daňové výdaje (náklady)

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?

Dotaz k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve stavební firmě.  1/ Vstupní informace:  -Pracovní pozice STROJNÍK, STAVEBNÍ DĚLNÍK výkon práce je odměňován hodinovou mzdou   -Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba(vnitřní předpis,nebo stačí uvést do prac.smlouvy ?)  -Vyrovnávací období 1 měsíc -Pravidelným pracovištěm v pracovní smlouvě: Hranice (okr. Přerov)  -Zaměstnanci používají firemní vozidla zaměstnavatele.  Důvod nastavení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby: zahájení prací na stavbách určuje zákazník dle požadavků stavby (např. od 6:00, 7:00, 8:00 apod.), dle tohoto požadavku zákazníků zaměstnavatel provede rozvrh pracovních směn na týden, vystaví zaměstnanci cestovní příkaz s místem zahájení pracovní cesty a místem ukončení pracovní cesty.  Příklad: Zaměstnanec – strojník Místo bydliště : Dub nad Moravou Práce na zakázce: místo výkonu práce = Rožnov pod Radhoštěm Místo výjezdu na pracovní cestu (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Místo ukončení pracovní cesty (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Rozvržení pracovní doby (směny) – určí zaměstnavatel předem: 7:00 – 15:30 ( z toho 0:30 přestávka) Pracovní cesta zaměstnance : Odjezd : Dub nad Moravou 5:30 Příjezd : Rožnov pod Radhoštěm : 6:45 Zahájení výkonu práce : 7:00 Ukončení výkonu práce : 16:30 Odjezd : Rožnov pod Radhoštěm 17:00 Příjezd : Dub nad Moravou 18:00 Z výše uvedeného vyplývá: Nárok na stravné v daném dni : doba jízdy 5:30 až 18:00 = 12,5 hod – stravné 151 kč Odpracováno : 9 hod (v případě nerovnoměrně rozvržené doby se v tomto dni ještě nevyhodnocuje doba přesčasu. Přesčasové hodiny jsou předmětem vyrovnání v rámci 1 měsíce. Tzn. v případě fondu pracovní doby za měsíc 176 hod, vše co přesahuje tento fond je prací přesčas s příplatkem)    MŮJ DOTAZ ZNÍ:   1/ JE VÝŠE UVEDENÝ POSTUP SPRÁVNÝ? - POKUD ANO, LZE TAKTO NASTAVIT U VŠECH PRACOVNÍCH POZIC (STROJNÍK, DĚLNÍK, AJ…), KTERÉ PRACUJÍ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH? - POKUD NE, PROSÍM O UVEDENÍ SPRÁVNÉHO POSTUPU  2/ DÁLE MÁM DOTAZ, ZDA U VÝŠE UVEDENÝCH POZIC A JEJICH PROVÁDĚNÝCH PRACOVNÍCH VÝKONŮ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH ZAMĚSTNAVATELE MÁ ZAMĚSTNANEC NÁROK NA NÁHRADU MZDY ZA DOBU ŘÍZENÍ VOZIDLA. V PŘÍPADĚ, ŽE NE A ZAMĚSTNAVATEL SE ROZHODNE MU PŘESTO TUTO CESTU ZAMĚSTNANCI PLATIT, SPADÁ TENTO PŘÍJEM DO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE, Z KTERÉHO SE ODVÁDÍ SOCIÁLNÍ I ZDRAVOTNÍ?  TAKÉ PROSÍM O UVEDENÍ, ZDA BUDE V TOMTO PŘÍPADĚ TATO VÝPLATA NAD RÁMEC ZÁKONA DAŇOVĚ UZNATELNÝM NÁKLADEM ZAMĚSTNAVATELE.

Zaměstnavatel (zemědělské družstvo), vyslal své zaměstnance na organizovanou demonstraci, pořádanou Agrární komorou a Zemědělským svazem, za spravedlivější rozdělení dotací pro zemědělce. Zaměstnavatel zaplatil jízdenky na vlak a oběd v restauraci. Může být tento náklad daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele?