rodinná politika

Od roku 2027 se zvýší rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u vícerčat na 800 000 Kč. Současně se od října 2026 upraví parametry dávky státní sociální pomoci, které posílí podporu samoživitelů a přesněji zohlední regionální náklady na bydlení. Pro HR a mzdovou praxi jde především o změny, které mohou ovlivnit finanční situaci zaměstnanců na rodičovské dovolené, samoživitelů i zaměstnanců s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek Dosud: 350 000 Kč na dítě narozené od 1. ledna 2024, 700 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Nově od 1. ledna 2027: 400 000 Kč na nejmladší dítě v rodině, 800 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Změna se bude vztahovat pouze na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027. Podmínky nároku, okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání příspěvku se nemění. Dávka státní sociální pomoci (superdávka) U dávky státní sociální pomoci dochází ke dvěma významným úpravám: Dosud: za zranitelné domácnosti byli považováni samoživitelé s dítětem do 7 let. Nově: zvýšená ochrana se rozšíří na samoživitele s dítětem do 15 let. To může znamenat vyšší podporu a příznivější posuzování nákladů na bydlení. Současně se mění způsob stanovení uznatelných nákladů na bydlení. Místo tří obecných kategorií budou normativy nově určovány podle jednotlivých okresů, což má lépe reflektovat skutečné ceny nájemního bydlení v konkrétních regionech. Klíčové argumenty a souvislosti Zvýšení rodičovského příspěvku reaguje především na růst životních nákladů a inflaci. Vyšší podpora má rodinám poskytnout větší finanční jistotu v období péče o malé dítě a částečně kompenzovat pokles reálné hodnoty dávky. Úpravy superdávky vycházejí z prvních zkušeností s fungováním nového systému. Data ministerstva ukázala zejména vyšší zranitelnost samoživitelů se školními dětmi a nedostatečné zohlednění regionálních rozdílů cen nájemního bydlení. Pro zaměstnavatele je důležité, že změny mohou ovlivnit rozhodování zaměstnanců o délce rodičovské dovolené, návratu do práce nebo využívání zkrácených úvazků. Vyšší podpora samoživitelů může současně zmírnit sociální a finanční tlak na část pracovní síly. Praktický dopad HR a payroll specialisté nebudou muset upravovat mzdové výpočty, protože rodičovský příspěvek ani superdávka nejsou mzdovou složkou. Změny však mohou zvýšit počet dotazů zaměstnanců na rodičovskou dovolenou, flexibilní formy práce a sociální podporu. Personalisté by měli aktualizovat interní informační materiály pro rodiče a pečující osoby, zejména v souvislosti s nástupy na rodičovskou dovolenou od roku 2027. Zaměstnavatelé s vyšším podílem samoživitelů by zároveň měli sledovat dopady nových pravidel na zaměstnance a zohlednit je při nastavování benefitů, flexibilních úvazků a programů podpory návratu do práce.

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Dne 10. června se v prostorách Strakovy akademie uskutečnil kulatý stůl s názvem Rovnost žen a mužů v měnícím se světě, který pořádal Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ve spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a Otevřenou společností. Akce spojila přes 40 odbornic a odborníků z veřejného sektoru, byznysu a neziskovek, kteří diskutovali, jak zapojit muže do tématu genderové rovnosti a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Platná právní úprava obsahuje některé instituty směřující k usnadnění zapojení zaměstnanců – rodičů do pracovního procesu. Jedná se mj. o povinnost zaměstnavatele poskytnout těmto zaměstnancům kratší pracovní dobu, nebrání-li tomu vážná provozní překážka, povinnost zaměstnavatele přihlédnout k potřebám rodiče při jeho zařazování do směn nebo relativně nový institut sdíleného pracovního místa. To však nemusí být dostatečné. I proto celá řada zaměstnavatelů hledá další možnosti, jak zaměstnancům v tomto ohledu pomoci, a vytváří nové nástroje umožňující jim skloubit péči o děti s výkonem práce. Příkladem takových snah jsou stále nové zaměstnanecké benefity, ať už v podobě zapojení zaměstnance do dění ve společnosti při dlouhodobějším výpadku z pracovního prostředí (typicky z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené), nebo podpory při výchově dětí formou firemních školek či příspěvků na výchovu dětí. Následující článek se zabývá vybranými benefity, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům s dětmi.

Bezdětní zaměstnanci odvádí v Česku více na dani z příjmu fyzických osob než kolegové uplatňující daňové zvýhodnění na děti. Rodiny s dětmi jsou v Česku podporovány právě vysokým daňovým zvýhodněním na děti, které výrazně snižuje rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.