Novinky

Dne 10. června se v prostorách Strakovy akademie uskutečnil kulatý stůl s názvem Rovnost žen a mužů v měnícím se světě, který pořádal Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a Otevřenou společností. Akce spojila přes 40 odbornic a odborníků z veřejného sektoru, byznysu a neziskovek, kteří diskutovali, jak zapojit muže do tématu genderové rovnosti a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Úřad práce ČR evidoval k 30. červnu 2025 celkem 315 465 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 595 méně než v květnu a o 42 781 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci června zůstal na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely téměř 98 700 volných pracovních míst, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Více jak třetina nových uchazečů se zaevidovala na úřadu práce online přes Klientskou zónu Jenda prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace. 

Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou 12. června schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

S hrdostí a radostí gratulujeme Nataše Randlové, partnerce advokátní kanceláře Randl Partners, k zařazení do prestižního žebříčku Nejvlivnější ženy Česka 2025, který každoročně sestavuje magazín Forbes. Její práce, přístup a dlouhodobé nasazení nejen v oblasti pracovního práva, ale i v neziskovém sektoru, si zaslouží hluboký respekt a uznání. Paní Nataša Randlová dlouhodobě spolupracuje s naším portálem praceamzda.cz, poslechněte si ze záznamu například poslední díl Odborníka na příjmu, kde paní Randlová hovořila na téma Transparentnost odměňování a povinnosti zaměstnavatelů. Zdroj: Advokátní kancelář Randl Partners

Podle nejnovějších globálních průzkumů společnosti ManpowerGroup se technologičtí lídři i zaměstnavatelé po celém světě snaží vyrovnat s rychlými změnami, které přináší umělá inteligence. "AI dnes prostupuje všemi oblastmi podnikání – ve výrobě se využívá pro prediktivní údržbu strojů, optimalizaci procesů nebo řízení dodavatelských řetězců. V HR automatizuje nábor, analyzuje životopisy, personalizuje školení a pomáhá s plánováním kapacit. V marketingu se stará o analýzu zákaznického chování, generování obsahu a cílení kampaní. V zákaznickém servisu nahradila tisíce operátorů inteligentními chatboty. Ve financích zajišťuje detekci podvodů, scoring klientů i řízení rizik. A v samotném IT je AI revolucí v revoluci – od psaní kódu přes testování až po správu systémů. Pomáhá programátorům generovat části kódu, zefektivňuje vývoj softwaru, optimalizuje infrastrukturu a díky autonomní správě sítě mění i roli administrátorů. AI není jen nástrojem, ale spolutvůrcem budoucnosti byznysu,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Umělá inteligence zároveň klade nové nároky na zaměstnance i jejich dovednosti. Přestože se obavy z masového nahrazování lidské práce AI zatím nepotvrzují, firmy i jednotlivci cítí tlak na adaptaci. Více než 80 % CIO a IT lídrů uvádí, že pozorují změny v náborových vzorcích v důsledku AI a technologického pokroku. Podle našeho průzkumu mezi 520 zaměstnavateli v ČR si kolem 70 procent z nich myslí, že do pěti let se díky automatizaci a AI promění řada pozic. Nejvíce se podle průzkumu promění pozice v oblastech jako je právě IT, produkce a výroba, logistika, obchod a marketing.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

V průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro 3. čtvrtletí 2025 odpovídalo 520 zaměstnavatelů v České republice na otázku, jaký vývoj očekávají v celkovém počtu zaměstnanců v jejich firmě v příštím čtvrtletí (do konce září 2025) ve srovnání s aktuálním obdobím.

Zaměstnavatelům by mohlo již od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Návrh zákona schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Česko se bez pracovníků ze zahraničí s jistotou neobejde minimálně několik příštích desetiletí. Přijetí kvalifikovaných cizinců musí být rychlejší, ti nekvalifikovaní k tomu navíc potřebují lepší ochranu před nepoctivými zaměstnavateli, upozorňuje Svaz průmyslu. Shodli se na tom prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a Jiří Vaňásek, místopředseda ČMKOS. Chápe to i samotná vláda, která od 1. července navýšila kvóty pro pracovníky ze zemí mimo EU. Zároveň limity upravila také podle jednotlivých zemí. 

