Pracovní poměr - strana 5

Počet vyhledaných dokumentů: 2063
Počet vyhledaných dokumentů: 2063
Máme zaměstnance pracující na DPP v kultuře, kde se jedná o nárazovou činnost. Uzavíráme jim dohody podle potřeby: každý měsíc, nebo 5× za rok, každá dohoda je na pár hodin a na pár dnů v měsíci. Musíme pokaždé ke každé takové nové smlouvě (jednoho zaměstnance) přidat pokaždé i podepsanou Informaci o obsahu právního vztahu založeného DPP, nebo by stačilo tuto informaci přidat jen k té první v daném roce, případně při nějaké změně? Nechceme uzavírat DPP na celý kalendářní rok, což by problém s informací vyřešilo. 
Vydáno: 09. 01. 2024
Pochopila jsem tedy správně, že se do toho písemného harmonogramu směn nemusí psát dovolená? 
Vydáno: 09. 01. 2024
Je možné nařídit práci ve svátek zaměstnancům v odpadovém hospodářství (např. řidičům svozových vozidel, závozníkům, apod.) s odkazem na ust. § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce, tzn. že by jejich práce byly klasifikované jako „práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva“? Pokud ano, jak dlouho předem je nutné zaměstnance s nařízením práce ve svátek seznámit?
Vydáno: 09. 01. 2024
Máme pružnou pracovní dobu s pevným jádrem od 8:30-14:30 hod. Co vše musí být vykázáno v docházce zaměstnance: příchod od–do odchod, přestávka od–do, odpracovaná doba, přesčas, absence–dovolená, lékař, nemoc, paragraf? Jak je definován max. počet hodin odpracovaných za den, přesčas za týden/měsíc/rok, přestávka mezi směnami, přestávka – víkend – min. doba odpočinku? Je možné ukázat na příkladu, co je v pořádku z pohledu zákona, a co v pořádku není?
Vydáno: 09. 01. 2024
Zaměstnanec je nemocný od 11. 1. 2023 neschopenka je ukončena 5. 1. 2024. Bude mít nárok dovolenou? Zaměstnanec pracuje 7,5 hodiny týdně a máme u nás 25 dnů/188 hodin.
Vydáno: 08. 01. 2024
Přihlašování všech zaměstnanců na DPP od 1. 7. 2024 na správu sociálního zabezpečení zůstává v platnosti, nebo na základě pozměňovacích návrhů bylo zrušeno a dohody budou přihlašovány tak jako doposud, tj. až po dosažení hranice 10 000 Kč?
Vydáno: 08. 01. 2024
Jsem OSVČ, zaměstnal jsem v roce 2023 studenta na DPP. Student podepsal prohlášení k dani, pracoval u mě 3 měsíce, dosáhl vždy výdělku do 10 000 Kč za měsíc. Student si v roce 2024 zatím nepodal žádost o roční zúčtování daně za rok 2023, takže mu nemusím provést roční zúčtování daně? Naposledy u mě pracoval v měsíci listopad 2023.
Vydáno: 08. 01. 2024
Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?
Vydáno: 05. 01. 2024
Ve společnosti máme i zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém provozu. Z rozpisu směn mohou těmto zaměstnancům vznikat kladné salda oproti měsíčnímu pracovnímu fondu. Jak postupovat v situaci, kdy tento zaměstnanec má nemocenskou a v docházkovém listu má naplánované směny, na základě kterých mu vznikne saldo (přesčas). Má tento zaměstnanec nárok na tyto salda? 3 příklady: 1. příklad: zaměstnanec má naplánováno v měsíci, kdy je měsíční fond 157 hodin celkem 15 směn po 11,25 hodinách, tzn. celkem 168,75 hodin. Celý měsíc je nemocen - vznikne saldo 11,25 hodin - má nárok? 2. příklad: V měsíci, kdy je pracovní fond 165 hodin má naplánováno 16 směn po 11,25 hodinách, tzn. 180 hodin, ale poslední 3 směny nastoupil na nemocenskou. Má nárok na celé saldo nebo pouze to, které mu vznikalo v době výkonu práce? 3. příklad: Zaměstnanec první nemoc přeruší 2 dny dovolené a následně nastoupí na nemocenskou, tzn. celý měsíc není v práci, ale vznikne mu saldo. Má nárok? 
Vydáno: 05. 01. 2024
Náš zaměstnanec měl zůstatek dovolené za rok 2022 ve výši 4 dnů (tedy 32 hodin). V lednu a 2 týdny v únoru v r. 2023 chodil do práce a poté nastoupil na pracovní neschopnost, ve které je dosud (leden 2024). Zůstatek dovolené za rok 2022 tak nevyčerpal a do toho mu vznikl nárok na novou dovolenou za rok 2023 pouze za odpracované směny (nárok na celoroční výměr dovolené s krácením mu nevznikl) ve výši 2 dnů (16 hodin). Na konci roku 2023 má tedy celkový zůstatek 6 dní. Je možné do roku 2024 převést i zůstatek z roku 2022, nebo je nutné hodiny z dovolené za rok 2022 proplatit a převést jen nárok dovolené za rok 2023? 
