Ing. Miroslava Nebuželská

Jak správně odměňovat vedení (předseda, místopředsedové) sdružení obcí. Jak posoudit povinnost platit zdravotní a sociální pojištění? Pokud by se uzavřela DPP, tak se do 10 000 Kč neplatí žádné pojištění. Nejde o zastupitelstvo obce, kdy se platí jen zdravotní pojištění. Komise obc,í pokud nejsou zastupitelé, se posuzuje jako malý rozsah pro sociální pojištění a zdravotní pojištění je z celé částky, bez ohledu na její výši. Jaký máme mít správně pracovněprávní vztah?

Jsme církevní střední a základní škola, zřizovatelem není kraj či obec, ale biskupství. Na základě uzavřených smluv s Domem zahraniční spolupráce (dále jen „DZS“) organizujeme mobility zaměstnanců v rámci programu Erasmus a od DZS na to získáváme finanční prostředky. Zaměstnanci tedy vyjíždí na zahraniční pobyty a DZS stanovuje, jakou finanční dotaci na ten který konkrétní pobyt do té které země poskytne. Finanční dotace zahrnuje mimo jiné stanovené paušální náklady na cestu tam a zpět (tzv. cestovní náklady) a paušální náklady na pobyt (tzv. pobytové náklady). Tyto částky jsou vždy předem před cestou v celkové částce zaslány v eurech zaměstnanci na jeho osobní účet, na základě účastnické smlouvy, případně z části zaměstnavatel např. zaplatí letenky a zbytek dotace zaměstnanci odešle. Zaměstnanec je povinen vyplnit si před cestou cestovní příkaz, nechat si jej schválit a následně po návratu jej nijak nevyplňuje, nedělá vyúčtování pro zaměstnavatele (v rámci DZS online vyúčtuje cestu), nedokládá žádné doklady, pouze se na cestovní příkaz napíše „Kompletně hrazeno z Erasmu“. Koordinátor těchto pobytů říká, že pro zúčtování dotace s DZS není cestovní příkaz potřeba, že zaměstnanci musí mít pouze doklady od výdajů, které měly s pobytem, a jestliže by výdaje byly nižší, než byla dotace poskytnutá zaměstnanci, že jsou povinni (sami mimo zaměstnavatele) rozdíl dodanit. Finanční účetní při zaúčtování částku, která byla zaměstnanci zaslána na jeho účet, účtuje jako cestovní výdaj (512). Není chybou, že cestovní příkaz není vyúčtován, aby bylo jasné, kolik Kč jsou celkově náhrady za pracovní cestu, které jsou osvobozeny od daně z příjmu, a celkově jako o cestovném o tom také účtovat (poskytnuté finanční prostředky předem by byly považovány za zálohu na pracovní cestu). Myslíme si, že vypořádání se s poskytnutou dotací a následně s poskytnutými peněžními prostředky zaměstnanci by se nemělo řídit jen podmínkami stanovenými ve smlouvě s DZS, ale současně, souběžně také účetními a daňovými předpisy. A můžeme ve směrnici o pracovních cestách stanovit rozdílné podmínky pro (případné) vyúčtování pracovních cest v rámci Erasmu oproti ostatním pracovním cestám, např. přiznat kapesné. 

Ve kterém roce zdanit opravu mezd? Fyzická osoba OSVČ, statut chráněné dílny. Bylo zjištěno, že si neuplatňovala slevu na zdravotním pojištění a prováděla odvod z hrubé mzdy za zaměstnance i za zaměstnavatele. Mzdy byly dodatečně opraveny, ale až v lednu 2023. Přepočítáním vznikl přeplatek na zdravotním pojištění ve výši 18 646,- Kč (6 215,- ZP zaměstnance, 12 431,- ZP zaměstnavatele). Následně bude kontrola na úřadu práce a zohledněný přeplatek na dotaci (zatím nevím, zda bude muset rozdíl doplatit, nebo bude ponížena dotace za další Q). Přeplatek bude vrácen až v roce 2023, chtěla bych vědět, zda mám o tento přeplatek ponížit základ daně v roce 2022 (výdaje byly zaúčtovány v nesprávné výši, včetně chybné platby na ZP) a přeplatek vrácený ZP v roce 2023 dát do příjmu za rok 2022 nebo až v okamžiku úhrady? OSVČ vede daňovou evidenci. Dotaci za 4Q, která bude na účet připsána v únoru 2023 je třeba zahrnout do daňového přiznání v roce 2022 nebo 2023? 

