Ing. Martin Děrgel

Máme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené (dítě 1 r + 2 m) do konce roku 2025. Chce si přivydělat - nepravidelně odpracovat víkend, po domluvě záskok za dovolenou. Předpokládaný výdělek cca 2 000 Kč měsíčně (někdy více). Je možné s touto zaměstnankyní uzavřít DPP na tu samou činnost, na kterou je uzavřený HPP na dobu neurčitou? Nebo vykázat odpracované dny v HPP a ostatní dny RD? Zároveň je zaměstnankyně v insolvenci, musím nahlašovat jejímu insolvenčnímu správci? Popř. jak postupovat? 

Jaký je správný postup pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě zaměstnance? Situace je následující: Manželství zaměstnance bylo rozvedeno dne 22. 11. 2023. Společná domácnost manželů zanikla již v září 2022 (víme z rozsudku). Obě děti byly svěřeni do péče matky (otec má víkendy 1 za 14 dní) před i po rozvodu. Ústní domluva mezi rodiči zní, že si zaměstnanec za rok 2023 uplatní zpětně jedno dítě a matka druhé. Od roku 2024 bude obě děti uplatňovat matka. Máme potvrzení od matky, že si za rok 2023 neuplatňovala daňové zvýhodnění na jedno dítě. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že zaměstnanec nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na syna v roce 2023, a to z důvodu, že rodiče nesdíleli společnou domácnost od září 2022 a oba synové byli svěřeni do péče matky. Existuje, ale i jiný názor, a to že zaměstnanec má nárok na zvýhodnění protože: Rozsudek o svěření dětí do péče matky neznamená, že jedno z dětí v roce 2023 nežilo s otcem ve společně hospodařící domácnosti. Pokud dítě ve společně hospodařící domácnosti s otcem žilo, je možné dohodu rodičů respektovat, i s tím, že o tom matka vydala potvrzení. Případně je možné respektovat dohodu rodičů kdo zvýhodnění uplatní, i přes rozsudek svěření do péče. Je v daném případě možné uplatnit daňové zvýhodnění na syna?

Zaměstnavatel hradí manažerům úrazové pojištění 24 hodin (na pracovišti + volný čas), které celé hradí firma. Zaměstnancům se přidaňuje. Pro ostatní zaměstnance se nabízí rovněž stejné pojištění, kdy firma hradí úrazové pojištění na pracovišti a pojištění pro volný čas si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Úhrada firmou se zaměstnancům přidaňuje. Zaměstnancům, kteří jezdí služebními vozy hradí firma pojištění služebních cest. Započítávají se tato pojištění do limitu benefitů pro rok 2024?

Máme několik ukrajinských zaměstnanců, kteří si žádají o daňové zvýhodnění. Dle jejich slov jsou v ČR již od začátku konfliktu, k nám do pracovního poměru nastoupili až v průběhu roku 2023. Jaké veškeré doklady bychom po zaměstnancích měli požadovat, abychom mohli poskytovat daň. zvýhodnění na měsíční bázi? Daňové prohlášení mají vyplněné jako rezidenti, jedná se především o matky s dětmi, jejichž manželé, popř. otcové dětí jsou na Ukrajině.

Zaměstnanec, státní příslušnost Ukrajina, doložen daňový domicil, je daňovým rezidentem ČR a chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Musím od něj vyžadovat doložení povolení k pobytu dítěte, vzhledem k tomu, že podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů pak platí, že jednou z podmínek, kdy lze slevu na dítě uplatnit, je, že se jedná o dítě žijící s daným poplatníkem na území členského státu EU? To znamená, že slevu na dani může uplatnit pouze za ty měsíce, ve kterých prokazatelně žil s dítětem v ČR? Pokud ano, jak se postupuje v případě, že povolení k určitému datu skončí a nové povolení je vydáno např. za 2 měsíce. Je nárok také na ty 2 měsíce, nebo ne?

