Dokumenty

V současné době máme ve smlouvě pro homeoffice uvedeno, že: „zaměstnanci nenáleží žádné zvláštní náhrady za např. údržbu pracoviště homeoffice (úklid, vytápění...) ani náhrady za tam spotřebované energie nebo za použití vlastních prostředků, kterými plní úkoly vyplývající z pracovního poměru.“ V dalším bodu smlouvy je však uvedeno: „Smluvní strany se dohodly na tom, že zaměstnanci náleží paušální náhrada za použití vlastního internetového nebo telefonického připojení ve výši 500 Kč měsíčně.“ Musíme tyto smlouvy změnit v souvislosti novelou zákoníku práce účinnou od 1. 10. 2023?

Která vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanovuje paušální částku za započatou hodinu práce na dálku dle § 190a odst. 4 zákoníku práce ve znění novely č. 218/2023 Sb. a ve kterém právním předpisu je stanovena hodnota 2,80 Kč za hodinu práce z domova, která byla dosudv této souvislosti všude zmiňována?

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Prosím o pomoc s výpočtem nároku na řádnou dovolenou. Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Od 1. 1. 2022 do 14. 4. 2022 byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené s 1. dítětem, od 15. 4. 2022 do 16. 9. 2022 čerpala neplacené volno, od 17. 9. 2022 do 1. 4. 2023 čerpala peněžitou pomoc v mateřství v souvislosti s 2. těhotenstvím a narozením 2. dítěte. Od 2. 4. 2023 čerpá rodičovskou dovolenou (a bude ji čerpat až do r. 2025). Prosím o výpočet jejího nároku na řádnou dovolenou. Ona sama si o její čerpání zatím nepožádala, nicméně se domnívám, že jí nárok vznikl. 

1) Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium na učňovské škole. Pro uplatnění zvýhodnění v měsících červenec a srpen musí doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 2) Syn zahájil v září na stejné škole další nástavbové studium. Musí v tomto případě doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 3) Pokud by syn celý měsíc červenec nebo srpen pracoval v pracovním poměru, bude zaměstnanci za tyto měsíce zrušeno daňové zvýhodnění nebo se doba prázdnin považuje za soustavnou přípravu na povolání?

Máme zaměstnance, který má pracovní poměr na dobu určitou - do 31. 10. 2023 a nebude se mu prodlužovat. Od 24. 4. 2023 nastoupil do pracovní neschopnosti. Počítáme, že do zaměstnání už nenastoupí. O kolik hodin mu bude krácená dovolená z důvodu dlouhodobé nemoci? Máme 200 hodin na rok, zaměstnanci byla vypočtena dovolená na 166 hodin. O kolik mu bude dovolená krácená a kolik hodin mu budeme proplácet? 

Je nutné vyžadovat od zaměstnanců originál potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění, resp. čestného prohlášení (v případě, že druhý poplatník zaměstnavatele nemá) nebo stačí kopie? Zaměstnanci často zasílají potvrzení e-mailem a je pro ně problém do mzdové účtárny zasílat originály. 

Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 281/2023 Sb. dlouho očekávaná novelu zákoníku práce, která transponuje směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a o rovnováze mezi pracovním...

Jsme vodohospodářská společnost, která řeší poruchy dispečinkem, kde jsou zaměstnanci na DPČ od 15.30 do 7.00 hod. V současné době to řešíme tak, že naši zaměstnanci na pracovní smlouvu (pozice technik vodohospodář) mají pracovní dobu od 7.00 do 15.30 hod. Od 15.30 do 7.00 mají DPČ na pozice Operátor dispečinku. Tyto služby jim vychází 1× týdně a v SO + NE mají 24 hod 1× za měsíc. Budeme muset po novele zákoníku práce od 1. 1. 2024 dodržovat přestávky v práci mezi různými pracovními vztahy? 

Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti má v dohodě sjednáno, že bude po uzavření této dohody absolvovat kurz ke zvyšování kvalifikace (po tuto dobu mu bude příslušet odměna). Budou se započítávat hodiny této překážky v práci – doba trvání kurzu - do nejvýše přípustného rozsahu práce vykonávané na základě této dohody podle § 76 zákoníku práce? 

Jak je to s příspěvky více zaměstnavatelů na jednu zaměstnancovu smlouvu ŽP? Je to možné, nebo musí každý zaměstnavatel přispívat na jednu smlouvu. Pak tedy pokud chce zaměstnanec příspěvky např. od dvou zaměstnavatelů, musí mít sjednány dvě smlouvy ŽP, aby mohl každý zaměstnavatel přispívat na jednu.

Naši zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce. Někteří nás požádali o poskytnutí neplaceného volna. Již nemají dostatek dovolené a odjeli na Ukrajinu na více dní. My jsme na to přistoupili. Jak se jim to bude započítávat? Bude se jim neplacené volno započítávat do konta pracovní doby, nebo se jim to promítne do aktuálního měsíce a nedostanou tzv. stálou mzdu, ale mzdu jen za odpracovanou dobu (poníženou o neplacené volno). My bychom samozřejmě chtěli, aby se do konta pracovní doby započítávala jen doba, kdy pro ně zaměstnavatel nemá práci, a naopak, kdy je práce nadbytek. To je podle nás smysl konta pracovní doby. Nemáme zájem, aby se jim započítávala do „minusu“ i neodpracovaná doba z jejich vlastní vůle a my bychom jim museli nařizovat nějaké směny navíc, aby na konci vyrovnávacího období neměli hodně neodpracovaných hodin. Protože, pokud má zaměstnanec na konci období hodně neodpracovaných ("mínusových") hodin, jde to na náklady zaměstnavatele. Pokud by se jim neplacené volno zahrnovalo do konta pracovní doby, mohli by si zaměstnanci brát neplacené volno a my bychom již neměli tolik práce navíc, abychom jim nařídili mimořádné směny, kvůli vyrovnání „minusových“ hodin. Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Ale je to složité na popisování. Zahrnuje se neplacené volno do konta pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce a můžeme jej poskytnout?

Starší dcera byla cca 6 let a stále ještě je pečující osobou o svoji sestru (moji mladší dceru), která žije na kyslíkovém přístroji a má přiznaný 2. stupeň příspěvku na péči. Celých 6 let nechodila nikam do práce, ani nepodnikala. Byla vdaná a její manžel jí dopřál, aby plně mohla pomáhat sestře a starat se o 3 děti. Nyní ale nastala situace, že musí nastoupit do práce. Před těmi 6 lety jí bylo na úřadě řečeno, že: Příspěvek na péči není příjem pečujícího, ani pečovaného, a tak se nikde nepřiznává. Protože je osobou pečující o osobu blízkou, která má 2. stupeň, je za ni hrazeno zdravotní pojištění. Doba péče jí bude započítána na důchod. Je to prosím tak? Musí něco udělat pro to, aby to tak bylo? 

S jakými daty a kdy přihlásit ke ZP a OSSZ zaměstnance pracujícího na DPP uzavřenou na dobu určitou (4. 1. 2023 do 31. 8. 2023), když měl výdělek vyšší než 10 000 Kč jenom v měsíci červenci a srpnu? V měsíci červenci pracoval od 10. 7. do 31. 7. a v srpnu od 14. 8. do 25. 8. 2023.

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

Náš dotaz se týká stanovení průměrného hodinového výdělku. Naše firma poskytuje v roce dosažení věku 50 let zaměstnancům u příležitosti životního jubilea odměnu až do výše průměrného měsíčního výdělku. Dle uzavřené kolektivní smlouvy se výše odměny stanoví na základě zhodnocení pracovních zásluh zaměstnance a dle délky pracovního poměru k zaměstnavateli, a to i v případě přetržitého pracovního poměru. Lze takto vyplacenou odměnu zahrnout do hrubé mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku? A v případě, že ano, rozpočítá se do čtyř čtvrtletí?