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

Základní škola dosud hradila zaměstnancům masáže. Novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. je v § 6 odst. 9 písm. d) mimo jiné stanoveno, že pořízení služeb zdravotního charakteru (kam podle mě masáže spadají) musí být od zdravotnických zařízení (na školení nám řekli, že musí být poskytovatel služby zapsán v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb). Pokud bude na faktuře za masáž uvedeno, že se jedná o "sportovní masáž", platí toto také? A je nadále možné objednávat a hradit z FKSP pro zaměstnance vstupenky do sauny a plaveckého bazénu, který provozuje tělovýchovná jednota?

Jsme spolek (sportovní oddíl) - má jednatele (předsedu) a další dva zakládající členy. Mám dotaz, zda lze jednateli vyplácet za práci, kterou odvádí mimo jeho povinnosti vyplývající z funkce jednatele? Konkrétně se mi jedná o trenérskou práci - jednatel ji vykonává ve stejném rozsahu jako další trenéři, se kterými je uzavřena DPP. Lze uzavřít DPP 1) s jednatelem, 2) se zakládajícím členem, který není jednatelem? Ještě mě napadá podobná situace - lze si u jednatele objednat službu a pohlížet na něj jako na klasického externího dodavatele, který bude fakturovat za poskytnutí služby?  Doplnění dotazu: Zajímá mě, zda lze u jednatele odlišit činnost v rámci jeho funkce-jednatel a další činnost pro spolek. Konkrétně se mi jedná o trenérské práce - může být s jednatelem uzavřena DPP (stejně jako s dalšími trenéry)? Může jednatel vystupovat jako externí dodavatel - lze si u něj jako u OSVČ objednat službu a uhradit mu ji oproti faktuře? Např. na pronájem sportovních pomůcek? Existuje nějaké omezení (pokud vůbec existuje) pro zakládající členy bez statusu jednatele? 

Příspěvková organizace by ráda zaměstnala pracovnici na dohodu o pracovní činnosti. Ředitelka však nedokáže dopředu určit, kolik hodin pracovnice odpracuje, přitom samozřejmě počítá s dodržením limitu do 1/2 stanovené týdenní pracovní doby. Musí být sjednán počet hodin - i s ohledem na § 76 odst. 4, kde je požadováno sjednání rozsahu pracovní doby? Jak by to bylo v případě uzavření pracovního poměru? 

Jsme ZŠ. Zaměstnancům pořizujeme poukázky SODEXO (Relax Pass), které naši zaměstnanci využívají na sportovní aktivity, na kulturu a rehabilitaci (§ 8, § 9 zákona č. 114/2002 Sb.) Tyto účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou faktury je seznam provozoven, kde lze tyto poukázky využít a je v souladu s vyhláškou o FKSP. Pro rok 2017 je do seznamu provozoven a.s. SODEXO Pass ČR navíc zařazena provozovna Sport Bečvář Strakonice, kde se jedná o prodej sportovního vybavení a opravu kol. Domníváme se, že v tomto případě nelze poukázky Relax Pass pro zaměstnance zakoupit, protože prodej sport. vybavení jednotlivci vč. opravy kol není v souladu s vyhláškou o FKSP. Můžete nám poradit, jak postupovat v tomto případě, protože nelze v tomto případě doložit, že poukázky byly využity na kulturu, tělovýchovu, sport a relaxaci?

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Příspěvek zaměstnavatele na stravování se v uvedeném rozpětí uplatní, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Podle zákoníku práce je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Na straně zaměstnance je finanční příspěvek na stravování od daně z příjmů (a tím i od odvodů pojistného) osvobozen. Mohu použít základní hranici stravného, vytvořit si vnitřní předpis, na straně zaměstnavatele půjde o danově unatelný náklad, tzv. zaměstnanecký benefit?

Členská schůze družstva, které není bytovým a spravuje zbytkový majetek, přijala usnesení o pověření člena družstva, který je v důchodu, údržbou - sekáním zahrady - spolu s pevně stanovenou výší odměny za tuto dobrovolnou činnost. Představenstvo družstva nyní podmiňuje výplatu odměny na podpisu dohody, jako zaměstnance družstva. 1. Lze přijaté usnesení členské schůze považovat za nepsanou dohodu? 2. Lze vyplatit odměnu na pokladní výdajový doklad, ke kterému bude přiložena kopie dotyčného usnesení členské schůze (zápis ze schůze) a výpis s daty provedené údržby (dotyčný člen družstva nemá bankovní účet)? 3. Může představenstvo bez souhlasu členské schůze najímat zaměstnance?