Novinky

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod by tak měl podle ministerstva práce vzrůst o 668 Kč na 21.786 korun. Zavedou se i minimální důchody, ten starobní bude činit 9800 korun. Počítá s tím nařízení o valorizaci i část důchodové reformy, které začnou platit na Nový rok.

Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně promění. V prvních měsících bude vyšší, zvedne se ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38 500 korun. Při delší době bez práce částka proti dnešku naopak klesne ze 45 na 40 procent příjmu. Lidem, kteří se rozhodnou sami změnit místo a ze zaměstnání odejdou, se vyplácená podpora už nebude krátit. Bude stejně vysoká jako při propuštění. Navýší se i podpora při rekvalifikaci, a to ze 60 na 80 procent české průměrné mzdy. 

Nedostatek pracovníků zůstává jedním z největších problémů českých firem a neomezuje se jen na několik vybraných profesí. Jak vyplývá z aktuálního šetření Hospodářské komory mezi stovkami podniků napříč obory, zaměstnavatelům scházejí lidé do výroby, technických profesí, služeb i řízení firem.

Po letech výrazného růstu se mzdový vývoj v komerčním sektoru postupně uklidňuje. Firmy sice i v roce 2026 počítají s navýšením základních mezd, tempo ale bude podstatně umírněnější než v uplynulých letech. Nejčastěji se očekává růst kolem čtyř procent, tedy lehce nad inflací, bez dřívějších skoků. Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími zůstávají výrazné. Zatímco část ekonomiky stále navyšuje mzdy relativně svižně, jinde firmy postupují výrazně opatrněji. Klíčovou roli hraje poptávka, stabilita zakázek i dostupnost lidí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 16. 12. 2025 výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny projekty za 635 milionů korun.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) dnes převzal vedení resortu a oficiálně tak zahájil výkon své funkce. Aleš Juchelka převzal kancelář od svého předchůdce Mariana Jurečky a následně představil priority, kterým se bude věnovat v následujícím volebním období.

Mimořádnou odměnu nebo takzvaný třináctý plat letos nabídne svým zaměstnancům přibližně 42 procent firem. Další podniky už mzdy zvyšovaly během roku a nové bonusy proto neplánují, zatímco více než čtvrtina společností si podobný výdaj nemůže dovolit. Vánoční odměny jsou nejčastější ve velkých a středních firmách, menší podniky zůstávají zdrženlivější. Výše i forma bonusů se liší podle výsledků firmy i oboru. Někde převažují peněžní prémie, jinde je doplňují benefity nebo volno navíc. Nejštědřejší bývají stavební firmy, naopak ve službách vyplácí vánoční bonus jen zhruba třetina podniků. Pro řadu zaměstnavatelů zůstávají odměny jedním z nástrojů, jak si udržet kvalifikované pracovníky na napjatém trhu práce.

Od začátku roku 2026 začne platit nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Cílem je sjednotit a zpřehlednit údaje, které zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Na přípravě se podílelo MPSV spolu s ČSSZ, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, GFŘ, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelů.    

