Dokumenty

Je možné v interním předpisu určit, že nárok na jazykovou výuku v rámci pracovní doby má pouze zaměstnanec, který pracuje na plný úvazek? Jinými slovy: lze vyřadit z výuky zaměstnance se zkrácenými úvazky, nebude to diskriminační? 

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Český pracovní trh se potýká s dlouhodobým paradoxem. Na jedné straně firmy hlásí nedostatek pracovníků a stále častěji hledají posily v zahraničí. Na straně druhé zůstává v evidenci Úřadu práce více než 230 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nabízí se otázka – opravdu v Česku chybí lidé, nebo jen zaměstnavatelé nedokážou nabídnout podmínky, které by místní pracovníky přilákaly?

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. Jednou z klíčových změn je zavedení výjimky z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů. Tento nový právní rámec poskytuje zaměstnavatelům možnost neomezeného prodlužování pracovních poměrů v případě zástupů za zaměstnance čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou, čímž se výrazně zvyšuje flexibilita zaměstnávání rodičů. V článku podrobně zkoumáme tuto novinku a její praktické dopady na zaměstnavatele a zaměstnance.

Výběr nejvhodnějších uchazečů na vrcholné pozice ve veřejné správě není vůbec snadný proces. Jednak se tento postup řídí přísnějšími pravidly zákona o státní službě , zákon ale současně neupravuje žádná zvláštní pravidla, kterými by se mělo výběrové řízení řídit. V tomto ohledu proto judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS) dovozovala, že takové řízení vůbec nepodléhá soudnímu přezkumu, protože ani neexistují pravidla, jejichž dodržování by bylo možné posuzovat. Přestože dříve Ústavní soud mlčky tento postup akceptoval, nyní se postavil do opozice a na tuto problematiku přináší zcela nový pohled. Ve svém nálezu ze dne 23. července 2025, sp. zn. I. ÚS 830/24 , Ústavní soud představil postup, kterým je možné přezkoumání výběrového řízení veřejných funkcí docílit.

Oblast pracovnělékařských služeb se v poslední době neustále mění. Někdy bohužel i opakovaně v jedné a téže věci. Aktuálně je třeba věnovat pozornost nastavení programů podpory zdraví a revizi pravidel pro vstupní lékařskou prohlídku zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. dohodářů).

Od 1. 1. 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie prací na produkt na stáří ve výši 4 % vyměřovacího základu zaměstnance, pokud za kalendářní měsíc odpracuje alespoň 3 směny rizikové práce. Je možné, aby zaměstnavatel plnil povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který dosud platil čistě dobrovolně na základě kolektivní smlouvy? Došlo by tedy ke kombinaci povinného odvodu zaměstnavatele danou zákonem a dobrovolného příspěvku, který zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy.

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Soudcovská unie upozorňuje na dlouhodobé podfinancování nesoudcovského personálu v justici. Platové tarify asistentů, zapisovatelek či vyšších soudních úředníků neodpovídají nárokům na odbornost a zodpovědnost, což ohrožuje konkurenceschopnost justice jako zaměstnavatele. 

Jak je to s přihlašováním zaměstnanců se zaměstnáním malého rozsahu do registru pojištěnců ČSSZ? Zaměstnanec uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti (obě ZMR) dne 2. 12. 2024. První odpracovaná směna v případě první dohody byla až dne 10. 1. 2025 – výdělek 6 000 Kč. V případě druhé dohody byla směna odpracována až 17. 3. 2025 (výdělek 2250 Kč). S jakými daty má být zaměstnanec přihlášen do registru pojištěnců? 

Inspirující příklad toho, jak efektivně oslovit nové uchazeče o zaměstnání, nabídla dne 25. září 2025 Burza práce a Poradenský den v Lounech, kterou uspořádalo Úřad práce ve spolupráci s Městem Louny a Městskou knihovnou Louny. 

Důležitých změn doznala v poslední době i právní úprava překážek v práci. Ať už jde o překážku v práci na straně zaměstnance ve vazbě na poskytování dlouhodobé péče, nebo o jiné důležité osobní překážky v práci na jeho straně dle prováděcího nařízení vlády, zejména pak co do práva zaměstnance na pracovní volno v souvislosti s uzavřením manželství (partnerství), úmrtím blízké osoby a vyhledáním nového zaměstnání.

Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.

Dítě zaměstnance je od 1. 8. 2025 ve služebním poměru vojáka z povolání. V akademickém roce 2025/2026 je studentem 1. ročníku prezenčního vojenského studia pětiletého magisterského studijního programu na Univerzitě obrany (jak je uvedeno na potvrzení, jedná se tedy o studium na vysoké škole za trvání služebního poměru vojáka z povolání). Může na něho zaměstnanec uplatňovat i nadále daňové zvýhodnění?

Dnešní vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno vám přináší přehled legislativních změn pro rok 2026 – zvýšení minimální mzdy, nové parametry pro výpočet důchodů a zesílené kontroly nelegálního zaměstnávání. Finanční správa upozorňuje na rizikové praktiky v oblasti odměňování a spouští další etapu projektu Daňové echo zaměřenou na penzijní spoření.

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika. Mladé experty v umělé inteligenci, biomedicíně a dalších technologických oborech by mohla do Číny lákat nová kategorie pracovních víz platící od října. Na rozdíl od stávajících žadatelů by nově pracovníci nepotřebovali v Číně sponzora. Podrobnosti ani nabízené výhody ale úřady neoznámily. „Pro podrobnosti o ‚vízech K‘ bych vás odkázal na informace, které brzy zveřejní čínská velvyslanectví v zahraničí,“ řekl k novým vízům mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kchuo Ťia-kchun.

Dne 20. 8. 2025 vláda schválila Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Tento nelegislativní materiál byl vypracován na základě série odborných jednání, která se konala od srpna 2024 na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí za účasti zástupců 4 největších sociálních partnerů, Rady hospodářské a sociální dohody a Ministerstva práce a sociálních věcí. Akční plán obsahuje několik opatření, která by měla pomoci nejen zvýšit míru pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami, ale také kultivovat sociální dialog a podpořit kapacity sociálních partnerů. Sociální partneři se dohodli, že do akčního plánu budou zahrnuta jen ta opatření, na kterých bude mezi nimi shoda. Jedná se tzv. o první výkop v této oblasti, přičemž se jeví, že dosažení optima v rámci oblasti kolektivního pracovního práva v ČR bude ještě během na dlouhou trať.

Jak je to s propustkou k lékaři po noční směně? Zaměstnanec nenastoupil na noční směnu, s tím, že druhý den jede ráno k lékaři a po noční by musel odpočívat. Žádá o využití a proplacení propustky na noční směnu, i když návštěva lékaře do jeho směny nezasahuje. Směna od 22-6h. 

Dobrý den, můj dotaz spočítá v zodpovězení dotazu na následující situace. Zaměstnavatel potřebuje snížit úvazek zaměstnance původní rozsah činnosti odpadl. Pokud zaměstnanec souhlasí následuje změna pracovní smlouvy, sjednání nového úvazku, zkrácení platu - nový platový výměr na nižší rozsah a případná úprava pracovní náplně, úprava v návaznosti na snížený úvazek. Nicméně jak je to v situaci, když s tím zaměstnanec nesouhlasí? Jde dán výpovědní důvod? Na základě jakého ustanovení? Je třeba hradit odstupné? Děkuji

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?