Dokumenty

Dobrý den, ráda bych se zeptala na praktické řešení pro praxi při využití § 157 odst. 2: „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Jakým způsobem správně (nejlépe) určovat odpovídající cenu jízdného za určený hromadný dopravní prostředek: vyžadovat dokladování po zaměstnanci a jakým způsobem? Zjišťovat ceny z jízdních řádů v časech konaných cest ze strany zaměstnavatele? Jak rozlišovat zda brát dopravu autobusem nebo vlakem (do některých míst existují spojení oběma prostředky)? 

Milí uživatelé, tento týden přináší mix praktických informací z terénu i legislativních změn, které se brzy mohou promítnout do každodenní práce. Vedle průběžného vyhodnocení hlášení JMH a zkušeností mzdových účetních se podíváme na motivaci pracujících seniorů, zastoupení žen ve vedení firem i blížící se termín pro ELDP. Přejeme Vám příjemné čtení.

Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.

Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.

Zaměříme se na úpravu dovolené podle zákoníku práce a její praktickou aplikaci v každodenní personální praxi. Získáte přehled o vzniku práva na dovolenou, jejím výpočtu, čerpání i krácení, včetně vybraných specifických situací. Součástí budou názorné příklady výpočtů a upozornění na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí, spolu s doporučeními, jak je správně řešit.

Poslanecká sněmovna po opětovném projednání schválila návrh zákona vrácený Senátem, který zmírňuje dopady letošního zvýšení minimálních odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zákon vrací minimální měsíční vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Květnové vydání aplikace Práce a mzda otevírá témata, která dnes zásadně proměňují trh práce – od fungování platformové ekonomiky přes roli technologií až po ekonomické vlivy, které se stále výrazněji promítají do zaměstnanosti i fungování firem. Ukazujeme, kde končí tradiční pohled pracovního práva a kde už je nutné vnímat širší souvislosti – od regulace přes data až po globální ekonomiku. 

Víte, že 20. května slavíme Mezinárodní den HR? U jeho příležitosti jsme pro vás připravili speciální nabídku. Do konce května můžete získat licenci Práce a mzda Smart se slevou 20 %. Využijte příležitost zjednodušit si každodenní práci a mějte aktuální legislativu, výpočty i praktické návody vždy po ruce. Stačí zadat slevový kupon MDHR20.  Chci si objednat předplatné  

Poslanci dnes řeší několik zásadních změn s dopadem na důchodce i chod státní správy. Sněmovna má na programu novelu týkající se doplňkového penzijního spoření, která by mohla část penzistů zbavit sankcí při předčasném ukončení smlouvy. Týkat se má těch, kteří si spoření sjednali ještě před koncem roku 2023. Nově by mohli odejít bez povinnosti splnit minimální dobu spoření a někteří by zároveň měli šanci získat zpět část peněz, o které kvůli dřívějším změnám přišli. Úprava reaguje na situaci z loňska, kdy stát přestal vyplácet příspěvky důchodcům. Řada z nich pak smlouvy ukončila a přišla nejen o státní podporu, ale někdy i o část vlastních úspor. Předkladatelé návrhu krok označují za napravení nespravedlnosti a chtějí umožnit, aby si dotčení mohli o kompenzaci požádat. Vedle penzí se Sněmovna zabývá i změnou pravidel pro státní zaměstnance. Na stole je návrh na zrušení dosavadního služebního zákona a jeho nahrazení novou úpravou. Podle autorů má přinést větší flexibilitu při obsazování úřednických pozic, což ale kritici vnímají jako riziko pro stabilitu a nezávislost státní správy. Program doplňuje také volba čtvrtého místopředsedy Sněmovny, kde se opakovaně nedaří obsadit místo určené pro hnutí STAN, a pokračování projednávání novely stavebního zákona. Ta má mimo jiné vrátit do systému centralizovaný model stavební správy s novým hlavním úřadem.  

Ve firmách se o zpětné vazbě mluví hodně. Spousta vedoucích a manažerů z ní má ale stále strach. Jak poskytnout feedback tak, že padne na úrodnou půdu a druhého nenaštve? Na to si mnoho z nich neumí odpovědět. Takže kolem problému chodí po špičkách a rozhovor s kolegou odsouvají. A nebo – kdy už přijde na věc – zabalí své vyjádření do tolika opatrností, až z něj skoro nic nezbyde. A tím skutečné řešení problému akorát oddalují. Ukážeme vám, jaké kroky je potřeba podniknout, abyste se přestali zpětné vazby bát. A začali ji dávat jasně, efektivně a s reálným přínosem pro druhou osobu.

Důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Ti z nich, kteří od spoření odstoupili předčasně a přišli kvůli tomu o státní podporu nebo dokonce o vlastní peníze, by mohli získat kompenzaci. Počítá s tím novela zákona o doplňkovém penzijním spoření od představitelů vládní koalice, kterou schválila Sněmovna hlasy 136 ze 153 přítomných poslanců. Nyní ji dostane k posouzení Senát.

Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.

Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 68/2026 Sb., která stanovuje podobu formulářových podání k dorovnávacím daním. Předpis nabyl účinnosti 21. května 2026 a upravuje zejména strukturu daňového přiznání a informačního přehledu, které budou poplatníci nově podávat výhradně elektronicky ve formátu XML. Vyhláška navazuje na zákon o dorovnávacích daních a reaguje na potřebu sjednotit způsob vykazování těchto daní včetně jejich propojení s evropskou legislativou a mezinárodní výměnou informací. Formuláře vycházejí z jednotného evropského modelu a umožní finanční správě efektivnější zpracování dat i jejich sdílení mezi státy. 

Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?

Dle § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, případnou ztrátu na výdělku. Jak je to v případě, kdy zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy a zaměstnanec se podrobil pracovnělékařské prohlídce v této době? Přísluší mu za dobu této prohlídky náhrada mzdy? Zaměstnanec neuposlechl výzvy zaměstnavatele, aby se dostavil k pracovnělékařské prohlídce. Tudíž byl zdravotně nezpůsobilý a vznikla překážka v práci na jeho straně bez náhrady mzdy. V době této překážky souhlasil s provedením pracovnělékařské prohlídky.

Meta spustila 20. května první fázi rozsáhlé restrukturalizace, která znamená propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly, tedy přibližně 8 000 zaměstnanců. Jde o největší zásah do organizace firmy od období let 2022–2023 a zároveň o první krok širší transformace, o níž se ve vedení mluví už několik měsíců.  Už dřívější interní plány počítaly s tím, že květnová vlna nebude jediná a že další škrty mohou následovat ve druhé polovině roku. Jejich konkrétní rozsah ani načasování ale zatím nebyly pevně stanoveny a podle dostupných informací se mohou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet technologický posun v oblasti umělé inteligence.  Klíčové je, že nejde o reakci na oslabení byznysu. Meta vstupuje do změn z relativně silné pozice, ale rozhodla se zásadně přesměrovat zdroje do rozvoje AI. Firma investuje rekordní objemy peněz do datových center, vývoje modelů a budování infrastruktury, která má umožnit široké nasazení autonomních systémů napříč produkty i vnitřním fungováním společnosti. Propouštění přitom představuje jen jednu část celé proměny. Současně dochází k rozsáhlému přeskládání uvnitř firmy: tisíce zaměstnanců se přesouvají do nových AI týmů, ruší se část manažerských pozic a organizační struktura se zjednodušuje. Cílem je méně vrstev řízení, menší týmy a rychlejší rozhodování. Celkový dopad těchto změn tak výrazně přesahuje samotné propouštění. Kombinace rušených míst, interních přesunů a zastavení náboru může zasáhnout až pětinu pracovní síly. Firma tím reaguje na rychlý vývoj technologií, které podle jejího vedení zásadně mění způsob práce – úkoly, jež dříve vyžadovaly početné týmy, dnes zvládnou menší skupiny lidí podporované AI nástroji. Zároveň ale do celé situace vstupuje aktuální korekce očekávání. Mark Zuckerberg po spuštění restrukturalizace zaměstnancům sdělil, že další plošné propouštění napříč celou firmou letos neočekává. Tento výrok částečně zmírňuje dřívější spekulace o pokračujících vlnách škrtů, zároveň však nechává prostor pro dílčí změny podle vývoje transformace. Kroky Mety zapadají do širšího trendu v technologickém sektoru, kde velké firmy kombinují masivní investice do umělé inteligence s redukcí počtu zaměstnanců. Nejde tak jen o jednorázové šetření, ale o hlubší proměnu fungování – od organizační struktury až po samotnou povahu práce. To, co Meta spouští v roce 2026, tak může naznačovat, jak bude vypadat model fungování velkých technologických společností v následujících letech.

  Plátci pojistného: lhůty a sankce ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci,...

Zaměstnanec, technik který jezdí servisovat naše zboží k zákazníkům, má místo výkonu práce Evropu, pravidelné pracoviště (pro účely cestovních náhrad) své bydliště v Brně. Naše firma má sídlo v Praze, zaměstnanec tam také pravidelně jezdí cca každý druhý týden a je to považováno za služební cestu včetně ubytování v hotelu. Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti – příloha počet zaměstnanců – jaké bude uvedeno místo výkonu práce?  - Jaký bude uveden v JMHZ u tohoto zaměstnance povinný údaj místo výkonu práce?

Společnost s ručením omezeným je registrována ke srážkové dani, každoročně podává Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. V současnosti společnost nemá žádné zaměstnance ani nemá uzavřené žádné DPČ a DPP, ale předpokládá, že do budoucna nějaké dohody budou sjednány. Od ČSSZ neobdržela žádný variabilní symbol. Vzniká v současnosti této společnosti nějaká povinnost v souvislosti JMHZ?

Zaměstnanec odpracuje 30 hodin přesčas třeba v dubnu a bude mu v dubnu proplaceno jen 20 hodin přesčas s tím, že 10 hodin si vybere jako náhradní volno v následujím období. Jak správně řešit situaci a vyplnění JMHZ? Do atributu 10268 počet odpracovaných hodin zahrnu mj. pouze 20 hodin přesčas, protože do odpracovaných hodin se nezahrnují hodiny přesčas, za které bylo nebo bude poskytnuto náhradní volno? Kdyby následně k poskytnutí náhradního volna nedošlo, bude v měsíci, kdy nedojde k čerpání zbylých 10 hodin, např. červnu proplacena dosažená mzda včetně příplatku za těchto 10 hodin přesčas a zároveň 10 hodin zahrnuto do atributu 10268 (dosažená mzda vč. příplatku za přesčas se vyplácí v měsíci čerpání náhradního volna)?