Náhrada mzdy

Použije se pro pracovníky zaměstnané na DPČ celý § 115 ZP? Pokud je směna rozvržena na státní svátek a pracovník na DPČ nepracuje, poskytne se náhrada dle § 115 odst. 3 ve výši průměrného příjmu?

Zaměstnanec má od 09/2021 hlavní pracovní poměr, 40 hod./týden, pozice administrativní pracovník Od 05/2024 tento zaměstnanec přijal nabídku na druhou pracovní pozici obchodníka u stejného zaměstnavatele s tím, že u pozice administrativního pracovníka je úvazek snížen a na druhou pozici byla uzavřena nová pracovní smlouva (není to DPP ani DPČ). Rozdělení úvazku: administrativní pracovník – 16 hod./týden, obchodník – 24 hod./týden. Pracovní smlouva na obchodníka (na druhou pracovní pozici) – může být uzavřena až od 2. 5., když 1. 5. je státní svátek? Jde vlastně o rozdělení původního pracovního poměru. Kdyby nedošlo k rozdělení, tak svátek 1. 5. by byl normálně zaplacen náhradou mzdy. Jak je to s přihlášením na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ? Pracovní poměry se pro odvody ZP + SP + daň budou posuzovat samostatně? Hlídání minimální a zaručené mzdy bude posuzováno u každé z pracovních pozic samostatně? Na ELDP se bude vykazovat na dvou řádcích nebo bude sečteno do jednoho? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity odvíjející se od délky pracovního poměru. Lze tedy tyto dva pracovní poměry posuzovat pro tyto benefity samostatně, i když jde o jednoho zaměstnance? Např. u dovolené - 1 týden dovolené navíc, tj. 5 týdnů dovolené, ale až po odpracování 6 měsíců. Lze tedy u nové pozice mít stejný pohled, tj. administrativní pracovník nárok na 5 týdnů dovolené a obchodník 4 týdny dovolené? Může dojít k situaci, kdy z jedné pozice bude dána výpověď ať ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance? Tedy druhá pozice bude zachována? V případě nemoci bude neschopenka vystavena jenom jedna, když jde o jednoho zaměstnavatele?

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se? 

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené, dítěti budou tři roky 16. 3. 2024. Máme tedy za to, že rodičovská dovolená trvá do 16. 3. 2024. Do firmy zaslala email s informací, že od 1. 3. 2024 jí byla vystavena neschopenka (důvodem je rizikové těhotenství) a od 26. 4. 2024 bude žádat o peněžitou pomoc v mateřství. O předčasné ukončení rodičovské dovolené zaměstnankyně písemně nepožádala. Oznámila jen vznik dočasné pracovní neschopnosti. Mám za to, že náhradu za nemoc v prvních 14 dnech nemoci jí firma platit nebude a do přílohy k žádosti o dávku bude uvedeno, že rodičovská dovolená je čerpána do 16. 3. 2024. Po tomto datu ji budou vypláceny nemocenské dávky. 

