každé zdravotní pojišťovny, která na základě sdělovaných dat rozhoduje o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok. Následující článek srozumitelně vysvětluje, jaké údaje musí Přehled obsahovat a jak postupovat v případě chyb či nesrovnalostí.

Chceme odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. Tři největší zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v Česku požadují dvouletý odklad implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování (2023/970) a odmítnutí návrhu směrnice o právu na odpojení. V této souvislosti zaslali zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR společný dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi.

Komora Plus přináší komentář k agenturnímu zaměstnávání v České republice. Článek zdůrazňuje význam férového přístupu k agenturním zaměstnancům, který zahrnuje zajištění odpovídajících mezd, benefitů a kvalitních pracovních podmínek. Firmy, které považují agenturní pracovníky za klíčovou součást pracovního procesu, nejenže budují stabilní kolektiv, ale také posilují svou pověst na trhu práce. Takový přístup vede k vyšší motivaci zaměstnanců, lepším pracovním výsledkům a nižší fluktuaci.

Společnost PwC komentuje druhý rok fungování tzv. whistleblowingu v ČR prostřednictvím zákona na ochranu oznamovatelů. 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení flexibilní novely zákoníku práce, minimální důstojné mzdě, podání daňového přiznání bez sankcí a připomenu slevu pro pracující důchodce.

Společnost Wolters Kluwer si vás dovoluje pozvat na celodenní konferenci „60 let od kodifikace pracovního práva – retrospektivy a perspektivy“, jíž je mediálním partnerem a kterou organizuje Česká společnost pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy dne 16. června 2025 v reprezentačních prostorách Karolina (Vlastenecký sál/Křížová chodba) na Ovocném trhu, Praha 1.

Buďte v obraze s chytrými podcasty aplikace Update! Každý měsíc přinášíme nové podcasty ze světa daní, účetnictví, práva, HR, ESG a AI, kde vám vše vysvětlíme stručně a srozumitelně do 15 minut.

Hospodářská komora ČR informovala o zahájení třetího ročníku kampaně Aktivní Září 2025, která podporuje pravidelný pohyb a zdravý životní styl prostřednictvím stovek sportovních a vzdělávacích akcí po celé České republice.

Přeplněné kalendáře, chození na schůzky a řešení e-mailů jako činnosti, které nemají přidanou hodnotu. To je pro respondenty z Česka a Slovenska (72 %) nejpalčivější téma v jejich pracovních prostředích. V oblasti lidských zdrojů nyní nejvíc rezonuje, jak ji promění moderní technologie v čele s umělou inteligencí, vychází z nově zveřejněného průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2025, který vydala poradensko-technologická společnost Deloitte.

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl vyhlášen Mezinárodní organizací práce již v roce 2003 a zdůrazňuje důležitost prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento den, který každoročně připadá na 28. dubna, je také Mezinárodním dnem vzpomínky na mrtvé a zraněné pracovníky, a přispívá k uctění památky obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zároveň není jen dnem vzpomínky, ale rovněž i dnem osvěty ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jsme si vědomi toho, že při práci je třeba myslet na ochranu zdraví každý den.

Musí či nemusí zaměstnavatel z důvodu přijetí flexinovely zákoníku práce vyhotovit dodatky ke všem existujícím pracovním smlouvám a do nich uvést ty zásadní změny tj. doba výpovědi, zkušební doba, doložka mlčenlivosti? Předpokládám, že se jedná o ty nejzásadnější změny. Nebo může vyhotovit nějaký jednotný dokument, který bude odkazovat na pracovní smlouvy a dokument o informační povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanci podepíší prezenční listinu, že se s tímto dokumentem seznámili? Je tu možnost toto nějak skloubit, kvůli administrativní zátěži? 

Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb., která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání. Novela rovněž vyjasňuje některá stávající ustanovení, například v případě doprovodu blízké osoby nebo znemožnění cesty do zaměstnání. Výslovně bude také stanoveno, že ve všech případech, kdy nařízení vlády hovoří o manželích, rozumí se tím i partneři podle občanského zákoníku i zákona o registrovaném partnerství; obdobně se pod pojmem manželství rozumí i partnerství.

Výrazné zjednodušení administrativy firem a dalších zaměstnavatelů v jejich pravidelné informační povinnosti vůči vybraným orgánům veřejné moci. To znamená návrh zákona MPSV o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a doprovodného zákona, který před 2 dny v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna a posunula jej tak do další fáze legislativního procesu.

Zkušební doba pro zaměstnance se prodlouží až o dva měsíce a výpovědní lhůta začne doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte. Tyto a další změny přinese takzvaná flexinovela zákoníku práce, kterou dne 25. dubna podepsal prezident Petr Pavel.

Tento článek poskytuje podrobný přehled legislativních změn ve vedení ELDP od 1. 1. 2025 a souvisejících povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění, včetně příkladů z praxe, které nabízejí praktické řešení situací, s nimiž se zaměstnavatelé často setkávají a na které se často dotazují. Upozorňuje nejen na důležité legislativní změny, ke kterým došlo v roce 2024 a které je třeba při vyplňování ELDP zohlednit (rozšíření podpůrčí doby u ošetřovného, úprava důchodových pravidel ad.), ale také na rozšíření povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové zaměstnání (tj. zaměstnání zařazené do čtvrté kategorie). ELDP je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Povinnost vyhotovit a předložit ELDP zaměstnavatelům vyplývá z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení .

Flexinovela zákoníku práce přináší zásadní změny v oblasti zkušební doby, které významně ovlivní zaměstnavatele i zaměstnance. Díky nové legislativě se prodlužuje maximální délka zkušební doby, nově je možné ji dodatečně prodlužovat písemnou dohodou, a upravuje se také automatické prodloužení o neomluvenou absenci. Zároveň bude jasné, že se zkušební doba prodlužuje ze zákona vždy o pracovní dny. Účinnost této novely se očekává od 1. 6. 2025.