Otázky a odpovědi

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?
Vydáno: 16. 02. 2024
Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.
Vydáno: 29. 01. 2024
Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?
Vydáno: 01. 06. 2023
Dohoda o provedení práce od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 – zaměstnanec nepracuje každý den, ale jeho hrubá mzda v lednu přesáhla 10 000 Kč hrubého, tj. 10 300 Kč. Jde o zaměstnance, který nemá, dle podepsaného čestného prohlášení, nikde jinde žádný pracovní poměr, který by zakládal odvod pojistného a zároveň není pojištěncem státu. Vzniká tedy v tomto případě povinnost doplatku do minimální mzdy 7 000 Kč, aby byl dodržen odvod zdravotního pojištění z minimální mzdy (17 300 Kč)?  
Vydáno: 14. 02. 2023
Musí zaměstnanec české společnosti v případě každé krátkodobé pracovní cesty v rámci EU/EEA a CH mít u sebe Osvědčení o tom, že je zaměstnanec příslušný k sociálnímu zabezpečení v ČR (A1) a je zaměstnavatel povinen, kromě výplaty náhrad výdajů na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na stravu, dodržet i minimální lokální pracovně-právní podmínky u takto krátkodobých pracovních cest? Máme tím na mysli místní minimální mzdu. Jedná se o tyto příklady: • Management (řízení, produkce, administrativa) hudebního souboru s českými pracovními smlouvami, vycestují s orchestrem na desetidenní zahraniční turné do Španělska.  • Prodavačka italského nábytku s českou pracovní smlouvu jede na tři dny se zaměstnavatelem do Itálie k jednání s výrobcem a dodavatelem zboží  • Pracovník klinických studií jede na třídenní jednání do mateřské společnosti se sídlem v Chorvatsku  • Ředitel Agentury práce s českou pracovní smlouvou vycestuje do Švédska na tři dny k obchodnímu jednání o pronájmu pracovní síly. 
Vydáno: 15. 07. 2022
Jak je to prosím s doplatkem do minimální a zaručené mzdy u překážek na straně zaměstnavatele?
Vydáno: 23. 05. 2022
V organizaci máme zaměstnance zaměstnané na hlavní PP (jsou zařazení do 8. nebo 9. platové třídy a pobírají plat dle NV ČR č. 341/2017 Sb.). Několik zaměstnanců má současně u téhož zaměstnavatele k hlavnímu pracovnímu poměru sjednanou DPČ, kdy vykonávají práci v rozsahu cca 10–20 hodin za měsíc. U odměny za práci na dohodu v tomto případě lze odměňovat s ohledem na minimální mzdu nebo musíme odměňovat podle nejnižší úrovně zaručené mzdy pro konkrétní platovou třídu?
Vydáno: 03. 02. 2022
Zákoník práce a následně nařízení vlády určuje aktuální výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy dle skupin prací. Výjimkou, kdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy „podkročit“ je kolektivní smlouva, nesmí však být sjednány pod minimální mzdou. 1. Prosím o upřesnění, nebo i návrh, v jaké podobě by uvedené ujednání v PKS mělo být, aby bylo v souladu se zákonem. 2. Vztahuje se ujednání v PKS i na zaručené hodinové sazby, které určují min. výši PHV? 3. Lze v PKS ujednat, aby úrovně zaručené mzdy byly stejné i pro zaměstnance z Ukrajiny, kde je aktuálně dán koeficient 1,2 násobku zaručené mzdy? Jak by potom mělo ujednání vypadat? Ve společnosti máme smluvní mzdy, hodinově odměňuje pouze dohody. U pracovních pozic evidujeme skupiny prací a podle něj nám mzdový software hlídá nejnižší úrovně zaručené mzdy dle platné legislativy. Hodinové sazby zaručené mzdy sledujeme tedy pouze v případech PHV. 
Vydáno: 20. 08. 2021
Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 
Vydáno: 30. 04. 2021
Může zaměstnavatel zaměstnat cizince z třetí země (na základě zaměstnanecké karty) na poloviční úvazek? A v tomto případě je možné jeho mzdu nastavit v poměru k úvazku, kdy mzda bude činit méně než minimální mzdu? (Například při plném úvazku 20 000 Kč a při polovičním 10 000 Kč)?
Vydáno: 30. 04. 2021
Zaměstnankyně na neschopence od 20. 1. a bude do 31. 12. 2020. Nemá nárok na žádnou dovolenou? A otázka ohledně minimální mzdy: náš obchodní zástupce má podepsáno ve smlouvě 15 000 Kč plus provizní systém. Jeho skutečná mzda je vždy vyšší než 15 000 Kč hrubého. Pokud bude od ledna minimální mzda 15 200 Kč musíme mu to změnit? Nebo mu můžeme nechat 15 000 Kč plus provize?
