Dokumenty

Obsah setkání první zkušenosti s novinkami na úseku změny běhu a délky výpovědní doby praktické dopady sloučení zdravotních výpovědních důvodů důsledky změn ve lhůtách, doručování atd. aktuality ke dni konání...

V průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro 3. čtvrtletí 2025 odpovídalo 520 zaměstnavatelů v České republice na otázku, jaký vývoj očekávají v celkovém počtu zaměstnanců v jejich firmě v příštím čtvrtletí (do konce září 2025) ve srovnání s aktuálním obdobím.

zaměstnavatele často strašáka. Ať už se jedná o plánované návštěvy, nebo neohlášené kontroly, jejich zásahy mohou znamenat nejen přerušení pracovních procesů, ale i riziko vysokých pokut či jiných sankcí. Zaměstnavatelům v této situaci může pomoci porozumět, jak inspektoři pracují, aby mohli předejít zbytečným nedorozuměním a dokázali včas a srozumitelně inspektorům vysvětlit relevantní provozní postupy. V článku se společně podíváme na otázky celkového průběhu takové kontroly, tedy proč inspektoři přijdou, kdo vlastně na kontrolu přijde a jakým způsobem, vysvětlíme si průběh samotné kontroly, a nakonec i to, co následuje po kontrole. Podíváme se na postupy inspektorů, důvod kontroly a co všechno by měl zaměstnavatel mít připravené, aby vše proběhlo hladce. Zvláštní pozornost věnujeme nejen právům inspektorů, ale i právním možnostem zaměstnavatelů, jak se bránit proti případným nesrovnalostem.

Zaměstnankyně se měla vrátit po čtyřech letech pobírání mateřských a rodičovských dávek do pracovního poměru. Její pracovní místo bylo z organizačních důvodu zrušeno. Jak v tomto případě máme stanovit pravděpodobný průměr pro pracovněprávní účely, kdy v mezidobí jejího mimoevidenčního stavu došlo každý rok k plošné valorizaci mezd zaměstnanců ve všech pracovních kategoriích. Tato zaměstnankyně spadá do kategorie THP, kde máme nastaveno pravidlo 50/50 z celkového dohodnutého procenta valorizace. 50 % je rozděleno fixně a 50 % je rozděleno s přihlédnutím k individuálnímu výkonu zaměstnance. Jsme povinni jí tuto valorizaci přiznat a počítat průměr z navýšené mzdy? A pokud ano, jsme povinni přiznat celých 100 % valorizace nebo pouze 50 % plošného navýšení? 

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Jsme příspěvková organizace. Máme vícero objektů po Plzni i Plzeňském kraji. Vedoucí zaměstnanec má schválené použití soukromého vozidla ke služebním účelům a pracovištěm pro cestovné je adresa objektu v Plzni, kde je vedoucím. Jeho úkolem je vykonávat činnost vedoucího a zároveň zajišťovat spojitost mezi jednotlivými objekty, které zásobuje např. nářadím nebo zajišťuje další potřebné úkoly. Cestovné nemám problém spočítat, ale nevím, jak na stravné. Máme pružnou pracovní dobu (pevná část 8-13:30), zaměstnanec pracuje pravidelně 6-14:30. V metodice máme pro cestovné určený čas 7-15:30, dále je uvedeno, že stravné 148 Kč je za cestu v rozmezí 5-12 hod., s tím, že když je doba kratší, náleží stravné ve výši 58 Kč. Zároveň máme benefit stravenkový paušál - pokud zam-nec odpracuje alespoň 3 hod/směnu, náleží mu ve výši 68 Kč. Jak postupovat u vedoucího, kdy např. jednu směnu jel 7:00-7:45 na objekt v Plzni a zpět a pak na další objekt v Plzeňském kraji 10-11:30, zbytek byl na svém pracovišti. Další den jel na objekt v Plzni a zpět 6-7:10 a pak v Plzni koupit nářadí a zpět 11-11:40 a zbytek na svém pracovišti a třetí den objekt v Plzni 7:45-9:15, Plzeň 10-10:40, Plzeňský kraj 11-14:30. Jak správně spočítat stravné a zbytečně se do toho nezamotat a případně i stravenkový paušál?