Vydáno: 05. 01. 2024
Je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby i u hlavního pracovního poměru, kde je docházka pořád stejná a pravidelně se opakující celý rok? Výjimka je samozřejmě dovolená. Zaměstnanec v průběhu kalendářního roku chodí do práce pořád stejně, např. 9.00 - 17.30 hod. Musí i v tomto případě zaměstnavatel tuto povinnost plnit? 
Vydáno: 04. 01. 2024
Na základě uzavřené kvalifikační dohody bylo umožněno zaměstnanci zvýšení jeho kvalifikace (náklady-kurzovné a náhradu platu za pracovní volno uhradil zaměstnavatel, zaměstnanec se zavázal setrvat po dobu 2 let v pracovním poměru u zaměstnavatele, při dřívějším ukončení PP uhradit náklady na zvýšení kvalifikace). Nyní ale, ještě před ukončením dohodnuté lhůty setrvání v PP u zaměstnavatele, byl se zaměstnancem na jeho žádost ukončen pracovní poměr (dohodou). Lze současně s vyplacením poslední výplaty provést zápočet úhrady nákladů na zvýšení kvalifikace a vypláceného platu zaměstnanci? Pokud ano, jakou formou (dohoda o srážce z platu nebo přímo zápočet pohledávek) a do jaké výše lze zápočet provést? 
Vydáno: 03. 01. 2024
Je možné, aby zaměstnankyně oznámila zaměstnavateli v žádosti o neplacené volno z důvodu čerpání rodičovské dovolené s uvedením, že čerpá do jeho věku 3 let tedy do 31. 8. 2026, přitom dítě je narozeno např. 5. 8. 2023 a dosáhne věku 3 let dne 5. 8. 2026?
Vydáno: 03. 01. 2024
Jedním ze základních procesů v pracovním právu je uzavírání pracovního poměru. Zákoník práce nestanoví podrobná pravidla pro konání výběrového řízení. Omezuje zaměstnavatele, pouze pokud jde o získávání osobních údajů uchazečů o zaměstnání. Dále upravuje povinnost zaměstnavatele ověřit, zda zaměstnanec splňuje předpoklady a požadavky pro sjednávanou práci a je k jejímu výkonu zdravotně způsobilý (vstupní prohlídka). Rovněž musí zaměstnavatel před podepsáním pracovní smlouvy seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které mu v případě uzavření pracovního poměru vyplynou.
Zákoník práce umožňuje ve svém §
Zákoník práce ve svém § 35 umožňuje sjednání zkušební doby mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a stanoví přesná pravidla pro to, kdy a jakým způsobem je možné zkušební dobu sjednat, jaká je její maximální délka a kdy se zkušební doba ne/prodlužuje.
Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, pokud si zaměstnavatel a zaměstnanec v souladu s § 39 ZP nesjednají jeho trvání na dobu určitou. Obecně lze pracovní poměr na dobu určitou sjednat nejvýše na 3 roky a dvakrát opakovat či prodloužit (tedy celkem mohou po sobě následovat až 3 pracovní poměry na dobu určitou). Z tohoto pravidla však platí řada výjimek, například pro agenturní zaměstnance.
Změna druhu práce je vždy možná na základě vzájemné dohody stran dle § 40 ZP. Proti vůli zaměstnance je zaměstnavatel povinen jej převést na jiný druh práce v případech vyjmenovaných v § 41 odst. 1 ZP, tj. u některých zdravotních důvodů, na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo v některých případech chráněných zaměstnankyň. Právo převést zaměstnance, opět i přes jeho nesouhlas, pak zaměstnavateli náleží v případech dle § 41 odst. 2 ZP, tj. zejména po předání výpovědi z důvodu porušování povinností nebo nesplňování předpokladů nebo požadavků.
Pracovní poměr je vždy možné ukončit dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dle § 49 ZP. Ochranná doba ani výpovědní doba se zde neuplatní. Dohoda musí být uzavřena písemně, musí z ní jasně vyplývat, že pracovní poměr má skončit a jakým dnem k tomu má dojít (nelze však skončit zpětně). Uvedení důvodu rozvázání zákoník práce nepožaduje, v případě zdravotních či organizačních důvodů zakládajících nárok na odstupné dle § 67 ZP je to však vhodné.
Pokud zaměstnanec poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, nabízí se zaměstnavateli dvě možnosti – výpověď dle § 52 písm. g) ZP, nebo okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Okamžité zrušení je však mimořádným opatřením, které může zaměstnavatel použít pouze tehdy, pokud po něm nelze spravedlivě požadovat zaměstnávání zaměstnance až do uplynutí výpovědní doby.