Mgr. Václav Pikal

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a na cestovním příkazu vyúčtoval náhradu za pohonné hmoty dle spotřeby v technickém průkazu a základní náhradu za vozidlo (amortizaci vozu). V technickém průkazu je zapsaná jiná firma nebo OSVČ. Je správné, že zaměstnanci je vyplacena jak náhrada za pohonné hmoty, tak i základní náhrada?

K pracovním cestám realizovaným soukromým vozidlem zaměstnance musí zaměstnavatel za toto vozidlo odvést silniční daň. Jak je to u vozidla externího spolupracovníka, kde firma hradí pouze náklady za dopravu bez stravného - je k tomuto vždy sepsána smlouva o náhradě nákladů na cestu. Za toto vozidlo externího spolupracovníka je firma také povinna odvést silniční daň?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Lze v DPFO uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem dle § 24/odst. 2 písm. zt) i v měsíci, kdy OSVČ čerpala kompenzační bonus?

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Společnost poskytuje zaměstnanci služební vozidlo také pro soukromé účely. Toto vozidlo má společnost v nájmu. Pro účely zjištění částky 1%, které se bude zaměstnanci přidaňovat ke mzdě, nás pronajímatel vozidla informoval o vstupní ceně vozidla. Pokud však toto vozidlo odkoupíme, bude se zaměstnanci přidaňovat ke mzdě stále 1 % ze vstupní ceny u původního vlastníka nebo to bude 1 % z ceny, za kterou vozidlo odkoupíme my?

Jak je to s výpočtem průměrné spotřeby u soukromého automobilu použitého pro služební účely. Jedná se o aritmetický průměr z TP vozu, nebo je výpočet ovlivněn další metodikou? 

Jak uplatnit cestovní náhrady u automobilu na LPG, když vyhláška ministerstva určující výpočet cestovních náhrad s možností automobilu na alternativní pohon nepočítá? Je možné vypočítat výši cestovní náhrady dle původního pohonu, tedy benzinu? Bude i pak takové auto osvobozeno od daně silniční? Pokud tento postup nebude možný, lze alespoň použít paušální výdaje na auto?

Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci kapesné na zahraniční pracovní cestu ve výši 40 %. Není nám úplně jasné, z jaké částky se výše kapesného vypočítá. V § 180 zákoníku práce je uvedeno následující: „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179“. Výše stravného však může být krácena dle délky pracovní cesty nebo při poskytnutí bezplatného stravování. Dotaz nejlépe uvedeme na příkladu: Zaměstnanec byl vyslán v říjnu 2017 na zahraniční pracovní cestu do Velké Británie. První den odletěl z Prahy do Velké Británie v 9:50. Druhý a třetí den strávil v Británii celý den a zpět do Prahy odletěl čtvrtý den ve 20:50, v Praze byl ve 23:45 hod. Dále mu bylo třetí a čtvrtý den poskytnuto bezplatné stravování – snídaně. Ostatní dny bezplatné stravování zajištěno nebylo. Výše stravného se tedy bude krátit první den z důvodu konání pracovní cesty v délce cca 14 hod. a pak následně za třetí a čtvrtý den kvůli poskytnuté snídani. Není nám však jasné, zda se pro výpočet výše kapesného zohledňuje krácení jak z důvodu délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Jelikož je v zákoně uvedeno, že kapesné je vypočítané do výše 40 % stravného poskytnutého zaměstnanci. Stravné je tedy zaměstnanci poskytnuto samozřejmě v krácené formě, a to jak z hlediska délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Dle nás by tedy z těchto důvodů měla být zohledněna výše kapesného. Je to takto v pořádku či jak by to mělo být správně?

Zaměstnancovo auto má dle technického průkazu normu spotřeby dle 692/2008A a spotřebu 8,8/5,4/6,6. Jakou spotřebu použít pro výpočet náhrady za použití soukromého automobilu pro služební cestu? Další zaměstnanec má normu ES 2004/3 a spotřebu 7/4,7/5,5. Jakou spotřebu máme použít zde?

