Otázky a odpovědi

Počet vyhledaných dokumentů: 538
Počet vyhledaných dokumentů: 538
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď dle § 52d (nebyl to pracovní úraz ani nemoc z povolání). Zaměstnanec dle lékařského posudku pozbyl pracovní způsobilost a zaměstnavatel mu nemůže přidělit jinou práci. Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy po dobu výpovědní doby? Samozřejmě má omluvenou absenci do ukončení pracovního poměru. 
Jaká bude výše odměny pro bývalé neuvolněné zastupitele-radní v měsíci listopadu, když ustavující zasedání bylo 4. 11. 2026? Měsíční výše odměny je 2 000 Kč. Počítá se 2000/30 krát 4 dny nebo jen 3 dny? Na ustavujícím zasedání 4. 11. 2026 byla zvolena nová rada. V rámci JMHZ budou bývalí radní odhlášeni k 4. 11. 2026 nebo k 3. 11. 2026?
Student u nás bude vykonávat školní praxi na základě smlouvy se školou o výkonu produktivní činnosti. Jak má být tento příjem uveden v JMHZ a pod jakým kódem studenta přihlásit na ČSSZ? Mám dát také k podepsání Prohlášení k uplatnění slevy na poplatníka, když není náš zaměstnanec? 
Jak správně vyplnit tiskopis Vyúčtování daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? Zejména nám jde o Sloupec 1 – mělo být sraženo podle § 38d odst. 1, 2 a 8 ZDP a Sloupec 2 – bylo sraženo. Situace: práce odvedená v září 2026, odměna vyplacena v říjnu 2026 (z ní byla sražena srážková daň např. 1 800 Kč spolu s výplatou), a v listopadu 2026 bude odvedena sražená daň na FÚ. Jak toto bude zapsáno ve Vyúčtování: Uvede se ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku září, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku listopad? Která z variant je ta správná? Podle § 38d odst. 1 je zaměstnavatel povinen srážku provést při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, což si vykládáme jako měsíc, ve kterém vyplácíme odměnu, tedy v říjnu. A uvedenou částku bychom uvedli do Sloupce 1 – říjen a do sloupce 2 v listopadu, kdy jsme ji skutečně odvedli na FÚ.
Úřad práce ve své výzvě podle § 70 zákona č. 151/2025 Sb. požaduje po zaměstnavateli sdělení údajů o výši příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance za měsíc 07/2026. Dále uvádí, že příjmy se mají uvádět vždy za kalendářní měsíc, za který byly zúčtovány. Máme tedy uvést příjem za měsíc červenec vyplacený v srpnu, nebo za měsíc červen vyplacený v červenci?
Má zaměstnavatel povinnost přispívat zaměstnanci na dioptrické brýle?
Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?
Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 
Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?
Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.
U předsedů maturitní komise odměňovaných podle občanského zákoníku je odměna 130 Kč/hod., doplácí se odměna do minimální mzdy 134,40 Kč pro rok 2026?
Jak je to s právem uvolnění předsedy a členů odborového orgánu dle § 203 s náhradou mzdy, co vše konkrétně by mohlo spadat do agendy „výkonu funkce člena“? Pro úplnost přikládám oznámení od předsedy odborového organizace: „Rád bych tě touto cestou informoval, že jsem byl nově zvolen předsedou naší základní odborové organizace. S touto rolí je spojená poměrně významná agenda, jak po organizační, tak administrativní stránce. Tato změna tak bude mít určitý dopad na mou běžnou pracovní kapacitu. Mým cílem je zachovat kvalitu své práce i náš dosavadní způsob spolupráce, proto bych rád nastavil fungování tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Z tohoto důvodu navrhuji domluvit pevnější režim uvolňování na odborovou činnost dle zákoníku práce, ideálně v rozsahu až cca 10 hodin týdně.“
Zaměstnanec měl naplánovanou noční směnu s nástupem 25. 5. 2026 ve 22.00 hod. a koncem 26. 5. 2026 v 6.00 hod.. Z práce odešel o 1,45 hodiny dříve, tedy ve 4,15 hod a následně si nechal vystavit neschopenku od 26. 5. 2026. Má mu být za 1,45 hodiny, o které odešel dříve ze směny, zaplacena náhrada za pracovní neschopnost, když směna fakticky skončila v den, kdy mu byla vystavena neschopenka?
