Otázky a odpovědi

Zaměstnankyně, která je u nás zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pozici provozně technický náměstek (nejde o pracovní místo obsazované jmenováním), se s účinností ke dni 17. 9. 2025 jednostranně vzdala svého pracovního místa a přestala docházet do práce. Zaměstnavatel pro ni nemá jinou vhodnou práci. Po konzultaci s právníkem jí byly vypláceny náhrady mzdy na straně zaměstnavatele. Dne 15. 10. 2025 zaměstnankyně podepsala výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) z důvodu, že se vzdala pracovního místa a zaměstnavatel nemá jinou vhodnou pozici, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na základě výše uvedeného si dovoluji požádat o stanovisko k následujícím otázkám: 1) Je správný postup, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnankyni náhrady mzdy na straně zaměstnavatele, ačkoliv nebyla jmenována a přestala docházet do práce? 2) Skončí pracovní poměr dnem 14. 12. 2025 (případně k jakému datu správně končí výpovědní doba) a správně nenáleží odstupné? 3) Může zaměstnankyně napadnout tento postup nebo výpověď u soudu, a jaká jsou případná rizika pro zaměstnavatele? Jsme příspěvková organizace, jmenovaný je pouze ředitel, nějak se nám začínají vedoucí vzdávat funkce, nechodí do práce a chtějí náhrady na straně zaměstnavatele - jak toto prosím vyřešit?

Jak je to s převodem dovolené do následujícího kalendářního roku? Je třeba vždy mít písemnou žádost a případně, kdy je třeba ji mít písemně zdůvodněnou a jaké tyto důvody musejí být, aby převodu bylo možné vyhovět? A jak by to bylo, kdyby k převodu byla předkládána žádost na převod dovolené z roku 2024 a roku 2025 do roku 2026, nejednalo se jen o tu, která vznikla v roce, kdy je o převod žádáno. 

Zaměstnanec převzal na pracovišti zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne 24. 10. 2025 (uvedl i hodinu převzetí). Následně odešel ze zaměstnání s vysvětlením, že jde k lékaři (údajně se před několika dny zranil v práci, ale nikoho neinformoval, záznam o úrazu neexistuje). K dnešnímu dni/hodině převzetí pracovní neschopnost nemá. Očekáváme, že si ji ale zajistí, a to pravděpodobně i zpětně (23. 10. 2025 se do práce také nedostavil, vysvětlení nepodal). Jak máme nyní postupovat? Musíme dodržet 14 dní poskytování náhrady mzdy (bude-li mít DPN) a pracovní poměr bude tedy trvat dalších 14 dní, i přesto, že máme podepsané zrušení? Nebo nemusíme brát na zpětně vystavenou DPN zřetel a pracovní poměr skončí dnem převzetí 24. 10. 2025?

Je možné v interním předpisu určit, že nárok na jazykovou výuku v rámci pracovní doby má pouze zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek? Jinými slovy: lze vyřadit z výuky zaměstnance se zkrácenými úvazky, nebude to diskriminační? 

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Jak je to s propustkou k lékaři po noční směně? Zaměstnanec nenastoupil na noční směnu, s tím, že druhý den jede ráno k lékaři a po noční by musel odpočívat. Žádá o využití a proplacení propustky na noční směnu, i když návštěva lékaře do jeho směny nezasahuje. Směna od 22-6h. 

Dobrý den, můj dotaz spočítá v zodpovězení dotazu na následující situace. Zaměstnavatel potřebuje snížit úvazek zaměstnance původní rozsah činnosti odpadl. Pokud zaměstnanec souhlasí následuje změna pracovní smlouvy, sjednání nového úvazku, zkrácení platu - nový platový výměr na nižší rozsah a případná úprava pracovní náplně, úprava v návaznosti na snížený úvazek. Nicméně jak je to v situaci, když s tím zaměstnanec nesouhlasí? Jde dán výpovědní důvod? Na základě jakého ustanovení? Je třeba hradit odstupné? Děkuji

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?

Zaměstnankyně byla v obdoví 2. 1. až 30. 9. 2025 na neschopence, zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené, zaměstnankyně má 40 hod/týdně pracovní dobu. Zaměstnankyně 1. 10. nastoupila do práce. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jak je to s povinností uzavření pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v případě zaměstnávání cizince? Je podle aktuálně platné legislativy nutné, aby byla pracovní smlouva uzavřena, resp. zaměstnanci předána, ještě před samotným nástupem cizince do zaměstnání, nebo je postačující, aby k podpisu došlo až v den jeho nástupu do práce? 

Zaměstnanec má neomluvené absence. Docházkový systém vyhodnotí kód „neomluvená absence“ jako že je zaměstnanec za tyto dny v minusu. Zaměstnanec si tedy musí dny neomluvené absence napracovat. Je náš docházkový systém nastavený správně? Zaměstnanec nedostane za tyto dny samozřejmě mzdu, tak se mu nelíbí, že by měl dny absence napracovat. 

Zaměstnanec odpracoval 10 hodin ve svátek 5. 7. 2025, tento den není jeho pracovním dnem. Pracovní dobu má pravidelnou po-pá 7,5 hodiny denně. Jak správně postupovat, když si chce za tuto dobu vybrat náhradní volno? Co všechno mu zaplatíme 5. 7. 2025 a jak si vykáže čerpání náhradního volna, co mu zaplatíme za dobu čerpání náhradního volna? Náhradní volno za práci přesčas řešíme tak, že za dobu přesčasové práce mu zaplatíme jenom víkendový, případně noční příplatek a mzdu mu platíme v době, kdy čerpá náhradní volno. Čerpání běžného náhradního volna tedy v podkladech pro mzdu neuvádí, eviduje pouze v evidenci odpracované doby. Příplatek za práci přesčas nedostane. Jak postupovat, pokud se jednalo o práci ve svátek?

Zaměstnavatel musí poskytnout povinný příspěvek, pokud zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho poskytnutí a zároveň si o něj požádá. Jak má správně postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nemá uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění nebo DPS a ani ji uzavřít nehodlá? Zaměstnavatel mu tudíž příspěvek nemůže poskytnout, protože ho nebude mít kam zaslat. Nemůže to být považováno za diskriminační?

Zaměstnavatel má u DPP sjednanou sazbu 250 Kč za hodinu. Z povahy práce vyplývá, že je vykonávána často v sobotu (cateringové služby na svatbách). Je možné sjendat v dohodě to, že částka 250 Kč obsahuje i příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, např. v rozsahu max 3 sobot (nebo nedělí)? nebo je potřeba ještě určit i počet hodin, které může v té práci v sobotu vykonat, např. max 8 hodin?

Ředitelka MŠ odchází na konci července do starobního důchodu. Na místo ředitelky byla od 1.8. jmenována dekretem nová ředitelka. Odcházející ředitelka měla ve školce před jmenováním ředitelkou uzavřenu smlouvu na výkon práce učitelky na dobu neurčitou. Byla tato smlouva jmenováním ředitelkou automaticky ukončena, resp přešla pracovní pozice z učitelky na ředitelku? Odcházející ředitelka tvrdí, že po odchodu do důchodu a rezignaci na post ředitelky se jí obnovila ta původní smlouva na učitelku a žádá ještě plat za srpen a teprve ke konci srpna chce podepsat dohodu o ukončení původní pracovní smlouvy. Nesouhlasíme s tím, školka má od srpna už na učitelské pozici novou ředitelku a nemá ani volný úvazek na návrat bývalé ředitelky na učitelskou pozici. Dle našeho názoru odchodem do důchodu a rezignací na post ředitelky veškeré pracovní poměry zanikají.

Co vše může obsahovat osobní složka zaměstnance, který ukončil zaměstnání a dávám spis do archivu a co nesmí přijít do archivu a musím skartovat? Zajímá mě osobní dotazník, výpis z rejstříku trestů, doklad o dokončeném vzdělání a vstupní a periodické lékařské prohlídky. 

Nastane situace, kdy se ukončí pracovní poměr dohodou k 31.12.25. Jaká výše podpory se bude vyplácet? Pracovní poměr skončí v roce 2025, kdy se při dohodě zkracuje podpora na 45 %, ale o podporu by zaměstnanec žádal až od 01.01.26, kdy se již při dohodě podpora nově nezkracuje. Jak se k tomuto bude přistupovat? 

Jak bude vypadat výpočet povinného podílu zaměstnávání OZP a následný odvod při změnách účinných od 1.1.2025 v níže uvedených příkladech? 1. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 146, firma zaměstnává 3 osoby se zdravotním postižením a zároveň odebrala výrobky či služby v hodnotě 600 tis. Kč? 2. Průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců u zaměstnavatele byl 50, firma nezaměstnává žádné osoby se zdravotním postižením, ale odebrala výrobky či služby v hodnotě 700 tis. Kč? Předpokládejme, že průměrná mzda v národním hospodářství za I. až III. Q. 2025 bude činit např. 47.000,- Kč. 

Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.

V souladu se zákonem o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4 %, případně tuto povinnost plnit tzv. náhradním plněním. Jestliže v průběhu kalendářního roku dojde k přeměně společnosti (má více než 1000 zaměstnanců) s právními účinky k 1.7.2025 s tím, že podstata právní přeměny spočívá v odštěpení sloučením, kterým k uvedenému datu všichni zaměstnanci přejdou na nástupnický subjekt, jak se bude počítat povinný podíl za rok 2025 a které na přeměně zúčastněné společnosti příslušný reporting činí? Pro úplnost je třeba dodat, že původní zaměstnavatel z povahy tohoty typu přeměny jako právnická osoba přeměnou nezaniká, ale nadále funguje, byť má jen statutární orgán a nikoliv zaměstnance.