Jak můžeme pomocí relaxace katalyzovat náš pracovní výkon? Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o prevenci pracovního vyhoření. V minulém díle jsme věnovali pozornost prvním emočním signálům přetížení a seznámili jsme se se základní zklidňující technikou – technikou dechu. Dnes se podíváme na další jednoduchou techniku s důrazem na okamžité využití. Výhoda všech zmíněných technik je v jejich jednoduchosti a možnosti okamžité aplikace i uprostřed pracovního dne. Než se k ní ale dostaneme, je důležité zaměřit se na jeden fenomén, který v praxi potkávám stále častěji. Proč techniky psychické hygieny odkládáme na poslední místo…Velmi často se u klientů setkávám s určitým typem mylného přesvědčení o důležitosti regulace nervového systému. Převážně u klientů z vrcholových pozic i středního managementu se opakuje stejný vzorec. Přestože dobře vědí, že dech nebo jakákoliv regulační technika funguje, v praxi ji často odsouvají na druhou kolej. Určitým způsobem jsme si potřebu zklidnění a zpřítomnění zařadili na druhou stranu rovnice, naproti produktivitě. Velmi často převládá pocit, že naše psychické zdraví a odpočinek jsou určitý luxus, který si můžeme dopřát až po odvedení práce. Že je to něco, co si můžeme dovolit ve volném čase. Nejde tolik o to, že bychom neměli důvěru v tyto metody, ale nevidíme zde spojitost s naším výkonem a výsledky. Jenže to je jeden z nejčastějších omylů, který má přímý dopad na míru stresu a riziko vyhoření. Je důležité zdůraznit, že zklidnění nervového systému není v opozici vůči výkonu. Naopak – je jeho logickým katalyzátorem. To, co většina lidí vnímá jako „zastavení“ nebo „pauzu“, je v neurofyziologickém kontextu něco úplně jiného. Bez těchto mikro-regulací nemůže mozek dlouhodobě vydávat špičkový výkon. Pravidelné zpřítomnění a zastavení bychom proto neměli vnímat jako nadstandard či odměnu za práci, ale jako velmi účinný pracovní nástroj. Ve chvíli, kdy si uvědomíme, jak důležité jsou tyto techniky pro náš dlouhodobý výkon a kariérní růst, můžeme je používat s větší mírou „víry“ a jejich výsledky vnímat v daleko širším spektru. Dnešní technika: Meziprostorový nadhledTato technika nezahrnuje dech, a přesto ji lze použít kdykoli během pracovního dne – dokonce uprostřed pracovního meetingu. Jejím cílem je vrátit veškerou rozptýlenou pozornost do přítomného okamžiku. Technika je velmi jednoduchá. Spočívá v krátkém zastavení a představě, že se na chvíli oddělujeme od aktuální fyzické činnosti, kterou právě děláme. Mysl se dostává do tzv. meziprostoru mezi mým fyzickým tělem a okolím, s určitým nadhledem na něj – jako kdybychom chtěli pozorovat sami sebe z povzdálí. Tento pocit „odosobnění“ okamžiku stačí provádět po dobu 10–20 vteřin. Velmi rychle pocítíte úlevu, lehkost a zpomalení. To je signál, že technika splnila účel. Možná se na první pohled zdá, že takto krátká doba nemůže mít velký dopad. Opak je pravdou. Přesunutí veškeré pozornosti do přítomného okamžiku, byť jen na několik sekund, rapidně snižuje hladinu mikrostresu, zabraňuje přetížení a výrazně zvyšuje naši schopnost regulovat emoce. Dříve než si dnešní techniku vyzkoušíte, připomeňte si to nejdůležitější:„Zastavení není ztráta času. Je to investice do mentální kapacity a skrytý katalyzátor mého výkonu.“ V příštím díle se na vás budu těšit s dalšími technikami, tentokrát již sloužícími primárně jako prevence pro pravidelnou praxi. Krásný víkend,Vaše Eva Beránková  

Výplata důchodu v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. ledna 2026 částku 94 Kč namísto původních 78 Kč. Tento poplatek je odečten z vyplácené částky důchodu. ČSSZ doporučuje zvážit možnost změny způsobu výplaty důchodových dávek na bankovní účet, díky čemuž ušetříte a důchod bude vyplacen bezhotovostně, tedy operativnějším způsobem. Jedná se o bezpečnou formu výplaty, kterou využívá stále více klientů. Zvýšení poplatku za výplatu důchodu v hotovosti se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní), jelikož výdaje za hotovostní výplatu důchodu v tomto případě hradí ČSSZ. U důchodů přiznaných od 1. 1. 2010 hradí náklady příjemce důchodu – částka je odečtena z důchodu. Pokud nechcete platit poplatky za hotovostní výplatu důchodu, je možné si zažádat o změnu způsobu výplaty na bezhotovostní zasílání na bankovní účet. Pro změnu způsobu výplaty je potřeba vyplnit tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“. Vyplněný, vlastnoručně podepsaný a bankou potvrzený tiskopis můžete podat u kterékoliv OSSZ. Další možností je zasílání důchodu na účet manžela/manželky, partnera/partnerky. V tomto případě vyplníte tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) / partnera (partnerky) v České republice“. Žádost musí být podepsána vámi oběma (manželem i manželkou, partnerem i partnerkou), podat ji můžete u kterékoliv OSSZ. U každé změny způsobu výplaty platí, že bude provedena co nejdříve po doručení žádosti, zpravidla od druhého výplatního měsíce po datu doručení žádosti, a to i přesto, že zákon poskytuje ČSSZ na provedení změny lhůtu ještě delší (nejpozději od třetího výplatního měsíce po datu jejího doručení). Výplata důchodu na účet jiné osoby než manžela/manželky, partnera/partnerky je možná pouze v případě, že je tato osoba zákonným zástupcem nebo byla ustanovena opatrovníkem či zvláštním příjemcem, popř. zastupuje-li oprávněného jako tzv. člen domácnosti dle ust. § 49 a § 50 občanského zákoníku. Výplatu důchodu tak nelze bez dalšího zasílat např. na účet dětí, vnoučat, druha nebo družky. Případné nesrovnalosti s hotovostní výplatou důchodu musíte vždy řešit na příslušné pobočce České pošty. Pokud si zakládáte nový účet v bance, zeptejte se, zda má s ČSSZ uzavřená tzv. pravidla pro poukaz výplat důchodů na účty. Zdroj: ČSSZ

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. listopadu 2025 celkem 341 311 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 802 více než v říjnu a o 50 886 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci listopadu zůstal na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,7 procentního bodu Nezaměstnanost oproti říjnu mírně stoupla pouze v Jihočeském kraji o 0,1 p. b., v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji došlo k poklesu o 0,1 p. b., v ostatních krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni. Počet nově evidovaných osob za listopad byl oproti předchozímu měsíci nižší o 9 325 osob, meziročně nižší o 886 osob. Detailní data k dispozici na webu Úřadu práce 

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce? Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní. Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč. Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné. Kam se hlásí dohoda o provedení práce? Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod.  Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o pracovní činnosti? Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednaná u ukončena písemně, výpovědní lhůta činí 15 dní. Na základě dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec odpracovat maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Jaké jsou plánované změny od roku 2026? V roce 2025 došlo k navýšení limitu pro odvod pojistného u DPČ na částku 4 500 Kč měsíčně. V roce 2026 zůstává tato hranice stejná a další navýšení limitu prozatím není v roce 2026 očekáváno.

