Dokumenty

Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? Odpovědi na ně Vám představí náš odborník na příjmu, zkušená advokátka se specializací na pracovní právo Mgr. Veronika Odrobinová.

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firmy, s. r. o., které nemají zaměstnance? Je pouze statutár, který si nevyplácí odměnu, nemá žádné cestovné ani auto. Jakmile bude firma ve větším zisku, bude si až potom vyplácet podíly na zisku, ale to bude třeba za dva roky. Opravdu musí vše registrovat a posílat JHZ? Takhle jsem to pochopila ze školení. Pokud ano, kdy a jak budu muset firmu a statutára přihlásit?I firma, s. r. o., která má přerušenou živnost se musí registrovat? Podává pouze nulové přiznání a výkazy. Přece je nesmysl, aby se registrovala a něco posílala. To by měla poté náklady a nemohla mít přerušenou tu živnost. Přiznání nulové si dělají sami. Já, jako externí účetní, nemám zřízenou provozovnu, mzdovou učtárnu. Některým firmám odesílám přehledy ze své datovky, jiným z jejich. Nově bych měla mít přiděleno identifikační číslo mzdové účtárny a tohle také uvádět. Kde vše budu muset tohle vyřizovat? Stačí nahlásit na OSSZ?A co živnostenský zákon? Musím tam nějakou mzdovou učtárnu hlásit? Žádní lidé zvenčí ke mě nechodí. Spolupracuji pouze dlouhodobě s několika klienty. 

Chtěla bych se zeptat na budoucí postup v souvislosti s JMHZ u cizinců, kteří nemají české rodné číslo. Jak bude JMHZ řešit DPP – občany Ukrajiny, kteří: nemají přidělené české RČ, nemají účast na nemocenském pojištění (např. DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do limitu), a tedy jim ČSSZ v současnosti nepřiděluje evidenční číslo pojištěnce (EČP)? Jakým způsobem bude možné takového zaměstnance v JMHZ uvést v hlášení? Vznikne pro tyto případy nová povinnost přidělování identifikátoru (EČP) i u dohod bez odvodů? Budeme v rámci JMHZ nově povinně hlásit i DPČ s příjmem do limitu, které dnes nepodléhají nemocenskému pojištění?

V souvislosti s jednotným měsíčním hlášením od 1. 1. 2026 mám na vás dotaz. Protože Ukrajincům s dočasnou ochranou nejsou přidělována rodná čísla, jakým způsobem mohu do karty zaměstnance uvést rodné číslo? Rodné číslo je povinným údajem pro podání tohoto hlášení. 

Má zaměstanavatel povinnost evidovat rodinný stav zaměstnanců? Pokud se dívám na aktuální formuláře pro ČSSZ a ZP tak údaj rodinný stav nikde nefiguruje. Pokud se dobře dívám na požadavky na JMHZ tak tam údaj rodinný stav také nevidím. Ptám se proto, že evidujeme velký odpor zaměstnanců pokytovat jakékoliv údaje o své osobě, teď například doložit nejvyšší doložené vzdělání a kontatní adresu, které jsou povinnými dohlašovanými údaji za zaměstnance v souvislosti s JMHZ. Máme povinnost nebo můžeme se dotazovat na rodinný stav? Mzdový a personální SW tento údaj stále vyžaduje, ale neradi bychom měli spory se zaměstnaci co to odmítají sdělit. 

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu? 

Dovoluji si požádat o potvrzení správného postupu u dohod o provedení práce. Platí, že od 1. 1. 2026 nevzniká povinnost podávat hlášení VPDPP u dohod o provedení práce, ze kterých nevzniká účast na sociálním zabezpečení? Prosím o informaci, zda po zavedení jednotného hlášení u DPP bude povinnost podávat hlášení (VPDPP / jednotné hlášení) uplatňována zpětně od 1. 1. 2026, případně zda se bude hlášení podávat pouze od data nabytí účinnosti nové právní úpravy.

Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?

Marně hledám přesné formluace informací, které budeme muset od nového roku od zaměstnanců zjišťovat kvůli nového jednotnému hlášení. Zákon jsem sice viděla i s těmi tabulkovými přílohami, kdo si tam bude šahat a pro jaké informace, ale opravdu neexistuje vzorový osobní dotazník, který by obsahoval vše, co bude třeba hlásit? Popřípadě výčet informací, jaké má dotazník obsahovat? 

Od 1. 1. 2026 začíná platit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Jednatelé, jejichž příjem je nižší než 4 500 Kč, kteří neúčastní na nemocenském pojištění, musí být zaregistrováni do 31. 12. 2025, nebo se budou registrovat již v novém systému? 

Od 1. 1. 2026 se zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem bude probíhat registrace firem a zaměstnanců v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026, pokud nový formulář bude spuštěn až v dubnu. 