Společnost s r. o. je od 1. 1. 2023 chráněnou dílnou. Kdy se lze nejdříve přihlásit do elektronické ENP? Asi nemůžeme být dodavatelem náhradního plnění, když jsme v roce 2022 nebyli chráněnou dílnou? Roční přepočtený počet zaměstnanců v roce 2023 bude např. 3. Odběratel od nás měsíčně odebírá službu v hodnotě 100 000 Kč. Za rok 2023 to tedy bude 1 200 000 Kč. Bude si moci odběratel za rok 2023 nějaké náhradní plnění započítat? Jestliže bude čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením i v roce 2024 pořád 3 a služby 100 000 Kč měsíčně, kolik odběratel zhruba ušetří na odvodu do státního rozpočtu za rok 2024? Vycházím z předpokladu, že za rok 2023 si pravděpodobně nic nebude moci započítat.

Souběhem prací se rozumí dva příjmy, ze kterách vzniká daňová povinnost? Pokud je žena na rodičovské dovolené a k tomu chodí na brigády, mohu provést roční zúčtování, pokud u nás měla příjmy nad 10 000 Kč a doloží, že v zaměstnání, kde čerpá rodičovskou dovolenou, nemá prohlášení poplatníka podepsané? 

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč. 

Zaměstnanec nastoupil od 1. 1. a bývalý zaměstnavatel mu dal Vyúčtování daně z mezd za rok 2022, kde má přeplatek na dani 60 Kč. Můžeme jako nový zaměstnavatel zohlednit tento doklad a vrátit mu tento přeplatek za rok 2022, který mu vznikl u bývalého zaměstnavatele? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Započítává se při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely Ohlášení plnění povinného podílu OZP i prokurista a jednatelé, kteří mají pouze Smlouvu o výkonu funkce, a nejsou tedy v pracovním poměru dle zákoníku práce?

Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 22. 8. 2022. Požádal o RZ a vyšel mu vyšší přeplatek daně. Zaměstnanec neměl nemocenskou. Je správně, aby se mu vracela sleva na poplatníka za celý rok 2022, pokud na území ČR byl až od 8. měsíce 2022? Může si jako nerezident požádat o RV? Příklad 2: Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 1.4.2022. Požádal o roční zúčtování daně a má daňový domicil od 1. 12. 2022. Je možné opět přepočítat slevu na poplatníka již od ledna 2022?

Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Fyzická osoba, daňový rezident ČR, je zaměstnaný v Rakousku. Rakouský zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní pojištění z tohoto zaměstnání. Tato fyzická osoba by zároveň chtěla uzavřít dohodu o provedení práce s českým zaměstnavatelem, s výkonem práce v ČR. Měsíční příjem z této DPP by nepřesáhl 10 000 Kč. Má uzavření této DPP nějaká úskalí? Nepodléhá příjem z této DPP odvodům sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku?

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Zaměstnavatel (ZAMV) vyplatil zaměstnacům z pokladny na výdajové pokladní doklady nazvané "odměna - příležitostná výpomoc" částky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč (likvidace archivu, archivace, úklid po malování,inventura apod.). Jednalo se jak o kmenové zaměstnance ZAMV, kteří měli se ZAMV uzavřeny smlouvy na HPP tak o občany, kteří u ZAMV nebyli zaměstnáni. Dle sdělení účetní se jednalo o příležitostné zaměstnání dle ustanovení § 10 odst. 1 ZDP. Na tyto činnosti nebyly uzavřeny žádné smlouvy ani dohody. Odměny byly vypláceny v každém z kalendářních měsíců roku 2018. Z těchto odměn ZAMV neodvedl pojistné na sociální zabezpečení. Je postup zaměstnavatel správný?

Lze prosím poskytnout slevy na daních (daňové zvýhodnění na zletilé dítě a slevu na studenta), když nám studenti nebo rodiče zletilých dětí předkládají potvrzení, která jsou barevně vytištěna z emailu (děti poslaly rodičům potvrzení emailem, stažené z webu školy, a oni vytiskli přílohu a tuto předložili) nebo okopírovaný originál potvrzení (klasické potvrzení na formátu A6, které přinesou okopírované z barevné tiskárny)? Dosud jsme vyžadovali vždy originál nebo konverzi dokladů potvrzení o studiu (zejména potvrzení z VŠ), ale někteří rodiče a studenti se zlobí, že je zbytečně zatěžujeme. Upozorňuji, že nemáme elektronické daně. Velmi předem děkuji za přesné vysvětlení.