Nastupují k nám 2 studenti SŠ na odbornou praxi. Smlouvu se školou o zajištění praktického vyučování máme uzavřenou, ale ve smlouvě není dohodnuta žádná forma odměny pro studenty. Půjde o produktivní činnost a se studenty jsme dohodnuti, že jim budeme vyplácet 150 Kč/hod. Interní předpis k této tematice nemáme. Můžeme se studenty uzavřít DPP/DPČ? 
Zaměstnanec byl na základě doporučení lékaře odeslán do Centra pro závislé na tabáku při VFN. Bude léčba v tomto centru spadat pod okruh jiných důležitých osobních překážek v práci (bod 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.) a příslušet za poskytnuté pracovní volno náhrada mzdy – samozřejmě při splnění ostatních podmínek uvedených v tomto bodě?
Zaměstnanec nastoupí směnu (noční) v den, který není svátkem a půlnocí přechází do dne, který je svátkem. Jedná se nám o to, zda se celá směna posuzuje tak jako by svátek nebyl. Nebo je možné vzhledem k příplatku za svátek nebo náhradnímu volnu posuzovat směnu do půlnoci a poskytnout příplatek za svátek za část směny (po půlnoci). Nyní postupujeme dle § 91 odst.6 zákoníku práce (pokud směna začíná v den, kdy svátek není, nehradíme žádný příplatek ani neposkytujeme náhradní volno za hodiny svátku). Zaměstnanci vyžadují rozdělení směny s nárokem na případný příplatek již od půlnoci (část směny poskytnout příplatek za svátek). Je toto možné? Příklad: Noční směna 2. 4. 2026 od 19:30 do 3. 4. 2026 (svátek) do 7:30 = 12 hodin. Náleží příplatek za svátek popřípadě náhradní volno v době od 00:00-7:30?
Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.
Jsme příspěvková organizace – Zdravotnická záchranná služba. Zaměstnancům při skončení pracovního poměru vyplácíme v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu platu odchodné dle § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, pokud splní všechny podmínky vyjmenované v zákoně. V březnu 2026 rozvázal zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr dohodou ke sjednanému dni. Následující den zaměstnanec zemřel. Zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru splnil všechny podmínky § 28a zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a náleželo by mu odchodné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Vzniklo také v tomto případě právo na odchodné? Jak má v této záležitosti zaměstnavatel dále postupovat, aby dodržel všechna zákonná ustanovení? Vzniklo by právo na odchodné v případě, že by pracovní poměr zaměstnance zanikl jeho smrtí?
Lze odměny za cílové úkoly zadané v souladu s § 134a považovat z nárokové? Stanovujeme systém, kdy určujeme kritéria a ukazatele cílových úkol v oblasti ekonomické, výchovně vzdělávací, apod. Systém má i ukazatele sankční - vazba na odůvodněné stížnosti, neplnění zadání zřizovatele apod. V systému je stanoveno následující: „Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.“ Dále je stanoveno: „V případě zjištění závažných nedostatků na základě veřejnosprávních a jiných kontrol, probíhajícího šetření stížnosti, jednání ředitele v rozporu s pokyny zřizovatele nebo ohrožující dobré jméno kraje, či v případě jiných závažných nedostatků, projedná odbor s gesčním radním možnost navrhnout radě kraje odměnu ve snížené výši nebo odměnu nenavrhnout. Rada kraje může rozhodnout o snížení či zamítnutí již navržené odměny.“ Vazba je nastavena tak, že k splnění kritérií v jednotlivých oblastech je třeba mít splněno i uvedené v „dále je stanoveno“. Lze za této situace využití zákonné možnosti, kdy § 134a stanoví, že může, ne musí být přiznána odměna, shledávat a případně na základě čeho odměnu jako nárokovou?
Zaměstnanec je zařazen do 5. platové třídy jako „čekatel/strážník“ podle katalogu prací (2.21.31), do doby získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Dle zákona o obecní policii musí splňovat vzdělání min. SŠ s maturitní zkouškou. Po tuto dobu jako čekatel je v nástupním kurzu a připravuje se na splnění zkoušky - získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Do jaké skupiny prací takového zaměstnance musíme zařadit - do 2. skupiny prací podle platové třídy 5. nebo do 3. skupiny prací podle SŠ vzdělání s maturitou?