Otázky a odpovědi - strana 1

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

Patří mezi dokumenty, kterých se týká přísnější režim doručování (podle § 334 a násl. ZP) i oznámení uživatele o jednostranném ukončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce, když má za následek i ukončení pracovního poměru zaměstnance k agentuře práce (uplynutím doby určité - 14. den po doručení)? Pracovní smlouva mezi agenturou a zaměstnancem je uzavřena na dobu určitou, vymezenou dobou dočasného přidělení k uživateli.

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

Personální agentura s. r. o. byla založena v roce 2018. Tato agentura má jako svého odpovědného zástupce zaměstnanou personalistku s praxí v oboru. Zaměstnanci jsou přidělování do továren (automobilový provoz). V současné době není o agenturní zaměstnance zájem a většina byla propuštěna. Může s. r. o. propustit personalistku a odpovědným zástupcem se stát jednatel (zároveň společník) firmy? Tento jednatel nebyl zaměstnán na pracovní poměr v agentuře. Má za 3 roky působnosti v agentuře praxi v oboru? Za jak dlouho může odebrat Úrad práce agentuře povolení, když nebude mít přiděleny zaměstnance k uživateli? Jestliže dojde ke zrušení agentury bude vrácena kauce 500 000 Kč nebo z této kauce budou nejprve splaceny dluhy? Fimá má splátkový kalendář na soc. zabezbečení.

V naší dopravní společnosti X (převážně pozice řidiči) máme odbory a uzavřenou kolektivní smlouvu. Nově společnost získala povolení ke zprostředkování zaměstnávání (§ 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Agenturní zaměstnance ve společnosti X budeme přidělovat pouze jedné společnosti Y, která má také uzavřenu kolektivní smlouvu. Podmínky pro agenturní zaměstnance společnosti X přidělené společnosti Y nastavíme dle kolektivní smlouvy Y. Chci se zeptat, zda je kolektivní smlouva společnosti X závazná také pro agenturní zaměstnance společnosti X, které jsou přiděleni společnosti Y.

Zaměstnáváme zaměstnance na HPP i zaměstnance přes agenturu. Našim zaměstnancům, kteří jsou na HPP, poskytujeme stravenky, sick day a příspěvky na životní pojištění a týden dovolené navíc. Mají na tyto benefity nárok i zaměstnanci, které máme přidělené od agentury?

Zahraniční agentura práce (konkrétně maďarská) by chtěla podnikat v oblasti pronájmu pracovní síly na českém trhu. Vztahují se na zahraniční agenturu nové povinnosti: získání povolení ke zprostředkování práce a s tím spojená povinnost složení kauce 500 000 Kč? Resp. zákon o zaměstnanosti se vztahuje v plném rozsahu i na zahraniční agentury práce? 

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

V případě, že agentura práce bude pronajímat pracovní sílu uživatelům na území ČR, poskytne svým zaměstnancům například ubytování. Využije jak cizích ubytovacích zařízení, tak vlastních. V obou případech vím, že bude muset být dodržena hranice 3 500 Kč pro daňovou uznatelnost, stejně i že zaměstnanec bude muset mít bydliště v jiném městě. Srážku ze mzdy zaúčtuji do závazků MD 331/D 335. Ale jak mám postupovat dál? Mám interním dokladem zaúčtovat výši všech srážek za ubytování zápisem MD 335/D 648 a zároveň rozlišit na zaměstnance bydlící na cizí ubytovně a na vlastní s tím, že u zaměstnanců bydlící na vlastní firemní ubytovně se bude muset z dané částky ještě odvést DPH na rozdíl od ubytování v cizích ubytovnách? A jak je to v případě, že dodavatel poskytne ubytovací zařízení na základě paušálu, například 50 000 Kč/měsíc bez ohledu na počet ubytovaných zaměstnanců? Bude si moci dát firma do nákladů celkovou částku, i když na ubytovně za celý měsíc budou bydlet dva zaměstnanci v celkové hodnotě 7 000 Kč? 

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?