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali. Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli. Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Poskytujeme mimo jiné terénní sociální služby a pobytové odlehčovací služby, využívané převážně seniory. Naše pečovatelky pracují v různých režimech. V terénní službě máme standardní režim rovnoměrný osmihodinový 5 dní v týdnu a nerovnoměrný dvanáctihodinový s vyrovnávacím obdobím 3 týdny. Pobytovou službu poskytujeme v nepřetržitém provozu se směnami 11:25 hodin denní a noční s vyrovnávacím obdobím 6 týdnů a rovnoměrný dvousměnný režim se směnami 7:45 hodin se střídáním týden ranní, týden odpolední, po 5 dnech v týdnu (mimo soboty a neděle). Dotaz spočívá v možnosti čerpání dovolené v souběhu se svátkem. Kromě pobytové služby v nepřetržitém režimu, kde čerpání dovolené v den svátku je možné poskytnout na základě § 91 odst. 3 písm. d) zákoníku práce, je možné u všech ostatních směn včetně standardního osmihodinového režimu 5 dní v týdnu posuzovat práci na základě § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce? Máme za to, že práce smluvně zajišťované pro uživatele v konkrétním čase, dnech a konkrétní službě prací nutnou se zřetelem na uspokojování životních a zdravotních potřeb obyvatelstva jsou. Našim uživatelům při sjednávání sociálních služeb nabízíme práci ve svátek připadající na všední den stejně jako v pracovní dny. Bude rozdíl v čerpání dovolené, poskytnuté v bloku, jehož součástí je svátek, jímž je den, kdy by jinak naše pečovatelka musela poskytovat výše uvedené služby (má na tento den naplánovanou směnu), a v dovolené na jediný den, svátek, jímž je den s naplánovanou směnou naší pečovatelky? Na tuto věc jsme našli více právních názorů, zcela odlišných. V obou případech o dovolenou žádá zaměstnanec, předpokládáme tudíž, že by rozdíl neměl být a v obou případech by se mělo čerpání dovolené započíst jako dovolená, nikoli svátek. Uvažujeme i v této otázce o standardním režimu směn 8 hodin 5 dní v týdnu práce terénních pečovatelských služeb, nejen nerovnoměrných nebo dvousměnném režimu, jak jsou popsány výše. 

Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?

Může zaměstnavatel požadovat součinnost lékaře při pochybnosti, že zaměstnanec u lékaře vůbec byl a „propustku7 si opatřil jiným způsobem (např. ve své pracovní neschopnosti byl u odborného lékaře a ten mu ji potvrdil bez data apod.) a pokud nám lékař odmítne sdělit, zda zaměstnanec na vyšetření byl či nebyl, je možné se obrátit na zdravotní pojišťovnu? Jak máme spravedlivě zaměstnancům poskytnout, zjistit a vysvětlit, za jak dlouhou dobu jim bude poskytnuta náhrada mzdy za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nejblíže bydlišti/pracovišti podle Zákoníku práce, když zaměstnanci opakovaně nosí propustky bez potvrzeného data lékařem (vyplní si datum sami). Argumentují tím, že to mají k lékaři daleko. Navíc se jedná o zaměstnance v příbuzenském vztahu (bratry) a tato volna čerpají především v pátek nebo ve dnech, po kterých následuje nebo jim předchází svátek.

V jaké délce vykázat překážku v práci na straně zaměstnance – dočasnou pracovní neschopnost v režimu pružné pracovní doby, vznikne-li tato překážka až v průběhu směny. Základní pracovní doba je stanovena v rozsahu 09.00 – 14.00 hodin, volitelná v úsecích od 06.00 do 09.00 hodin a od 14.00 hodin do 18.00 hodin. Předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), je stanoveno ve dnech pondělí – pátek od 9.00 do 17.00 hodin. Zaměstnanec začal pracovat v 7:00, průběhu započaté směny v 10.00 mu bylo poskytnuto pracovní volno z důvodu vyšetření u lékaře a zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným. Jak posoudit, do kdy tato překážka v práci v příslušném dni trvá – do konce základní pracovní doby, tedy do 14.00 nebo do rozvrhu stanoveného pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu, tedy do 17.00? 

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Jak je to s poskytnutím náhrady mzdy a následné refundace mzdy ze strany ČSSZ za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP, když se jedná o týden v říjnu, kde byl ve čtvrtek 28. 9. svátek? Zaměstnanec požádal o uvolnění od pondělí 25. 9. do pátku 29. 9. Proplácíme mu náhradu mzdy za pondělí až středu a za pátek? A za čtvrtek mu náleží náhrada za svátek? A refundováno nám bude jen za 4 dny? Nebo má volno celý týden a náleží mu náhrada mzdy za celý týden a nám následně refundace náhrady mzdy? Setkali jsme se s názorem ČSSZ v období července (svátky 5. a 6. 7.) jednak, že proplatili i svátky, a z jiné pobočky ČSSZ u jiného zaměstnance, že svátky refundovat odmítli. Jak je to prosím správně?