Nově bude mít zaměstnanec ve firmě HPP a DPP na rozdílné činnosti. U obou pracovních poměrů má rozvržené pracovní směny. Jak je to v případě žádosti o dovolenou? Pokud bude mít požádáno o dovolenou na určitý den a bude mít rozvrženou směnu pro HPP i DPP, čerpá dovolenou v obou pracovních poměrech? Nebo lze čerpat dovolenou u HPP 8h a poté odpracovat 2h na DPP ve stejný den? 

Jaké by mělo být správné řešení situace, kdy zaměstnanec organizace poskytující sociální a pečovatelské služby dochází do domácnosti klienta, kde mu vypomáhá např. s osobní hygienou, stravováním, pomocí v domácnosti a pod. a je to klasifikováno jako přímá péče? Pokud ale klient z nějakého důvodu plánovanou službu jednorázově zruší (např. je u lékaře apod.), zaměstnanci tak odpadá směna. Můj dotaz zní, pokud není tato směna nahrazena jiným klientem, jedná se o překážku práce na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy? Podotýkám, že zaměstnanec nemá pracoviště např. v nějaké kanceláři, kde by mohl trávit tento pracovní prostoj nebo mu byla přidělena jiná práce a doba by se mu počítala do fondu pracovní doby. Tato doba je počítána jako neodpracovaná. Jaká by měla být náhrada mzdy za čas strávený přesunem mezi jednotlivými klienty? Může zaměstnavatel stanovit maximální dobu pro takový přesun kterou zaplatí nějakou paušální sazbou i přes to, že reálně je doba přesunu delší a nelze ji zkrátit? (např. stanovený placený limit je 30 minut, ale reálný čas dle jízdního řádu je 40 minut a to bez doby chůze od klienta na zastávku a ze zastávky ke klientovi).

Zaměstnavatelům by mohlo již od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Návrh zákona schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Zaměstnavatel, chráněná dílna, zajišťuje OZP zaměstnancům bezplatně dopravu do zaměstnání. Doprava je zajištěna na základě smlouvy uzavřené s dopravcem a zaměstnavatel na poskytovanou dopravu čerpá příspěvek od úřadu práce. Tento nepeněžitý příspěvek zaměstnavatel na straně zaměstnance nezahrnuje do základu daně z příjmu ze závislé činnosti a do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Je tento postup zaměstnavatele správný, nebo se jedná o nepeněžitý příspěvek, který na straně zaměstnance podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti a je též součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného?

Jsme velká organizace a máme jednotlivá pracoviště umístěna po celém Moravskoslezském kraji, hledáme způsob, jak včas doručit platový výměr zaměstnancům v odlehlejších lokalitách, aby to bylo pro zaměstnance komfortnější. Každý zaměstnanec v naší organizaci má zřízen v intranetu vlastní účet se svými jedinečnými přihlašovacími údaji a používá ho mimo jiné k přihlašování na směnu, zvažujeme zasílání platového výměru zaměstnancům nově tímto způsobem. Zaměstnanec by byl na pracovní e-mail informován, že má v intranetu nový platový výměr. Vytištění by bylo možné. Chtěla bych se zeptat, zda lze považovat platový výměr za doručený, pokud dojde k automatickému informování zaměstnavatele, že zaměstnanec dokument otevřel. Pokud zaměstnanec platový výměr neotevře, jaké důsledky pro zaměstnavatele mohou (nedoručením) vzniknout? 

Zaměstnanci-řidiči při jízdě skočila srna pod auto a poškodila ho. Auto bude několik dní v opravě. Zaměstnanec proto nebude mít práci. Může dát zaměstnavatel zaměstnanci neplacené volno, nebo mu musí platit náhradu mzdy, případně v jaké výši?

Naše zaměstnankyně nastoupila 3. 12. 2024 na PPM s druhým dítětem (do 2. 12. 2024 byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem), nyní jí končí PPM a podala si žádost, že by chtěla čerpat dovolenou. Máme nárok na 200 hodin dovolené/rok. Jaký bude mít nárok na dovolenou v roce 2025? 

