Otázky a odpovědi

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?
Vydáno: 26. 02. 2024
Zaměstnancům budeme letos přispívat z FKSP částku Kč 4 000 Kč. Jde o jednorázovou částku, která odchází samostatně z účtu organizace (po předložení a kontroly smlouvy, kde musí být sjednán příspěvek zaměstnavatele). Musí se tato částka nově objevit na potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 v řádcích 10 – příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty? Je to novinka a zatím nevíme, jak zadat do mzdového programu. V případě, že má zaměstnanec více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, kteří také přispívají na produkty na stáří, budou se tyto částky sčítat, uvedou se v daňovém přiznání a při překročení jakého "limitu" se bude odvádět daň? Je to 50 000 Kč? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Je možné poskytovat zaměstnancům, kteří dosáhnou pracovního výročí či životního jubilea, nepeněžní benefit ze sociálního fondu v souladu se ZDP (tzn. rekreace, vstupenky do divadla, pořízení zboží nebo služeb zdravotního nebo léčebného charakteru atd.) jako daňově uznatelné plnění, samozřejmě při dodržení ročního limitu 21 983 Kč na zaměstnance? Jsme územně samosprávný celek, pravidla FKSP se nás netýkají, máme vytvořen sociální fond, máme uzavřenou kolektivní smlouvu, v té bychom to samozřejmě náležitě ošetřili.
Vydáno: 20. 02. 2024
Máme v Dohodě o provedení práce sjednané pohyblivé složky dle uvážení zaměstnavatele. Existují limity pro vyplácení těchto složek, nebo je to čistě na zaměstnavateli?
Vydáno: 20. 02. 2024
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Vydáno: 19. 02. 2024
Ovlivní výši průměrného výdělku zvýšení mzdy k 1. dni kalendářního čtvrtletí? Průměrný výdělek se stanovuje vždy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10. Pokud bude mít zaměstnanec zvýšení mzdy např. o 1000 Kč k 1. 4. Připočte se průměrný výdělek z tohoto zvýšení k vypočítanému průměrnému výdělku za 1.Q.? Zvýšení v ostatní dny neřeším, to mi nijak průměrný výdělek neovlivní, ale nevím, jak se zvýšením k 1. dni kalendářního čtvrtletí.
Vydáno: 16. 02. 2024
Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?
Vydáno: 16. 02. 2024
Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?
Vydáno: 12. 02. 2024
Stalo se mi, že jedna zaměstnankyně měla vystavenou neschopenku na 16 dní s vystavením od lékaře ukončení neschopenky. Následně po třech dnech jí lékař vystavil novou neschopenku se zpětným datumem, tak že jí nová neschopenka navazovala na předcházející. Bohužel jsem do mezd zadala novou neschopenku a ne navazující. Po konzultaci s OSSZ mi bylo sděleno, že to jsou neschopenky jako navazující. Tak se stalo, že zaměstnankyně dostala z organizace vyplacené náhrady za nemoc a také nemocenské dávky z OSSZ. Mohu zaměstnankyni srazit neoprávněně vyplacené náhrady za nemoc nebo s tím musí zaměstnankyně souhlasit např. na základě splátkového kalendáře? Můžete mi prosím Vás poradit jak správně postupovat? 
Vydáno: 08. 02. 2024
Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?
Vydáno: 01. 02. 2024
Zaměstnankyně dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti. Dva dny před uplynutí výpovědní doby byla uznána práce neschopna. Pracovní neschopenku měla na 6 měsíců. Po ukončení pracovní neschopenky se pracovní poměr prodloužil o dva dny a následně ukončil. Poslední odpracované čtvrtletí (leden-březen). V 2. čtvrtletí měla v červnu dva dny pracovní neschopenku a 15 dnů dovolenou. Které čtvrtletí se použije na výpočet odstupného? Nebo se v takovém případě použije pravděpodobný výdělek? 
Vydáno: 31. 01. 2024
Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.
Vydáno: 29. 01. 2024
Zaměstnanec předložil k vyplnění "Potvrzení o výši příjmu" pro účely poskytnutí úvěru z banky. Je zaměstnavatel povinen na něj vyplnit i číslo účtu, na které zasíláme zaměstnanci mzdu a údaj o tom, z jakého účtu zasílá mzdu zaměstnavatel? Dosud jsme uváděli pouze banku, nikoli konkrétní číslo účtu zaměstnance a údaj o účtu zaměstnavatele nesdělovali vůbec (kolonku k vyplnění jsme proškrtli). Banka ale nyní trvá na všech údajích. Pokud na to má právo, podle jakého předpisu či zákona. 
Vydáno: 27. 01. 2024
Jsou již známé hodnoty nezabavitelných částek pro výpočet exekučních srážek pro rok 2024? 
Vydáno: 15. 01. 2024
Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.
Vydáno: 15. 01. 2024
Dobrý den, poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, pokud odpracují v rámci směny minimálně 3 hodiny a nevznikne jim nárok na cestovní náhrady. Jak se výklad zákona dívá na to, když mám v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce Praha a strávím směnu na služební pochůzce po Praze, kde nedostanu tedy žádné cestovní náhrady a zároveň pochůzku trávím v místě výkonu práce dle smlouvy? Můžeme přiznat za ten den paušál? Zaměstnanec pracuje, vykonává práci pro zaměstnavatele, je to v místě sjednaném smlouvou, akorát není fyzicky v kanceláři. V rámci výkonu práce home-office ten paušál přiznáváme. Děkuji.
Vydáno: 12. 01. 2024
Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali. Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli. Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?
Vydáno: 12. 01. 2024
Jak správně vyřešit situaci se mzdou za proplacenou dovolenou zaměstnanci z UK, který odjel na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu, ihned po vypuknutí vlečného konfliktu 1. 3. 2022 a doposud se neozval ani není k zastižení na žádném z posledních uvedených kontaktních údajů. Od 1. 3. 2022 byl na neplaceném volnu v návaznosti na doložený povolávací rozkaz. K 30. 11. 2023 mu skončil pracovní poměr uplynutím doby určité. Byla mu proto ve mzdě za 11/2023 proplacena nevyčerpaná dovolená, ale protože měl mzdu vyplácenou v hotovosti, zatím nám leží v pokladně a nemáme ji komu předat. 
Vydáno: 11. 01. 2024
Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na pozici řidič sanitního vozu. Domnívám se, že by mzda měla odpovídat minimálně 2. skupině. V pracování smlouvě má však uvedenou jen minimální mzdu a každý měsíc bude dostávat odměnu cca 10 000 Kč. V součtu základní mzdy (Kč 18 900) a odměny samozřejmě převýší mininální zaručenou mzdu. Může takto zaměstnavatel postupovat, není to v rozporu se zákonem?
Vydáno: 11. 01. 2024