Pracovní poměr - strana 103

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Tento článek se zabývá dvěma rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ve svém důsledku představují jednak zásadní dopad pro činnost Úřadu práce České republiky při aplikaci předmětného ustanovení zákona o zaměstnanosti v praxi, a jednak představují ustálení přezkumné činnosti správních soudů v oblasti neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

V letošním roce nám přibude další svátek, a to k Velikonočnímu pondělí i Velký pátek, který připadne na 25.3.2016. Poslanecký návrh byl schválen v PS i Senátu, prezident podepsal a ve Sbírce zákonů vyšlo pod číslem 359/2015. Účelem tohoto článku není rozebírat smysl konkrétního nového svátku ani dopady na ekonomiku, ale osvětlit či připomenout svátky z hlediska pracovní doby a odměňování.

Měli jsme kontrolu z inspektorátu práce. Ve firmě máme nainstalován systém evidence příchodů a odchodů - funguje na otisk palce. Podle měsíčních sjetin z tohoto systému se pak zpracovávají mzdy. Kontrolní pracovnice zkoumala příchody a odchody zaměstnanců, které se pohybovaly vždy kolem 3-5 min. před zahájením pracovní doby a 2-3 min. po ukončení pracovní doby. Bylo nám vytknuto, že tyto minuty nesčítáme a neproplácíme formou přesčasů. Marně jsme se snažili vysvětlit, že nemůže 30 pracovníků najednou přiložit prst na čtečku. Že je to technicky nemožné. A musejí to stihnout do začátku pracovní doby - jinak by neměli započtenou celou hodinu. Byl postup inspektorátu práce správný?  

Obsahem tohoto článku je komentář ke dvěma rozsudkům, které se týkají zaměstnávání cizinců, resp. umožnění výkonu nelegální práce cizinci, který ke svému zaměstnání potřeboval povolení k zaměstnání, nezveřejnění (a také nenabízení místa zaměstnanci) a nenabízení pracovního místa zaměstnavateli, který chtěl cizince zaměstnávat, avšak hlášené volné pracovní místo bylo v rozporu s podmínkami zákona o zaměstnanosti.

Právní jednání fyzické osoby, například živnostníka (truhláře), v tomto směru většinou problémy nečiní. Trvalé problémy ovšem v podnikatelské praxi způsobuje otázka, kdo a jakým způsobem má zastupovat právnickou osobu.

Začátkem nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, tedy plnění povinného podílu, povinnosti uložené zákonem o zaměstnanosti. Článek je tradičně určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci. Vzhledem k významným změnám zákona o zaměstnanosti od 1.1.2015 bude jistě užitečné podívat se, jak se v praxi projevily v rámci plnění výše uvedené povinnosti.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Za kolik Kč musíme nakoupit zboží s tzv. náhradním plněním v roce 2015, aby nám to nahradilo zaměstnávání jednoho zaměstnance ze ZPS?

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?

Zaměstnanci nepravidelně na DPP a měsíční odměna je do 10 000 Kč, jsou starobní důchodci, jedná se o lehčí domácí práci. 1)      musí mít tito zaměstnanci na DPP vstupní zdravotní prohlídku? 2)      musí se za ně platit zákonné pojištění odpovědnosti? 3)      týká se to také jednatele, který má smlouvu o výkonu funkce?

Náš kolega je v současné době měsíc pohřešován, s největší pravděpodobností zemřel v prosinci 2014 a nyní se čeká na testy DNA, popř. výsledky pitvy. Dle sdělení policie může dojít k ukončení vyšetřování až za několik měsíců. Chtěla jsem se zeptat, jak v takovém případě máme jako organizace postupovat. 1)      Zatím dotyčného uvádíme jako nepřítomného, uvádíme neplacené volno. Stále je veden seznamu zaměstnanců. Předpokládám, že tento stav bude trvat až do ukončení vyšetřování. A to může trvat měsíce či roky. Jde o správný postup? 2)      Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec neměl příbuzné, budeme to my, kteří budeme požadovat po úřadech zaslání úmrtního listu nebo nějaké oficiální zprávy o smrti. Poté pracovní poměr zaniká. 3)      Jak to bude s placením zdravotního pojištění? Po celou dobu jeho nepřítomnosti, tj. vyšetřování, budeme odvádět minimální částku na zdravotní pojištění? 4)      Pokud budeme odvádět zdravotní pojištění, bude nám po ukončení vyšetřování vráceno za tu dobu od data smrti do ukončení vyšetřování? 5)      Kdo za něj bude podepisovat daňové přiznání? Předpokládám, že ředitel školy. Předem děkuji za odpověď, zda postupujeme správně, a za doplňující odpovědi.

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.