návštěva lékaře

Zaměstnankyně dochází na reprodukční kliniku, letos v březnu jí bylo 40 let. Domnívám se správně, že jí již nenáleží náhrada mzdy za tuto překážku, když pojišťovna hradí umělé oplodnění ženám do 40 let? 

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?

Může zaměstnavatel požadovat součinnost lékaře při pochybnosti, že zaměstnanec u lékaře vůbec byl a „propustku7 si opatřil jiným způsobem (např. ve své pracovní neschopnosti byl u odborného lékaře a ten mu ji potvrdil bez data apod.) a pokud nám lékař odmítne sdělit, zda zaměstnanec na vyšetření byl či nebyl, je možné se obrátit na zdravotní pojišťovnu? Jak máme spravedlivě zaměstnancům poskytnout, zjistit a vysvětlit, za jak dlouhou dobu jim bude poskytnuta náhrada mzdy za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nejblíže bydlišti/pracovišti podle Zákoníku práce, když zaměstnanci opakovaně nosí propustky bez potvrzeného data lékařem (vyplní si datum sami). Argumentují tím, že to mají k lékaři daleko. Navíc se jedná o zaměstnance v příbuzenském vztahu (bratry) a tato volna čerpají především v pátek nebo ve dnech, po kterých následuje nebo jim předchází svátek.

Jak je to s náhradou za rehabilitaci po „neveřejném“ stanovisku MInisterstva zdravotnictví a vyjádření kolegia - platit nebo neplatit? Jakou váhu mají stanoviska AKV (Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů)?    

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 12. 3. 2019 – I. část 1. SJEDNÁNÍ KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBY A JEJÍ ZMĚNA Někteří členové...