roční zúčtování daňových záloh

Má zaměstnavatel povinnost při ročním zůčtování daní zaměstnanců udělat zůčtování daně zaměstnanci při jeho předčasně ukončeném životním pojištění? Jaké doklady by k dodanění uplynulých 10 let od zaměstnance potřeboval? 

Souběhem prací se rozumí dva příjmy, ze kterách vzniká daňová povinnost? Pokud je žena na rodičovské dovolené a k tomu chodí na brigády, mohu provést roční zúčtování, pokud u nás měla příjmy nad 10 000 Kč a doloží, že v zaměstnání, kde čerpá rodičovskou dovolenou, nemá prohlášení poplatníka podepsané? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Zaměstnanec měl celý rok 2022 jen hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Jeho měsíční výdělek byl 90 000 Kč. V prosinci mu byla vyplacena odměna 200 000 Kč. Prosincová výplata byla tedy daněna vyšší sazbou daně. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2022, nebo si mohl požádat o roční zúčtování zaměstnance? Jiné příjmy nemá.

Zaměstnanec přinesl po provedeném ročním zúčtování daně potvrzení o zdanitelných příjmech dle § 9 zákona 586/92 o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů za r. 2022. Jedná se o podíl zdanitelných příjmů z pronájmu střechy související s osobním vlastnictvím bytu v bytovém domě. Potvrzení vystavilo společenství vlastníků. Potvrzení zároveň obsahuje větu: slouží jako doklad ke zpracování daňového přiznání. Jedná se o částku nižší než 6 000 Kč. Dá se tento příjem považovat za příjem z příležitostné činnosti? Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?

1) Náš zaměstnanec měl u nás podepsáno daňové prohlášení, neměl v roce 2022 žádnou sraženou daň. Nemusí tedy žádat o zúčtování daně nás, jako zaměstnavatele, (měl příjmy, ze kterých po odpočtu slevy na poplatníka nezbyla žádná daň) ani si nemusí podávat daňové přiznání sám. Je to prosím tak? 2) Měl u nás podepsáno daňové prohlášení, měl i uhrazenou zálohovou daň, ale o zúčtování daně si nepožádal, ani si sám žádné daňové přiznání nepodal. Řekla bych, že v tomto případě mohl maximálně ošidit sám sebe. Je to prosím tak v pořádku z pohledu např. finančního úřadu? Nehrozí mu žádný postih?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Zaměstnankyně požádala o daňové vyrovnání za rok 2022, k žádosti přiložila potvrzení o úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby - zaplacené úroky za rok 2022. Do 4. 9. 2022 byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytu, od 5. 9. 2022 je vlastníkem dle výpisu z KÚ její syn. Smlouva o úvěru je psána pouze na zaměstnankyni. Pokud není zaměstnankyně vlastníkem bytu, můžu jí odečíst celou částku zaplacených úroků, nebo pouze poměrnou část po kterou byla vlastníkem bytu? 

Zaměstnanci zpracovávám roční zúčtování daně z příjmu. Zaměstnanec si uplatňuje úroky z úvěru. Ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru ( jednalo se o refinancování) má uvedeno, že se úvěr poskytuje na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění Cardif ve výši 36 000 Kč a na financování výstavby nemovitosti ve výši 1 200 000 Kč. Můžeme v ročním zúčtování uplatnit celou částku úroků nebo je třeba procentně rozlišit jen tu část, která se týkala výstavby nemovitosti?

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

Zjistila jsem, že zaměstnanec, který měl za celý rok 2022 podepsané prohlášení poplatníka a každý měsíc měl tedy slevu na dani toto prohlášení, podepsal i u jiného zaměstnavatele. Zatím jsem na FÚ nezasílala Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Jak mám nyní situaci řešit vůči FÚ? Zaměstnanci neprávem čerpanou slevu srazím v následujících mzdách. 

Mohu jako zaměstnavatel provést roční zúčtování za rok 2022 zaměstnanci, který k nám nastoupil do pracovního poměru až 1. 1. 2023? Nebo si musí zaměstnanec požádat o provedení ročního zúčtování u svého předchozího zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru do 31. 12. 2022? A jak je to s důchodkyní, která byla u nás zaměstnaná jen po část roku, od ledna do června 2022, a zbytek roku již nikde zaměstnaná nebyla? Může si o roční zúčtování požádat u nás?

Mám zaměstnance, který má dva úvěry na bydlení, u obou donesl potvrzení o úrocích a smlouvy. Jeden úvěr je na byt, který zrekonstruoval a ve kterém má trvalé bydliště a zároveň je vlastník, byt nepronajímá. Druhý úvěr je na dům (dům také zrekonstruoval), ve kterém se denně zdržuje a zároveň je také jeho vlastník. Může si uplatnit oboje úroky, nebo jen ty kde má trvalé bydliště? 

Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 22. 8. 2022. Požádal o RZ a vyšel mu vyšší přeplatek daně. Zaměstnanec neměl nemocenskou. Je správně, aby se mu vracela sleva na poplatníka za celý rok 2022, pokud na území ČR byl až od 8. měsíce 2022? Může si jako nerezident požádat o RV? Příklad 2: Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 1.4.2022. Požádal o roční zúčtování daně a má daňový domicil od 1. 12. 2022. Je možné opět přepočítat slevu na poplatníka již od ledna 2022?

Pokud zaměstnanec má vyšší příjem (pro rok 2022 více než 1 867 728 Kč), musí si sám dělat daňové přiznání, nebo můžeme udělat roční zúčtování záloh za rok 2022? Domnívám se, že ano, protože byla zrušena solidární daň.

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Zjistila jsem nyní chyby v ročním zúčtování za rok 2021. Zaměstancům byly uplatněny slevy, které jim nepatřily. Mohu tato pochybení narovnat ve mzdě zaměstnance např. za 01/2023? Vyúčtování zálohové daně za 2022 jsem již bohužel podala.

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Máme zaměstnance s insolvencí, který si požádal o RZD u zaměstnavatele. Z tohoto ročního zúčtování daně mu vznikl přeplatek cca 15 000 Kč. Nejedná se o daňový bonus na dítě, ale o školkovné. Může se tento přeplatek na dani zahrnout do měsíční platby na oddlužení odvedené insolvenčnímu správci, nebo tento přeplatek na dani náleží zaměstnanci?

Cizinka - rezidentka ČR si chce uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Otec dětí - cizinec - žije mimo ČR. Je možné, aby si uplatnila daňové zvýhodnění a jakou formou? Měsíčně, ročně, jen v daňovém přiznání? Jak doloží, že otec si děti neuplatňuje?