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil“. Ústavní soudci převedení na jinou práci vnímají jako provizorní řešení, než se zaměstnavatel a pracovník dohodnou na dalším uplatnění, případně na rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat práci, na kterou byl dočasně převeden, neztrácí právo na odstupné, zdůraznil Ústavní soud. Práce by také měla odpovídat zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci zaměstnance. „Nucená práce není každá nedobrovolná práce,“ řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ argumentoval Nejvyšší soud. Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev.

Flexibilita práce z domova má i méně viditelnou stránku: lidé při ní tráví výrazně víc času vsedě. Data z Nizozemska ukazují, že dospělí pracovníci prosedí denně téměř devět hodin, přičemž tento údaj se v posledních letech prakticky nemění. Nejvíce času bez pohybu tráví zaměstnanci v kancelářských a technických profesích, zejména v IT a administrativě. Právě u nich se sezení často blíží délce celé pracovní doby. Naopak lidé ve službách nebo pohostinství mají výrazně aktivnější pracovní den. Rozdíl mezi prací z domova a prací na pracovišti je patrný napříč obory. Zaměstnanci na homeoffice sedí během dne v průměru více než dvakrát déle než ti, kteří pracují fyzicky na místě. Významnou roli hraje i práce s počítačem – čím delší čas u monitoru, tím méně přirozeného pohybu během dne.

Ministerstvo financí upozorňuje na změnu v uplatňování smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Japonskem. Od 1. dubna 2026 se do ní nově zahrnuje „Zvláštní daň společností na obranu“ – přirážka 4 % k dani z příjmů právnických osob. Pro české firmy s aktivitami v Japonsku to znamená vyšší daňovou zátěž, proto doporučujeme konzultovat dopady s daňovými poradci. Informace byla uveřejněna na stránkách MF veFinanční zpravodaji č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu. Více najdete zde.

Růst zakázek v obranném a bezpečnostním průmyslu se začíná propisovat i na český trh práce. Část zaměstnanců, kteří dříve působili v automobilovém sektoru, nachází uplatnění právě u zbrojařských firem. Nejčastěji jde o pracovníky ve výrobě, technických profesích, ale také o lidi s manažerskými zkušenostmi. Přesuny se týkají hlavně subdodavatelských firem napojených na automotive, kde je v posledních letech cítit stagnace a nejistota. Naopak v obranném průmyslu firmy navyšují výrobu, nabírají nové zaměstnance a nabízejí stabilnější perspektivu. Pro některé pracovníky je změna motivovaná i možností profesního rozvoje nebo lepší jistotou do budoucna, nikoli nutně vyšší mzdou. Zároveň ale nejde o masový odliv pracovních sil. Oba obory zůstávají vzájemně propojené a spolupráce mezi nimi se spíše posiluje, zejména v oblasti vývoje a dodavatelských řetězců. Firmy na obou stranách se shodují, že dlouhodobým problémem zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí – a že boj o talenty se v příštích letech ještě vyostří.  

Včera jsme se s aplikací Práce a mzda zúčastnili 24. ročníku HR Konference a setkání personalistů. Součástí skvělého programu byla naše soutěž o skvělé ceny – a dnes už známe vítěze! Roční předplatné PremiumIva HomolováMartina KoblihováAlena Čermáková Půlroční předplatné PremiumSimona MarténkováPetr Soukup Chytré podcasty na 2 měsíce zdarmaMartina VojtováKateřina BezděkováJana Syrůčková Výherce budeme kontaktovat e-mailem. Děkujeme všem za účast!

Vítáme vás u pilotního dílu nového seriálu o prevenci pracovního vyhoření Páteční restart. Cílem je nabídnout jasný, praktický pohled na to, jak si udržet dlouhodobou výkonnost, nastavit zdravé pracovní hranice a rozpoznat první signály přetížení. Jsme ve fázi, kdy umělá inteligence přebírá lidské procesy, a to, co nám fungovalo před rokem, může být dnes již nepotřebnou dovedností. Přesto se všichni snažíme. Nechceme zaostávat. Na pomoc nám přichází stále nové technologie, firemní procesy a rapidně se rozrostl i  segment s wearables - od hodinek měřících naši fyzickou aktivitu přes aplikace hlídající kalorické příjmy až po prsteny, které nám kontrolují kvalitu spánku... Přesto, míra lidí, kteří zažili pracovní vyhoření rychle, rychle roste.