Česko se bez pracovníků ze zahraničí s jistotou neobejde minimálně několik příštích desetiletí. Přijetí kvalifikovaných cizinců musí být rychlejší, ti nekvalifikovaní k tomu navíc potřebují lepší ochranu před nepoctivými zaměstnavateli, upozorňuje Svaz průmyslu. Shodli se na tom prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a Jiří Vaňásek, místopředseda ČMKOS. Chápe to i samotná vláda, která od 1. července navýšila kvóty pro pracovníky ze zemí mimo EU. Zároveň limity upravila také podle jednotlivých zemí. 

Praha - Platy učitelů podle odhadů expertů z think-tanku IDEA při CERGE-EI letos klesnou na 108 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Učitelé přitom mají dostávat podle zákona 130 procent průměrné mzdy v ČR, pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023. Pokud by v roce 2026 rozpočet regionálního školství zůstal na úrovni střednědobého výhledu, poklesly by podle expertů relativní platy učitelů zhruba na 102 procent průměrné mzdy, tedy pod úroveň historického minima 104,7 procenta z roku 2015, vyplývá ze studie.

Praha - Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v 11 českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat pro letošek 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout. Novelu nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

Zůstaňte v obraze i během letních dní s aplikací Chytré podcasty. V každém podcastu vám do 15 minut stručně, jasně a srozumitelně vysvětlíme důležitou novinku.

Odměňují tuzemské firmy ženy hůř než muže? Data ukazují, že ne. Skutečný rozdíl mezi mzdami mužů a žen je v Česku při srovnání srovnatelných pozic do 5 %. Často citovaný 18% „neočištěný“ rozdíl totiž nezohledňuje, zda jde o stejnou práci – pouze průměruje mzdy mužů a žen napříč obory, bez ohledu na náročnost, odpovědnost nebo zkušenosti. Česko nemá problém s nerovným odměňováním, ale s tím, že ženy chybí v lépe placených profesích či na vedoucích funkcích. Státní správa může jít příkladem a začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí. Vyplývá to z analýzy Comp&Ben Asociace, která se zaměřuje na odměňování zaměstnanců a sdružuje významné české zaměstnavatele. Analýza pracovala s 30 508 mzdovými záznamy a porovnávala odměňování 13 178 žen a 17 330 mužů. Zaměřila se na srovnání tzv. neočištěného a očištěného gender pay gapu – tedy rozdílu v odměňování při zohlednění velikosti pozice, odpovědnosti, složitosti práce, zkušeností a dalších relevantních faktorů. „V Česku muži i ženy dostávají v zásadě za stejnou práci stejnou odměnu. Z reálných mzdových dat zjištěný 5% rozdíl odráží realitu mzdového trhu v komerčních firmách. Vychází z porovnání srovnatelných pozic, které zohledňuje jejich velikost, odpovědnost, dopad rozhodování, složitost práce a požadovanou odbornost. Námi zjištěné rozdíly ve mzdách jsou na úrovni statistické odchylky,“ říká profesor Jan Čadil, ekonom patřící mezi přední odborníky na měření nerovností v odměňování a ekonomické modelování. Vznik falešného obrazu nerovnosti ve výši 18 % Asociace důrazně varuje před používáním 18% neočištěného rozdílu v odměňování mužů a žen (tzv. neočištěný pay gap) jako důkazu diskriminace. Tento ukazatel zveřejněný letos v březnu Eurostatem vytváří dojem nerovného odměňování tam, kde ve skutečnosti k diskriminaci nedochází. „Porovnává jen průměrné mzdy všech mužů a žen, bez ohledu na to, jakou práci dělají, jaké mají zkušenosti nebo odpovědnost. Rozhodně neukazuje, že někdo bere za stejnou práci méně. Řada férových zaměstnavatelů tak může neoprávněně získat nálepku diskriminujících, aniž by ve skutečnosti porušovali principy rovného odměňování,“ varuje profesor Jan Čadil. Například: zaměstnává-li firma v Praze deset žen na pozici seniorní účetní se mzdou 52.500 Kč a manažerem je muž se mzdou 64.000 Kč, vzniká tzv. neočištěný gender pay gap 18 %, přestože ženy i muži dostávají za stejnou práci stejnou odměnu. Tento ukazatel totiž nezohledňuje pozici, odpovědnost ani odbornost – pouze průměruje mzdy všech žen a všech mužů. „Firma může odměňovat spravedlivě, ale pokud má na vrcholu třeba jen jediného muže s vysokou mzdou, statistika vykáže výrazný gender pay gap. Průměr totiž nereflektuje strukturu firmy a vytváří dojem nerovnosti i tam, kde není,“ dodává profesor Čadil. Ženy častěji míří do méně placených profesí Vysoký 18% neočištěný gender pay gap více než nerovnost odráží nerovnoměrné zastoupení mužů a žen napříč obory a pozicemi. Takzvaná kariérní a profesní segregace znamená, že ženy častěji volí méně placené profese nebo zastávají nižší pozice. Podle profesora Čadila tento sociologický jev vysvětluje zhruba polovinu celkového rozdílu v odměňování. „Odvětví zaměstnávající tradičně více mužů – typicky průmysl, IT, stavebnictví – mají vyšší tržní mzdy. Školství, zdravotnictví nebo sociální služby, ve kterých naopak pracuje více žen, jsou často podfinancovaná, protože jsou financována státem, kde trh nefunguje. A protože je v nich zaměstnáno hodně žen, tvoří zhruba polovinu celkového gender pay gapu,“ vysvětluje profesor Čadil. Nerovnoměrné zastoupení mužů a žen navíc vzniká už při volbě kariérní dráhy: „Typicky již při výběru oboru ve škole a dále se prohlubuje strukturou ekonomiky, která v Česku stojí spíše na průmyslu než na službách. Významnou roli hrají i kratší úvazky nebo přerušení kariéry z rodinných důvodů. Nejde ale o důkaz mzdové diskriminace,“ dodává Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace a výkonný ředitel pro lidské zdroje skupiny PPF. Zaměstnavatelé mohou výši neočištěného pay gapu alespoň částečně ovlivnit tím, že budou ženy aktivně podporovat při vstupu do oborů a na pozice, kde dnes převažují muži. Stát může začít u sebe: ženy do vedení neposouvá a málo je platí Zaměňování mzdové diskriminace s nerovnoměrným zastoupením mužů a žen na různých úrovních řízení je omyl, který bude stigmatizovat řadu zaměstnavatelů – včetně státní správy. Ta sama bude vykazovat jeden z nejvyšších neočištěných gender pay gapů na mzdovém trhu, protože na nejvyšších nejlépe placených postech zaměstnává dominantně muže, jak ukazuje analýza Výroční zprávy o stavu veřejné správy 2023. Ve veřejné správě tvoří většinu ženy (76 %) a rovněž většina jich je na nejnižší pozici vedoucí oddělení (65 %), ale s rostoucí úrovní řízení jejich podíl dramaticky klesá – například mezi vedoucími zastupitelských úřadů je jen 19 % žen! „Právě toto nerovnoměrné zastoupení žen v rozhodujících rolích, typické i pro státní správu – největšího zaměstnavatele v zemi – významně zvyšuje celkový neočištěný rozdíl ve mzdách. Podobně by však dopadla většina zaměstnavatelů,“ vysvětluje profesor Čadil. Kromě kariérní podpory může stát snížit 18% neočištěný gender pay gap i tím, že zlepší odměňování profesí, kde výrazně převažují ženy. „Stát může ihned zvýšit platy ženám na dotyčných pozicích, například zdravotním sestrám, úřednicím na nižších pozicích, pečovatelkám, učitelkám. Ale bylo by to drahé, a tudíž těžko realizovatelné,“ uzavírá Petr Janák, prezident Comp&Ben Asociace. Zdroj: ČTK

Máme zaměstnankyni, která je od r. 2017 zaměstnána v naší firmě. Dne 1. 7. 2021 šla na první mateřskou dovolenou, do práce se nevrátila a nastoupila opět 6. 11. 2024 na další mateřskou dovolenou. Za jakých podmínek se bude vracet do pracovního poměru? Kdybychom ji chtěli propustit, protože už pro ni za ta léta nemáme práci, musíme jí dát odstupné platy a kolik? Jestliže by se vrátila, jsou pro ni nějaká omezení, které musíme dodržet - např. práce v noci, když má malé děti?