Dobrý den, jeden z našich zaměstnanců požádal od 1. 10. 2023 o snížení úvazku, čemuž jsme vyhověli. S ohledem na snížení úvazku jsme přepočítali nárok na dovolenou a došli ke zjištění, že zaměstnanec má přečerpaný nárok o 11 hodin. Vznesla jsem dotaz na našeho poskytovale mzdového programu, zda program provede srážku automaticky na konci roku, kdy budeme s jistotou znát skutečný nárok. Bylo mi zodpovězeno, že finanční vyrovnání dovolené je přípustné pouze při skončení pracovního poměru, že se v tomto případě přečerpaná dovolená při přechodu do následujícího roku automaticky odečte z nového nároku pro rok 2024. Dle mého názoru je však tento postup chybný a nelze jím vzniklou situaci řešit. Mohla bych Vás poprosit o potvrzení, eventuálně vyvrácení reakce poskytovatele mzdového programu? 

Jaké má povinnosti mzdová účetní po nahlášení, že je zaměstnanec ve vazbě a následně, pokud dojde k výkonu trestu zaměstnance?

Jak se vypočítá a jak se používá průměrný výdělek zaměstnance za předchozí období? Dle skutečného příjmu a odpracovaných hodin nám vychází průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí ve výši 99,81 Kč (což je průměr nižší než minimální hodinový průměr daný zákonem ve výši 103,80 Kč). Jaký průměrný hodinový výdělek použít pro výpočet náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost? Jaký průměrný hodinový výdělek použít pro náhrady mzdy jako je dovolená, přesčasy, svátky apod.? 

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání a během dne (po odpracování 4 hodin - 1/2 směny) mu zaměstnavatel předal zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnanec odešel k lékaři, který mu vystavil rozhodnutí o vzniku DPN. Skončil pracovní poměr, nebo se prodlužuje a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy podle § 192 ZP? Rozhodnutí o zrušení pracovního poměru bylo zaměstnanci doručeno před vznikem DPN, DPN tedy vznikla po skončení zaměstnání (i když nebyla odpracována celá naplánovaná směna). V tomto případě by tedy zaměstnanec neměl nárok na náhradu mzdy, ale pouze od 15. dne trvání DPN by měl nárok na nemocenské. Je tento postup správný?

Naši zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce. Někteří nás požádali o poskytnutí neplaceného volna. Již nemají dostatek dovolené a odjeli na Ukrajinu na více dní. My jsme na to přistoupili. Jak se jim to bude započítávat? Bude se jim neplacené volno započítávat do konta pracovní doby, nebo se jim to promítne do aktuálního měsíce a nedostanou tzv. stálou mzdu, ale mzdu jen za odpracovanou dobu (poníženou o neplacené volno). My bychom samozřejmě chtěli, aby se do konta pracovní doby započítávala jen doba, kdy pro ně zaměstnavatel nemá práci, a naopak, kdy je práce nadbytek. To je podle nás smysl konta pracovní doby. Nemáme zájem, aby se jim započítávala do „minusu“ i neodpracovaná doba z jejich vlastní vůle a my bychom jim museli nařizovat nějaké směny navíc, aby na konci vyrovnávacího období neměli hodně neodpracovaných hodin. Protože, pokud má zaměstnanec na konci období hodně neodpracovaných ("mínusových") hodin, jde to na náklady zaměstnavatele. Pokud by se jim neplacené volno zahrnovalo do konta pracovní doby, mohli by si zaměstnanci brát neplacené volno a my bychom již neměli tolik práce navíc, abychom jim nařídili mimořádné směny, kvůli vyrovnání „minusových“ hodin. Snad jsem to napsala trochu srozumitelně. Ale je to složité na popisování. Zahrnuje se neplacené volno do konta pracovní doby dle § 86 a § 87 zákoníku práce a můžeme jej poskytnout?