Zrušení karenční doby před šesti lety přineslo změny ve využívání nemocenské. Zaměstnanci dnes dostávají náhradu mzdy i za první tři dny nemoci a statistiky ukazují, že počet pracovních neschopností se od té doby zvýšil. Zároveň ale klesla jejich průměrná délka, což naznačuje, že lidé častěji marodí jen krátce.
Vývoj dat zpočátku zkreslovala pandemie covidu, přesto je trend patrný i po jejím odeznění. Ministerstvo práce proto chystá podrobnější analýzu, která má rozlišit krátkodobé a dlouhodobé neschopenky a zohlednit také zkušenosti z jiných zemí.
Návrat ke karenční době většina politické reprezentace nepodporuje. Argumentuje se prevencí i ekonomikou – možnost zůstat doma při začínající nemoci může zabránit delším výpadkům i šíření infekcí na pracovišti. Stát se proto chce víc zaměřit také na roli firemních benefitů, jako jsou sick days, a na podporu zdraví zaměstnanců.