Praha - Platy učitelů podle odhadů expertů z think-tanku IDEA při CERGE-EI letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Učitelé přitom mají dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR, pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023. Pokud by v roce 2026 rozpočet regionálního školství zůstal na úrovni střednědobého výhledu, poklesly by podle expertů relativní platy učitelů zhruba na 102 procent průměrné mzdy, tedy pod úroveň historického minima 104,7 procenta z roku 2015, vyplývá ze studie.

Praha - Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v 11 českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat pro letošek 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout. Novelu nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

Zůstaňte v obraze i během letních dní s aplikací Chytré podcasty. V každém podcastu vám do 15 minut stručně, jasně a srozumitelně vysvětlíme důležitou novinku.

Odměňují tuzemské firmy ženy hůř než muže? Data ukazují, že ne. Skutečný rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v Česku při srovnání srovnatelných pozic do 5 %. Často citovaný 18% „neočištěný“ rozdíl totiž nezohledňuje, zda jde o stejnou práci – pouze průměruje mzdy mužů a žen napříč obory, bez ohledu na náročnost, odpovědnost nebo zkušenosti. Česko nemá problém s nerovným odměňováním, ale s tím, že ženy chybí v lépe placených profesích či na vedoucích funkcích. Státní správa může jít příkladem a začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí. Vyplývá to z analýzy Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců a sdružuje významné české zaměstnavatele. Analýza pracovala s 30 508 mzdovými záznamy a porovnávala odměňování 13 178 žen a 17 330 mužů. Zaměřila se na srovnání tzv. neočištěného a očištěného gender pay gapu – tedy rozdílu v odměňování při zohlednění velikosti pozice, odpovědnosti, složitosti práce, zkušeností a dalších relevantních faktorů. „V Česku muži i ženy dostávají v zásadě za stejnou práci stejnou odměnu. Z reálných mzdových dat zjištěný 5% rozdíl odráží realitu mzdového trhu v komerčních firmách. Vychází z porovnání srovnatelných pozic, které zohledňuje jejich velikost, odpovědnost, dopad rozhodování, složitost práce a požadovanou odbornost. Námi zjištěné rozdíly ve mzdách jsou na úrovni statistické odchylky,“ říká profesor Jan Čadil, ekonom patřící mezi přední odborníky na měření nerovností v odměňování a ekonomické modelování. Vznik falešného obrazu nerovnosti ve výši 18 % Asociace důrazně varuje před používáním 18% neočištěného rozdílu v odměňování mužů a žen (tzv. neočištěný pay gap) jako důkazu diskriminace. Tento ukazatel zveřejněný letos v březnu Eurostatem vytváří dojem nerovného odměňování tam, kde ve skutečnosti k diskriminaci nedochází. „Porovnává jen průměrné mzdy všech mužů a žen, bez ohledu na to, jakou práci dělají, jaké mají zkušenosti nebo odpovědnost. Rozhodně neukazuje, že někdo bere za stejnou práci méně. Řada férových zaměstnavatelů tak může neoprávněně získat nálepku diskriminujících, aniž by ve skutečnosti porušovali principy rovného odměňování,“ varuje profesor Jan Čadil. Například: zaměstnává-li firma v Praze deset žen na pozici seniorní účetní se mzdou 52.500 Kč a manažerem je muž se mzdou 64.000 Kč, vzniká tzv. neočištěný gender pay gap 18 %, přestože ženy i muži dostávají za stejnou práci stejnou odměnu. Tento ukazatel totiž nezohledňuje pozici, odpovědnost ani odbornost – pouze průměruje mzdy všech žen a všech mužů. „Firma může odměňovat spravedlivě, ale pokud má na vrcholu třeba jen jediného muže s vysokou mzdou, statistika vykáže výrazný gender pay gap. Průměr totiž nereflektuje strukturu firmy a vytváří dojem nerovnosti i tam, kde není,“ dodává profesor Čadil. Ženy častěji míří do méně placených profesí Vysoký 18% neočištěný gender pay gap více než nerovnost odráží nerovnoměrné zastoupení mužů a žen napříč obory a pozicemi. Takzvaná kariérní a profesní segregace znamená, že ženy častěji volí méně placené profese nebo zastávají nižší pozice. Podle profesora Čadila tento sociologický jev vysvětluje zhruba polovinu celkového rozdílu v odměňování. „Odvětví zaměstnávající tradičně více mužů – typicky průmysl, IT, stavebnictví – mají vyšší tržní mzdy. Školství, zdravotnictví nebo sociální služby, ve kterých naopak pracuje více žen, jsou často podfinancovaná, protože jsou financována státem, kde trh nefunguje. A protože je v nich zaměstnáno hodně žen, tvoří zhruba polovinu celkového gender pay gapu,“ vysvětluje profesor Čadil. Nerovnoměrné zastoupení mužů a žen navíc vzniká už při volbě kariérní dráhy: „Typicky již při výběru oboru ve škole a dále se prohlubuje strukturou ekonomiky, která v Česku stojí spíše na průmyslu než na službách. Významnou roli hrají i kratší úvazky nebo přerušení kariéry z rodinných důvodů. Nejde ale o důkaz mzdové diskriminace,“ dodává Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace a výkonný ředitel pro lidské zdroje skupiny PPF. Zaměstnavatelé mohou výši neočištěného pay gapu alespoň částečně ovlivnit tím, že budou ženy aktivně podporovat při vstupu do oborů a na pozice, kde dnes převažují muži. Stát může začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí Zaměňování mzdové diskriminace s nerovnoměrným zastoupením mužů a žen na různých úrovních řízení je omyl, který bude stigmatizovat řadu zaměstnavatelů – včetně státní správy. Ta sama bude vykazovat jeden z nejvyšších neočištěných gender pay gapů na mzdovém trhu, protože na nejvyšších nejlépe placených postech zaměstnává dominantně muže, jak ukazuje analýza Výroční zprávy o stavu veřejné správy 2023. Ve veřejné správě tvoří většinu ženy (76 %) a rovněž většina jich je na nejnižší pozici vedoucí oddělení (65 %), ale s rostoucí úrovní řízení jejich podíl dramaticky klesá – například mezi vedoucími zastupitelských úřadů je jen 19 % žen! „Právě toto nerovnoměrné zastoupení žen v rozhodujících rolích, typické i pro státní správu – největšího zaměstnavatele v zemi – významně zvyšuje celkový neočištěný rozdíl ve mzdách. Podobně by však dopadla většina zaměstnavatelů,“ vysvětluje profesor Čadil. Kromě kariérní podpory může stát snížit 18% neočištěný gender pay gap i tím, že zlepší odměňování profesí, kde výrazně převažují ženy. „Stát může ihned zvýšit platy ženám na dotyčných pozicích, například zdravotním sestrám, úřednicím na nižších pozicích, pečovatelkám, učitelkám. Ale bylo by to drahé, a tudíž těžko realizovatelné,“ uzavírá Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace. Zdroj: ČTK

Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o nové směrnici, jejímž cílem je formou revize zefektivnit zastoupení pracovníků ve velkých nadnárodních společnostech. Tato směrnice změní stávající směrnici o evropských radách zaměstnanců a usnadní jejich zřizování, zlepší jejich financování a poskytne jim lepší ochranu.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soudce Jan Wintr čte odůvodnění nálezu.

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale nejvíce jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, dlouhodobě nemocní, například ti trpící nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo nadváhou, a také lidé užívající některé léky, například na depresi či nespavost. Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl někdo několikrát denně kontrolovat, například i telefonicky, aby zjistil, zda jsou v pořádku. Zamyslete se proto, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc. Zaměstnavatel má při vysokých teplotách několik důležitých povinností, které vyplývají ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Především musí zajistit, aby pracovní podmínky neohrožovaly zdraví zaměstnanců, což zahrnuje například přizpůsobení pracovního režimu a prostředí. To znamená, že při horkém počasí by měl umožnit častější přestávky, případně upravit pracovní dobu tak, aby se práce neprováděla v nejteplejších hodinách dne. 

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. 

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. květnu 2025 celkem 316 060 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 2 480 méně než v dubnu a o 41 738 uchazečů více než před rokem.  Podíl nezaměstnaných ke konci května klesl na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Před létem zaměstnavatelé obsazují pozice v cestovním ruchu, pohostinství a ubytovacích službách. Občané komunikují s úřadem stále častěji online, přes 31 % se registrovalo pomocí Klientské zóny Jenda, která je na webu nebo nově i v mobilní aplikaci.

Je správné, aby se soudci domáhali žalobami zvýšení svých platů​? Poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy​? A jak kvalitní práci odvádějí čeští soudci​? „Česká justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat našich práv, aby naše platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Celý rozhovor naleznete ZDE.  Zdroj: Český rozhlas

Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“