Vydáno: 08. 12. 2020
Zaměstnanec je od 20. 6. 2020 na nemocenské. Pobírá minimální mzdu, tj. 14 600 Kč a jeho úvazek je 8 hod./den (5x/týden). Počítám správně, že není třeba provádět doplatek zdravotního pojištění? 14 600 Kč / 30 kalendářních dnů * 19 odpracovaných dnů = 9 247 Kč, skutečná mzda za 19 dnů = 14 600 Kč / 22 pracovních dnů * 15 skutečně odpracovaných dnů = 9 955 Kč. Tzn., že odvod zdrav. poj. se bude počítat jen ze skutečné mzdy 9 955 Kč * 13,5 % = 1 344 Kč. A u sociálního pojištění se žádné doplatky neřeší, odvedu pouze se skutečné mzdy (z 9 955 Kč 6,5 % a 24,8 %)? 
Vydáno: 01. 07. 2020
Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?
Vydáno: 12. 05. 2020
Jak postupovat v případě chybně vyplaceného daňového bonusu ve dvou případech : a) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda nedosahuje poloviny minimální mzdy – jedná se o zkrácený pracovní úvazek, jehož hrubá mzda bez odměn nikdy nepřekročí polovinu minimální mzdy. Můžeme tento chybně proplacený bonus zaměstnanci předepsat formou menších měsíčních srážek ze mzdy? Je k tomu nutný jeho souhlas? b) Daňový bonus byl chybně vyplacen zaměstnanci, jehož měsíční mzda běžně dosahuje poloviny minimální mzdy, ale z důvodu OČR mzda za březen poloviny minima nedosáhla. Je možné chybně vyplacený daňový bonus započíst v některé z budoucích mezd, kde budou splněny podmínky výplaty daňového bonusu? Jak je daňový bonus řešen v ročním zúčtování, pokud zaměstnanci v některých měsících vznikl nárok na měsíční daňový bonus, ale v ročním zúčtování bude zjištěno, že celkově jeho příjmy za uplynulý rok nedosáhly 6ti násobku minimální mzdy? Je možné takovému zaměstnanci roční zúčtování provést? Má zaměstnanec povinnost přeplatek vracet?  
Vydáno: 12. 05. 2020
Máme zaměstnance na zkrácený úvazek 25 hod./ týdně. Má hodinovou mzdu 100 Kč /hod. Při zpracování mzdy nám hlásí, že zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy 14 600 Kč. Musíme odvézt tak pojištění z minimální mzdy 14 600 Kč?
Vydáno: 03. 03. 2020
Zaměstnankyně čerpala v roce 2019 rodičovskou dovolenou a v měsících květen až říjen pracovala jen několik hodin v měsíci. V žádném měsíci neodpracovala plný počet hodin určených pro daný měsíc. Mzda byla úkolová. Je povinností zaměstnavatele dodržet nejnižší úroveň zaručené mzdy i v případě, že zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené a občas si přivydělala mzdu hluboko pod úrovní minimální mzdy?
Vydáno: 28. 02. 2020
Jaký vliv má zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. 1. 2020 na výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance? Konkrétně zaměstnanec onemocní v lednu. Jeho zaručená mzda v lednu činí 106,40 Kč/ hod. Průměrný výdělek za 4. kvartál roku 2019 činí 105 Kč. Bude náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti počítaná z částky 105 Kč/hod ?
Vydáno: 06. 02. 2020
Zaměstnanec má mzdový výměr při plném úvazku např. na 14 000 Kč. K tomu dostává pohyblivou složku mzdy v podobě bonusu. Vždy dosáhne minimální mzdy včetně bonusu stanovené pro letošní rok, tedy 14 600 Kč. Je to v pořádku? Není v rozporu, že nemá ve mzdovém výměru 14 600 (dostává např. 14 000 Kč + 600 Kč odměna)?
Vydáno: 09. 01. 2020
Musí být u dohody o provedení práce v r. 2020 výše mzdy stanovena minimálně ve výši zaručené mzdy, nebo zde stačí dodržet pouze výši minimální mzdy? 
Vydáno: 08. 01. 2020
Zaměstnavatel má u zaměstnanců stanovenu základní mzdu nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda, a k této základní mzdě pohyblivé složky. V souhrnu hrubá mzda vždy převyšuje úroveň zaručené mzdy danou zákonem. Je tento způsob stanovení mzdy v souladu se zákoníkem práce také v r. 2019, nebo je nutné, aby byla základní (fixní) složka mzdy na úrovni zaručené mzdy?
Vydáno: 27. 04. 2019