Akciová společnost má doposud pouze jednoho jediného zaměstnance na DPČ, který splňuje podmínky zaměstnání malého rozsahu, tudíž nevzniká účast na nemocenském pojištění a nehradí se zdravotní ani sociální pojištění, pouze zaměstnavatel hradí 100 Kč Kooperativě zákonné pojištění zaměstnavatele a každý měsíc odvádí srážkovou daň, jelikož zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka. Zaměstnání malého rozsahu se doposud nemuselo nikam nahlašovat, ale od 1. 1. 2026 začne platit JMHZ, kde pokud se nepletu, se budou muset uvádět i zaměstnanci, kteří pracují na DPČ a splňují podmínky pro zaměstnání malého rozsahu. Znamená to tedy pro naši firmu, že do 20. 5. 2026 bychom měli jako akciová společnost poslat poprvé JMHZ za duben a do 30. 6. 2026 bychom měli zpětně poslat České správě sociálního zabezpečení Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele také za leden až březen, kde uvedeme tohoto jednoho zaměstnance splňujícího podmínky ZMR a žádná další nová povinnost od ledna v souvislosti s JMHZ se nás už netýká?

Zaměstnankyně ZŠ čerpá nyní rodičovskou dovolenou. Můžeme ji nyní přijmout na stejný pracovní úvazek jako před RD a i na stejnou pozici jako zástup za nemoc? Je v tomto po flexinovele nějaká změna, že ji nemůžeme přijmout na záskok na stejnou pozici, nebo pouze na DPP nebo DPČ?

Máme jako zaměstnavatel povinnost od 1. 6. 2025 kvůli flexinovele pracovních smluv stávajících zaměstnanců sepsat dodatek ke smlouvě, kde rušíme povinnost o mlčenlivosti ke mzdě a také dodatek, že vypouštíme 2 měsíce výpovědní lhůty dle paragrafu 51 ZP, nebo se tato informace automaticky flexinovelou ruší?

Jak postupovat v případě, že místo výkonu práce je sjednáno jako Česká republika? V číslelníku našeho mzdového systému, předpokládám že je shodný s ČSSZ, je možné vybírat pouze obec (Název a kód obce). Zaměstnanec provádí montáže po celé ČR. Jak máme postupovat? Konkrétní místo výkonu práce zaměstnanec nemá, ale údaj je pro JMHZ povinný.

Prosím o potvrzení postupu u DPP, které nezakládají účast na pojištění a jsou uzavírány v lednu 2026. Hlášení nových dohod prostřednictvím VPDPP se již pro tyto účely nevyužije a v 4/26 bude povinnost tyto smlouvy zpětně dohlásit prostřednictvím JMHZ. Na stránkách ČSSZ jsem se dočetla, že do 31. 3. 2026 bude možné využívat pro osoby zaměstnané na DPP přihlášení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání, což je postup pro standardní nástup zaměstnance do zaměstnání, které založilo účast na pojištění. Platí tedy, že pokud se příjem DPP pohybuje pod limitem 12.000 Kč, že v období od 1. ledna 2026 až do 31. března 2026 je toto hlášení dobrovolné? Tj. zaměstnavatel má možnost, nikoliv povinnost, podat Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)? Předem děkuji za odpověď.

V zákoně č. 48/1997 je s účinností od 1. 1. 2026 novelizován § 10, kde se nově uvádí k nahlášení údajů za pojištěnce, za které je plátce stát toto: c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené podle § 7 odst. 1 písm. d), a to vždy za celý kalendářní měsíc nejpozději v den splatnosti pojistného za tento měsíc podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Bude se tato změna povinnosti hlásit pojištěnce státu vždy za celý měsíc týkat pouze nějaké změny v metodice hlášení HOZ, nebo vznikne nějaký nový tiskopis?

Naše mzdová účtárna prohlašuje, že po uzavření mezd za prosinec již nemůže dělat jakékoliv opravy v původní odevzdané Rekapitulaci mezd v minulém roce. Ale v nadcházejícím roce dochází k těmto situacím: vratka mzdy na bankovní účet se zdůvodněním mzdové účtárny, že tato mzda neměla být vyplacena dopočet daně ze závislé činnosti a na základě Vyúčtování zálohové daně pokyn k jejímu doplatku vratka přeplatku zdravotního pojištění na náš bankovní účet. Měly by být tyto situace zohledněny v uzavřené Rekapitulaci mezd za uplynulý rok nebo mají být zohledněny v Rekapitualaci mezd v novém roce, nebo mají být vedeny pouze někde v excelu jako podpůrná evidence, když se v minulém roce prý už změny v programu dělat nedají? Pro správné zaúčtování mám vyžadovat jaké podpůrné podklady?

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec má v pracovní smlouvě, že pracuje jak z domova tak v sídle zaměstnavatele? Jedná se o dohodáře na konzultační činnost a tu provádí jen dle potřeb zaměstnavatele, nepravidelně. Jednou elektnonicky z domova, jednou osobně v sídle společnosti. Sídlo firmy a bydlitě zaměstnance jsou různé obce.

Státy Evropské unie jsou povinny nejpozději do 7. 6. 2026 transponovat evropskou směrnici, jejímž účelem je zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců, a zabránit tak většině rozdílů v odměňování mužů a žen. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici této směrnice ve Finsku, které – oproti České republice – již přišlo s uceleným návrhem zákona. Čeští zaměstnavatelé si tak mohou opět udělat přibližnou představu, co je v nadcházejícím roce čeká.