Otázky a odpovědi - strana 2

Je povinností zaměstnavatele kontrolovat každého nového zaměstnance, zda není v insolvenci? A pokud ano, jaký zákon to nařizuje. Jedná se mi o případy, kdy zaměstnanec nedoloží zápočtový list.

Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?

Pokud je zaměstnanec v insolvenci a následně zaměstnavatel obdržel ještě další jeho exekuci, jaké budou srážky? Na insolvenci se strhávají zaměstnanci 2/3 ze mzdy, je pravda, že pokud je insolvence, tak se již další exekuce zaměstnanci nestrhávají?

Máme zaměstnance, kterému se srážkou ze mzdy odvádí splátka insolvenčnímu správci na úhradu jeho dluhu. Současně má zaměstnanec nárok také na daňový bonus. Započítává se daňový bonus do čisté mzdy pro výpočet srážky ze mzdy nebo ho naopak v plné výši máme odesílat insolvenčnímu správci jako jiný peněžitý příjem, na který se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce? V Usnesení Krajského soudu je uvedeno, že má zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. To, že se má odesílat i daňový bonus, jsem našla pouze v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 241/2013-B-50. Musí se insolvenční správce ke srážkám daňového bonusu nějakým způsobem přihlásit, jako to bylo při výkonu exekuce, nebo nemusí a my jako zaměstnavatel to musíme srážet automaticky na základě zákona? 

Zaměstnanec, který je v insolvenci, a v průběhu roku 2017 jsme za něj odesílali insolvenčnímu správci srážky ze mzdy (splátka dluhu + DPH z odměny správce), s námi k 5. 1. 2018 ukončil pracovní poměr. Za 5 dní náleží zaměstnanci hrubá mzda ve výši Kč 3 587 (čistá mzda ve výši Kč 3 191). Insolvenční správce po nás požaduje zaslat celou mzdu, kterou si potom se zaměstnancem vyúčtuje sám spolu s podporou v nezaměstnanosti, kterou bude za leden 2018 pobírat, a dopočítá si k tomu i nezabavitelnou částku atd. Je to tak v pořádku?

Zaměstnanci bylo v roce 2015 povoleno soudem oddlužení. V té době bylo na jeho osobu vydáno cca 10 exekučních příkazů. Nyní (prosinec 2017) začaly do datové schránky zaměstnavatele chodit další exekuční příkazy na tohoto zaměstnance, vesměs jiné než ty, které byly před povolením oddlužení. V insolvenčním rejstříku jsme zjistili, že oddlužení bylo začátkem listopadu 2017 zrušeno z důvodu neplnění povinností dlužníka. O tomto zrušení oddlužení jsme se jako zaměstnavatel od žádné instituce oficiálně nedozvěděli, zaměstnanec toto neoznámil. Dotaz zní, jaké pořadí budou mít nově došlé exekuční příkazy a zda máme pro stanovení pořadí srážek ze mzdy brát v úvahu exekuční příkazy registrované před zahájením oddlužení.

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Zaměstnanec požádal o oddlužení 2. 12. 2016 - Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení -, nyní je ve stavu "povoleno oddlužení". Od které chvíle se strhávají = deponují insolvenční srážky, tzn. přednostní pohledávka?

Občan je v insolvenci. Má příjmy podle § 6 a chce podat daňové přiznání, na základě kterého by mu stát vrátil přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti a daňový bonus na děti. Je tento přeplatek a daňový bonus součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení? Vycházíme z výkladu JUDr. Jana Breburdy, který toto vysvětluje následovně: "Plátce mzdy musí daňový bonus či přeplatek z ročního zúčtování vyplatit v plné výši povinnému nebo úpadci a nesmí z něj provádět žádné srážky ve prospěch oprávněného či ve prospěch majetkové podstaty." Insolvenční správce nám sdělil, že přeplatek a daňový bonus zahrne do majetkové podstaty. Kdo má pravdu?