Daň z příjmů FO

Ve firmě dáváme zaměstnancům ke kulatinám (jakýmkoli) kytici a 1 000 Kč na flexi kartu. Zaměstnancům, kteří jsou u společnosti 5 let, dostanou hodinky v hodnotě 2 500 Kč. Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno, jsou tyto dva uvedené benefity součástí limitu 21 983 Kč pro rok 2024?

Zaměstnanec prostřednictvím daňového prohlášení uplatnil daňové zvýhodnění na dvě děti. Prokázal se dvěma rodnými listy dětí, ve kterých v oddělení „Otec dítěte“ není zapsaná žádná osoba a zároveň k oběma dětem předložil ještě dokument „Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství k narozenému dítěti, jehož zápis narození byl v knize narození proveden před matričním úřadem ..... sepsaný dne ......“ a kde je tento zaměstnanec uveden jako „Muž, který tvrdí, že je otcem dítěte“. Můžeme na základě takto předložených dokumentů vycházet z toho, že zaměstnanec je otcem dětí, a přiznat mu daňové zvýhodnění? 

Jak je to se stravným při pracovní cestě trvající 5– 12 hodin u firmy,  podnikatelského subjektu? Je mi jasné, že při poskytnutí stravného v dolní hranici ve výši 140 Kč zaměstnanci nebude nic dodaňováno. Ale jak to bude v případě, že firma bude chtít poskytnou vyšší stravné: a) 166 Kč - Dodaní se zaměstnanci 26 Kč, nebo nic? b) 180 Kč - Zaměstnanci se dodaní 14 Kč, nebo 40 Kč? Z § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů jsem pochopila, že nadlimitní stravné má být zaměstnanci dodaněno. Ale už mi není jasné, jestli se to bere od dolní hranice, nebo od horní hranice. Při zkoumání této problematiky jsem se setkala s oběma názory. 

Daň z příjmu u průměrné mzdy patří v Česku v procentním vyjádření k nejnižším ze zemí OECD. Takzvaná efektivní sazba daně z příjmu dosahuje v Česku u průměrné mzdy pouze 9,3 %, přičemž hned v jedenácti členských zemích OECD je více než dvojnásobně vysoká. V korunovém vyjádření zaplatí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou nejvíce ve Švýcarsku, kde jsou s vysokým náskokem nejvyšší mzdy. Jak vysoké je zdanění v procentech a v korunách v zemích OECD u průměrné mzdy?

V rámci jednoho dne zaměstnanec použije 2 vozidla. Ráno jede jedním vozidlem a v poledne ho vrátí a odjíždí jiným vozidlem. Konkrétně 18. 9. ve 12:20 hod. vrací vozidlo a 18. 9. ve 12:50 hod. přebírá nové vozidlo a odjíždí s ním. Přidaňují se zaměstnanci obě vozidla nebo jen jedno s vyšší PC (odkaz na poskytnutí vozidla „za sebou“ v rámci jednoho kalendářního dne)? 

Novela zákona o dani z příjmů omezila slevu na manžela, tu lze uplatnit pouze tehdy, pokud poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. K jakému datu se posuzuje věk dítěte? Pokud dítě dosáhlo věku 3 let např. 20. 12. 2024, bude si moci slevu na manželku zaměstnanec uplatnit, nebo musí být podmínka splněna až do konce zdaňovacího období, tj. nesmí dítě dovršit věku 3 let do 31. 12. 2024?

Náš zaměstnanec prodal v roce 2024 pozemek za cca 500 000 Kč. Do konce ledna 2025 je povinen podat nové přiznání daně z nemovitosti. Jak to bude z jeho ročním zúčtováním daně z příjmu? Zaměstnanec má podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů, má příjem pouze ze závislé činnosti a dosud mu RZD dělal zaměstnavatel. Pozemek vlastnil delší dobu než 5 let, půjde tedy dle mého názoru o osvobozený příjem. Musí přesto podat daňové přiznání a tento příjem v něm uvést? V které části daňového přiznání, příloze, případně řádku se tento příjem uvede? 

Má rodič studenta studujícího na vysoké škole kombinovanou formou studia a zároveň pracujícího nárok na slevu na dani na dítě?

Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Zaměstnankyně odchází 31. 8. 2024 do předčasného starobního důchodu a od 1. 9. 2024 chce u nás pokračovat v práci na DPP. Může, i jako předčasný důchodce, podepsat prohlášení k dani, pokud pracuje pouze v naší firmě? Na DPP se může odpracovat pouze 300 hodin/rok, takže pokud nastoupí 1. 9. 2024 na DPP platí, že se tyto hodiny krátí úměrně nástupu?

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Je pro společnost daňově uznatelný stravenkový paušál poskytnutý zaměstnanci, který má pracovní dobu 8 hodin, a 5 hodin z této pracovní doby byl u lékaře?

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?

Jaký bude mít daňový dopad poskytnutí jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovním úrazu pozůstalým ve vyšší částce, než je minimum stanovené zákoníkem práce (§ 271i zákoníku práce) z pohledu firmy a z pohledu příjemce (pozůstalého po zaměstnanci)?

Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pondělí až pátek 40 hod/týden. Jako benefit máme stanoveno dle vnitřní směrnice stravenku při odpracování 5 hod./den. V době letních prázdnin je potřeba výjimečně opracovat některé dny práci přesčas, se kterou souhlasí: všední den odpracováno celkem 11,5 hodiny. Mají nárok na druhou stravenku, která bude daňově osvobozena, nebo je to chápáno již jako mimořádná směna a daní se? A pokud mají práci přesčas v sobotu, odpracováno 5,5 hodiny, vznikne nárok na stravenku? 

Společnost se sídlem v EU má zřízen v ČR svůj odštěpný závod , který je zapsán v obchodním rejstříku, je registrován k DPH, DPPO, dani ze závislé činnosti. Zřizovatel se rozhodl do tohoto odštěpného závodu přidělit zaměstnance na dobu cca 2 let. Zaměstnanec bude mít v dopise o vyslání uvedenu práci v prostorách OZ v ČR a bude úkolován management z OZ; zaměstnanec bude mít nadále bydliště mimo ČR. Tomuto zaměstnanci bude po dobu přidělení plně hrazeno ubytování v bytě. Přestavuje hrazené ubytování nepeněžní příjem zaměstnance, nebo jej lze podřadit pod § 177 zákoníku práce?

Zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření. Na smlouvy uzavřené po 1. 1. 2024 se musí tyto příspěvky uvádět do potvrzení o zdanitelných příjmech (ř. 10). 1) Je tím myšleno, smlouvy fakticky uzavřené (sepsané) od 1. 1. 2024, tj. s účinností od 1. 2. 2024 nebo i smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale jsou účinné od 1. 1. 2024? 2) Příspěvky zasíláme společně se zúčtováním mzdy, tj. při zúčtování mzdy za leden je odeslán příspěvek penzijnímu fondu v únoru apod. Jak se v tomto případě vyhodnocuje poskytnutý příspěvek? Započítává se stejně jako zúčtovaná mzda nebo se bere až jako příspěvek do dalšího měsíce, kdy ho skutečně penzijní fond obdrží? Mám tím na mysli především mzdu zúčtovanou v prosinci a odeslanou v lednu. Zda se takový příspěvek započítá už dalšího zdaňovacího období či nikoli.

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění?