daňové výdaje (náklady)

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Město zřídilo jako svou organizační složku JSDH na základě zřizovací listiny. Členové JSDH uzavírají dohodu o členství. Za svojí činnost členové nepobírají žádnou odměnu ani plat. Rádi bychom je za jejich činnost motivovali poskytnutím benefitu- karty na volnočasové aktivity u firmy Edenred, se kterou již spolupracujeme. Členové JSDH nejsou přímo naši zaměstnanci. Pokud bychom jim tyto karty poskytli -s určitým každoročním obnosem- bude se pro ně jednat o benefit jako pro klasické zaměstnance - tedy do částky 21.983,- Kč za rok od daně osvobozený a pro nás jako zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad?

Je pro společnost daňově uznatelný stravenkový paušál poskytnutý zaměstnanci, který má pracovní dobu 8 hodin, a 5 hodin z této pracovní doby byl u lékaře?

Jaký bude mít daňový dopad poskytnutí jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovním úrazu pozůstalým ve vyšší částce, než je minimum stanovené zákoníkem práce (§ 271i zákoníku práce) z pohledu firmy a z pohledu příjemce (pozůstalého po zaměstnanci)?

Do jaké výše může zaměstnavatel poskytnout příspěvek na stravování? Zaměstnanec platí 32 Kč a zaměstnavatel přispívá 66 Kč za oběd, když pracují déle než 11 hod práce (11,5 hod s přestávkou) nebo kratší dobu nad rámec pracovní doby, např. jen 2 hod., dostanou svačinu, Může ještě zaměstnavatel přispívat a do jaké výše?

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat kartu, prostřednictvím které mohou z jídelního automatu odebírat drobné občerstvení - bagety, sušenky apod., nejedná se tedy o plnohodnotné jídlo. Odběr zboží do určité částky by byl plně hrazený zaměstnavatelem, překročení této částky by představovalo srážku ze mzdy. Měla by být hodnota odebraného zboží, kterou platí zaměstnavatel, předmětem daně, ZP a SP a nebo by se mohlo jednat o "Jídlo k dispozici na pracovišti" - viz bod 1.2. Metodické informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1.1.2024, což by představovalo plnění, jež není považováno za příjem a nebude předmětem daně? Děkuji za odpověď.

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Zaměstnance vysíláme na krátkodobé zahraniční pracovní cesty. Jak je to s jejich pojištěním na tyto cesty? Jsou povinni jej uzavřít jednotliví zaměstnanci, nebo zaměstnavatel? Jak se bude v případě, kdy pojištění na tyto zaměstnance uzavře a pojišťovně uhradí zaměstnavatel posuzovat tyto náklady? Bude to u zaměstnanců příjem osvobozený od odvodů na daň, sociální a zdravotní pojištění? U zaměstnavatelé se bude jednat o daňový nebo nedaňový náklad? 

le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Zaměstnanec odpracoval 8 hod. pracovní dobu (08:00 - 16:30) a od 16:30 vyjel na služební cestě na Slovensko (příchod na slovenskou pobočku ve 21 hod.). Vzhledem k odpracování více než poloviny pracovní doby na pracovišti (interní předpis), má nárok v tento den diety i stravenkový paušál? Postupujeme správně nebo na stravenkový paušál nemá nárok? Zároveň kdyby vyjel na služební cestu v 15 hod. má nárok na diety i stravenkový paušál?

Dotaz k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve stavební firmě.  1/ Vstupní informace:  -Pracovní pozice STROJNÍK, STAVEBNÍ DĚLNÍK výkon práce je odměňován hodinovou mzdou   -Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba(vnitřní předpis,nebo stačí uvést do prac.smlouvy ?)  -Vyrovnávací období 1 měsíc -Pravidelným pracovištěm v pracovní smlouvě: Hranice (okr. Přerov)  -Zaměstnanci používají firemní vozidla zaměstnavatele.  Důvod nastavení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby: zahájení prací na stavbách určuje zákazník dle požadavků stavby (např. od 6:00, 7:00, 8:00 apod.), dle tohoto požadavku zákazníků zaměstnavatel provede rozvrh pracovních směn na týden, vystaví zaměstnanci cestovní příkaz s místem zahájení pracovní cesty a místem ukončení pracovní cesty.  Příklad: Zaměstnanec – strojník Místo bydliště : Dub nad Moravou Práce na zakázce: místo výkonu práce = Rožnov pod Radhoštěm Místo výjezdu na pracovní cestu (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Místo ukončení pracovní cesty (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Rozvržení pracovní doby (směny) – určí zaměstnavatel předem: 7:00 – 15:30 ( z toho 0:30 přestávka) Pracovní cesta zaměstnance : Odjezd : Dub nad Moravou 5:30 Příjezd : Rožnov pod Radhoštěm : 6:45 Zahájení výkonu práce : 7:00 Ukončení výkonu práce : 16:30 Odjezd : Rožnov pod Radhoštěm 17:00 Příjezd : Dub nad Moravou 18:00 Z výše uvedeného vyplývá: Nárok na stravné v daném dni : doba jízdy 5:30 až 18:00 = 12,5 hod – stravné 151 kč Odpracováno : 9 hod (v případě nerovnoměrně rozvržené doby se v tomto dni ještě nevyhodnocuje doba přesčasu. Přesčasové hodiny jsou předmětem vyrovnání v rámci 1 měsíce. Tzn. v případě fondu pracovní doby za měsíc 176 hod, vše co přesahuje tento fond je prací přesčas s příplatkem)    MŮJ DOTAZ ZNÍ:   1/ JE VÝŠE UVEDENÝ POSTUP SPRÁVNÝ? - POKUD ANO, LZE TAKTO NASTAVIT U VŠECH PRACOVNÍCH POZIC (STROJNÍK, DĚLNÍK, AJ…), KTERÉ PRACUJÍ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH? - POKUD NE, PROSÍM O UVEDENÍ SPRÁVNÉHO POSTUPU  2/ DÁLE MÁM DOTAZ, ZDA U VÝŠE UVEDENÝCH POZIC A JEJICH PROVÁDĚNÝCH PRACOVNÍCH VÝKONŮ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH ZAMĚSTNAVATELE MÁ ZAMĚSTNANEC NÁROK NA NÁHRADU MZDY ZA DOBU ŘÍZENÍ VOZIDLA. V PŘÍPADĚ, ŽE NE A ZAMĚSTNAVATEL SE ROZHODNE MU PŘESTO TUTO CESTU ZAMĚSTNANCI PLATIT, SPADÁ TENTO PŘÍJEM DO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE, Z KTERÉHO SE ODVÁDÍ SOCIÁLNÍ I ZDRAVOTNÍ?  TAKÉ PROSÍM O UVEDENÍ, ZDA BUDE V TOMTO PŘÍPADĚ TATO VÝPLATA NAD RÁMEC ZÁKONA DAŇOVĚ UZNATELNÝM NÁKLADEM ZAMĚSTNAVATELE.

Zaměstnavatel (zemědělské družstvo), vyslal své zaměstnance na organizovanou demonstraci, pořádanou Agrární komorou a Zemědělským svazem, za spravedlivější rozdělení dotací pro zemědělce. Zaměstnavatel zaplatil jízdenky na vlak a oběd v restauraci. Může být tento náklad daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele?