Otázky a odpovědi

Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"? Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly . Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy : 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit ? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka ? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky ? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu ? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

 Tak tedy takový zaměstnanec na DPP nebo DPČ ( bez profesních rizik) nemusí vůbec chodit na žádné prohlídky? Ani když mu bude 60 a bude se práce 5 let opakovat? 

Jak máme počítat novou lhůtu 3 let u dohledu lékaře na pracovišti, když jsme měli poslední kontrolu - dohled v srpnu 2022? Máme zaměstnance v 1. a 2. kategorii nerizikové a jednoho zaměstnance máme zařazeného do 3. kategorii pro stálou noční práci. 

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

1. Máme zaměstnance zařazené v 1. kategorii, periodické prohlídky ani dohled na pracovišti nebudeme chtít provádět. Vypověděli jsme smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. a) Musí být prováděno poradenství – tzn. kontrola lékárniček, proškolení zaměstnanců o poskytování první pomoci. Pokud ano, musí toto poradenství poskytovat smluvní lékař? Je stanovena četnost poradenské činnosti?  b) Musí mít zaměstnavatel se zaměstnanci v 1. kategorii uzavřenu i nadále smlouvu s poskytovatelem PLS? 2. Zaměstnanec má sjednaný druh práce domovník – jeho činností je též občasná práce s křovinořezem, kterou vykonává cca 30 hodin za rok. Zaměstnanec pracuje v jednosměnném provozu – 40 hodin týdně. Do jaké rizikové kategorie by měl být zařazen, s kým máme konzultovat jeho zařazení do příslušné kategorie?

Vztahuje se na soudce povinnost podrobení se pracovnělékařským prohlídkám, když jsou do funkce jmenováni prezidentem republiky, z čehož snad správně dovozuji, že jejich zaměstnavatelem je stát. Pokud by se na ně vztahovala povinnost podrobení se těmto prohlídkám, jaký by pak byl postup v případě, že by lékař vystavil posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, zdravotně způsobilá s podmínkou, resp. pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti? A jak je to pak ve vztahu k přísedícím? 

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?

Jsme příspěvková oraganizace. V poslední době se setkáváme s problémem, kdy zaměstnanci nám odmítají absolvovat periodické prohlídky z obavy ze současné situace (Covid-19). Jak máme postupovat? Máme nějaké zákonné prostředky, jak "donutit" tyto prohlídky absolvovat? Mohou vůbec nadále pracovat bez platné zdravotní prohlídky (jedná se i o kategorie rizikové, druhé a třetí)?

Zaměstnanec s pružným rozvržením pracovní doby (základní pracovní doba je 8:00 až 13:00 hod., volitelná pracovní doba je 6:00 až 8:00 hod. + 13:00 až 18:00 hod.) je vyslán na periodickou pracovnělékařskou prohlídku. V tento den nastoupí směnu v 6:30 hod. a od 7:15 do 8:15 hod. absolvuje prohlídku u našeho smluvního lékaře. Vzniká za dobu strávenou na pracovnělékařské prohlídce, která spadá do volitelné části pracovní doby (7:15 - 8:00 hod.) překážka v práci s náhradou mzdy?

Jak často musí zaměstnanci chodit na preventivní lékařské prohlídky v souvislosti s absolvováním školení pro vyhlášku č. 50/1978 Sb. V jakém předpise je to stanoveno, případně jak tato frekvence závisí na práci, kterou ten školený vykonává? Jestli pro tyto pracovníky, pokud jsou zařazeni v kategorii 1, platí také 6 a 4 roky (do 50 a nad 50 let věku), nebo je to 4 a 2 roky podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., případně to určuje nějaký jiný předpis?

Pokud zaměstnám 15letého žáka učiliště s maturitou, vztahují se na něj stejné požadavky jako na ostatní zaměstnance? Myslím tím vstupní prohlídka u lékaře apod. Žák by byl pod záštitou školy u nás na stáži. 

Máme poslat na výstupní prohlídku uklízečku, když je ve druhé kategorii bez rizika, ale při vstupní prohlídce měla od lékaře uvedeno - zdravotně způsobilá s omezením (bez přetěžování krční a bederní páteře)? 

Máme zaměstnance, který pracuje v laboratoři a kromě vstupní lékařské prohlídky absolvoval i očkování na žloutenku. Musel mu být vystaven i zdravotní potravinářský průkaz. Je toto vše uznatelné z pohledu daně z příjmů - prohlídka, průkaz, očkovací látka i aplikace očkování? A lze u očkovací látky uplatnit DPH 10 % z dokladu z lékárny? 

Musí mít firma smluvního lékaře, když z hlediska zařazení prací je zařazena a schválena hygienou do kategorie 2? Slyšela jsem, že stačí prohlídky u kategorií 1 - 2 u obvodních lékařů zaměstnanců. 

Máme někdy uzavírány dohody o provedení práce opakované např. od 6. 1. do 31. 12. a takto se to opakuje třeba i pětkrát za sebou. Jedná se o práce v 1. kategorii, není to ani řidič referentského vozidla. Musí se provádět vstupní prohlídka u těchto opakovaných dohod?