JUDr. Vlasta Víghová

Je nutné, aby měla finanční účetní, která pracuje na základní škole, hmotnou odpovědnost, když jí nejsou svěřeny žádné finanční prostředky, ale má přístup k bankovním účtům organizace? Zpracovává veškeré podklady pro účetní uzávěrky, hradí došlé faktury, zaúčtovává položky z bankovních výpisů, z mezd zaměstnanců apod. Pokud ano, za co by měla nést účetní hmotnou odpovědnost? 

V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?

U společnosti nám nečekaně zemřela zaměstnankyně, která neměla manžela a s nikým ve společné domácnosti nežila. Jak správně postupovat a komu odeslat vyrovnání mzdy a proplacení nároku na dovolenou? Je v takém případě vhodné počkat na uzavření pozůstalosti - určení dědice? Na co si dát pozor? 

Naše firma chce uzavřít pracovní smlouvu na pozici prodavačky s paní narozenou na Ukrajině, která je vdaná za Slováka. Trvalé bydliště mají na Slovensku. Manžel podniká v Česku a s manželkou nyní také bydlí v Česku, kde vlastní rodinný domek. Můžete mi prosím sdělit, jaké povinnosti nám jako zaměstnavateli z plánovaného pracovního poměru vyplývají?

Musí být uvedeno v hlavičce pracovní smlouvy kromě všech náležitostí zaměstnavatele (název, adresa, iČ, spisová značka) i jméno osoby - zastoupení, kdo bude podepisovat za společnost? Stačí mít ve vnitřním předpisu společnosti, že ta a ta osoba je oprávněna podepisovat? 

Jednatel má se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu na výkon práce ředitele a za tuto práci dostává mzdu. Smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřenou nemá. Jaké mu hrozí postihy? Má to na společnost nějaké daňové dopady?  

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Restaurace pobírá za květen 2021 dotaci Antivirus A+. Od 31. 5. 2021 včetně mohou být otevřené i vnitřní prostory provozovny. Restaurace nestihla z časových důvodů otevřít 31. 5., ale až 1. 6. 2021. Má restaurace nárok na dotaci za celý květen nebo pouze do 30. 5. 2021? Zaměstnanci jsou dne 31. 5. 2021 doma a pobírají náhradu mzdy. Reálně začínají pracovat od 1. 6. 2021.

Zaměstnankyně obdržela od insolvenčního správce "Výzvu insolvenčního správce dlužníka k součinnosti" s tím, že tuto výzvu měla odevzdat do mzdové účtárny. Mimo jiných povinností, které uložil insolvenční správce dlužnici, je ve výzvě uvedeno, že žádá mzdovou účtárnu o pravidelné zasílání výplatních pásek dlužnice na uvedený e-mail, a to od měsíce vydání usnesení. Zaměstnavatel ale dosud žádné usnesení ani výzvu k součinnosti neobdržel. Prosím o odpověď na otázku, zda máme i v takovém případě zasílat výplatní pásky dlužnice insolvenčnímu správci a zda vůbec máme povinnost takovýmto způsobem, tj. na e-mail, pásky po každém zúčtování mezd, zasílat. Zdůrazňuji, že ještě není insolvenční řízení ukončeno a ani v insolvenčním rejstříku není zveřejněno Usnesení, kterým by insolvenční správce ukládal zaměstnavateli povinnost provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k ochraně osobních údajů si nejsme jisti, zda vůbec můžeme výplatní pásky zasílat především z důvodu dalších údajů, které jsou na nich uvedené (hodinové průměry, zůstatky dovolené, výše odměn apod.).

Společnost s r. o. má 5 zaměstnanců: 2 jsou jednatelé v zaměstnaneckém poměru na základě smlouvy o jednatelství, 1 je ve standardním pracovním poměru, 1 je též ve standardním pracovním poměru, ale v dlouhodobé neschopnosti po operaci (od února do května cca), 1 pracuje na základě pracovní smlouvy se zkrácenou 4hodinovou pracovní dobou. Může s. r. o. požádat o podporu COVID 2021 na uvedené zaměstnance, když jednatelé (dva jediní společníci - rodinní příslušníci) již žádali o kompenzační bonus za únor a březen 2021, který jim byl vyplacen? S. r. o. by zažádala pouze za zbývající 3 zaměstnance, za jednatele by si ponechala kompenzační bonus. Je to takto možné uskutečnit? Pokud ano, v jaké výši mohou zažádat o náhradu vzhledem k charakteru pracovního poměru a nemoci? Všechny ostatní podmínky pro vyplacení náhrad s. r. o. splňuje.

Firma s. r. o. má 9 zaměstnanců. Dále 3 osoby na dohody o provedení práce s celoroční smlouvou, za které neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ani daň (300 hodin ročně). Musí firma dle nařízení vlády testovat své zaměstnance? 

Jak dlouho se musí archivovat pracovní smlouvy? Je to 10 let od ukončení pracovního poměru? 

Jaké ustanovení kterého zákona řeší zákonné náležitosti výplatní pásky. Našla jsem pouze informace, co musí obsahovat výplatní páska, ale bez odkazu na konkrétní zákon.

Je možné poskytnout v režimu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů peněžitý příspěvek na stravování jednatelům, kteří pracují pro společnost na základě mandátní smlouvy? Popřípadě jak řešit stravování jednatelů společnosti, kteří pracují pro společnost na základě mandátní smlouvy?

Má zaměstnavatel povinnost uschovávat výplatní pásky zaměstnanců? Pokud ano, který předpis mu to stanoví a musí být tyto výplatní pásky podepsané zaměstnancem? 

Příspěvková organizace zřízená městem (poliklinika) má jmenovaného ředitele. Pokud by ředitel potřeboval, aby ho někdo zastupoval jako statutární orgán ve všech právech a povinnostech, jak to má právně řešit? 

Dvanáctiletý syn naprogramoval několik programů, které chce dát zdarma ke stažení na internetu případným zájemcům. Chce tam uvést, že je možné ho finančně podpořit drobnou částkou, kterou je možné zaslat na bankovní účet. Syn má svůj vlastní bankovní účet (dětské konto) - je možné tyto příspěvky nechat posílat tam? Jak to bude se zdaněním těchto drobných darů? Nebo je nutné příspěvky posílat na účet rodiče a za účelem přijímání těchto příspěvků si musí rodič zřídit živnostenský list? Jak nejlépe tuto situaci řešit, aby nedošlo k porušení zákona? 

Ráda bych si ujasnila, jaké místo výkonu práce, resp. kód LAU, máme uvádět u zaměstnanců ve mzdovém systému pro účely různých povinných statistik či dokumentů. Zejména se mi jedná o zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce šiřeji než 1 obec. Např. mají uvedeno Zlínský a Jihomoravský kraj a pro účely cestovních náhrad je stanoveno Brno. Sídlo zaměstnavatele je v Praze. Pro účely přílohy č. 1 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti by mělo být jako místo výkonu práce v tomto případě uvedeno sídlo zaměstnavatele, tj. i kód LAU by byl uveden jako sídlo zaměstnavatele, tj. Prahu. Pro účely statistiky ISPV má být ovšem jako místo výkonu práce uvedeno místo sjednané pro účely cestovních náhrad (§ 34a ZP), tj. v tomto případě by bylo uvedeno město Brno.

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?