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Společnost zaměstnává na DPP lektory, kterým by ráda proplácela i částečnou náhradu za využití soukromých vozidel. Nechce jim ale platit přesně částku vyhlášenou za PHM + 3,90/km, ráda by si s nimi v DPP ujednala pouze částku 5 Kč/km. Částka bude ve výsledku nižší, než při běžném vyčíslení dle vyhlášky. Je toto ujednání možné a jaký vliv má toto ujednání na daně společnosti?

Prosím o objasnění stanovení místa počátku (a konce) pracovní cesty v případě zaměstnance, jehož místo výkonu práce je stanoveno jako celá obec. Na školeních jsem se bohužel setkala se dvěma rozdílnými výklady. První školitel, daňový poradce, tvrdil, že pracovní cesta může začít teprve odjezdem z místa sjednaného výkonu práce čili člověk bydlící v Praze s místem výkonu práce v Praze nemůže mít stanoven počátek cesty doma a nemůže mít nárok na cestovní náhrady od odchodu z domova. Stejně tak pokud zaměstnanec nebydlí v místě výkonu práce, ale odjíždí z místa výkonu práce dopravním prostředkem na prac. cestu, musí pracovní cestu začít až odjezdem z místa výkonu práce, protože cesta do místa výkonu práce, byť tam jen přestupuje, je vlastně cestou do zaměstnání. Druhá školitelka, zaměstnankyně FÚ tvrdila, že pracovní cesta může začít v místě bydliště (nebo kdekoliv jinde), pokud zaměstnanec místem výkonu práce jen projíždí. Který výklad je správný? Jak se bude řešit případ, kdy zaměstnanec má stanoveno MVP celou obec a jde si do místa, kde pracuje (do firmy), jen vyzvednout služební automobil, aby s ním odjel na pracovní cestu? Je toto vyzvednutí auta cesta do zaměstnání? Je v nějakém pokynu, směrnici či výkladu definován pojem "průjezd místem výkonu práce“? Dotaz se týká rozpočtové organizace.

Zaměstnanec má místo výkonu Praha a je vyslán na zahraniční pracovní cestu. Zaměstnavatel stanoví v kolonce „odjezd“ na cestovním příkazu den a hodinu odjezdu, což jsou údaje o odletu z letenky, v kolonce „příjezd“ je doba příletu dle letenky. Nikde není písemně uvedeno místo počátku a konce cesty, protože se má za to, že zaměstnanci s místem výkonu práce  „Praha“ může začínat pracovní cesta až odletem z Prahy a končit příletem. Je výše uvedený postup správný? Tedy že u zaměstnance s místem výkonu práce „Praha“ není možné stanovit počátek cesty např. v jeho bydlišti v Praze, aby měl nárok např. na úhradu dopravy na letiště v rámci pracovní cesty? Jak se posuzuje parkovné služebního auta u letiště, pokud by cesta začínala až odletem - lze parkovné zahrnout do cestovních náhrad? Je výše uvedený způsob (kdy místo počátku a konce cesty není napsáno na cestovním příkaze a odvozuje se z ostatních podmínek pracovní cesty) akceptovatelný z hlediska kontrolních orgánů?

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 

Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR? 

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Ve firmě máme na operativní leasing pronajato vozidlo. Zaměstnanec tímto vozem způsobil autonehodu. Po opravě vozu nám firma, která nám vůz pronajímá, vyfakturovala spoluúčast (je uvedeno ve smlouvě). Mohu tuto částku dát do daňových nákladů v případě, že po zaměstnanci nepožadujeme náhradu a zároveň předpokládám, že to ani není pro zaměstnance nepeněžní plnění. Jak postupovat v případě pokut za přestupky při jízdě firemním automobilem, když tyto pokuty platí firma a nepožaduje je po zaměstnancích?