RNDr. Libor Fiala

Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným, zaměstnala na zkrácený pracovní poměr na úvazek 0,2 (1 den v týdnu) zaměstnance vedeného na úřadu práce ( nekolidující zaměstnání) měsíční odměna činí 3 460 Kč. Jelikož odměna je do 4 000 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu, která nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Může se i přesto firma rozhodnout, že bude z odměny 3 460 Kč odvádět pojištění ?

Zaměstnanec k nám nastoupil v průběhu roku 2022. Je možné uplatnit mu v ročním zúčtování záloh na daň odečet ze zaplacených úroků z hypotečního úvěru, pokud je účelem úvěru převod družstevního podílu v bytovém družstvu, přičemž od roku 2019 je zaměstnanec již vlastníkem bytové jednotky, na kterou se hypoteční úvěr z roku 2018 vztahuje a užívá byt k vlastnímu trvalému bydlení. To znamená, že mezičasem si zaměstnanec družstevní byt odkoupil do osobního vlastnictví za vlastní finanční zdroje a hypoteční úvěr na převod družstevního podílu v bytovém družstvu stále splácí. Je v tomto případě překážkou fakt, že zaměstnanec byt už vlastní a nejedná se o družstevní byt? 

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

Může po rozvodu uplatňovat slevu na děti otec, i když byly děti soudem svěřeny do péče matky? Děti budou u otce nepravidelně, dle dohody obou rodičů. Matka nepracuje, stará se o jedno z postižených dětí. Otec bydlí ve stejném městě.

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

Kvůli zpoplatnění parkovacích míst v Praze společnost na své jméno uhradila poplatky za parkovací místa. V evideni jsou uvedeny SPZ aut zaměstnanců firmy. Podléhají tyto poplatky u zaměstnanců dodanění?

V rámci SJM během roku manželé nakoupili jako fyzické osoby nepodnikající 8 nemovitostí, tři nové byty a pět bytů s kolaudačním rozhodnutí delší než 5 let. Byty by rádi zrekonstruovali a vybavili. Následně by je zhruba po roce prodali. Manželé jsou jinak oba OSVČ v oblasti služeb. Jeden je plátce DPH a druhý nikoliv. Jak budou postupovat v rámci daně z příjmů a daně z přidané hodnoty? Daň z příjmů budou oba rovným dílem, nebo částečně, nebo pouze jeden z nich podle §10, kdy bude brát příjem pouze jako rozdíl mezi prodej a nákup včetně oprav a vybavení? Nebo je nákup a prodej bráno jako podnikání §7? Jak budou postupovat z pohledu DPH? Pokud ano odpočet DPH na rekonstrukci je možný?

Zaměstnanec ukončil v listopadu 2020 pracovní poměr a vznikl mu nárok na vyplacení odstupného v prosinci 2020. Zaměstnavatel mu z důvodu insolvence do 31. 1. 2021 odstupné nevyplatil. V prosinci 2020 zaměstnanci vyplatil Úřad práce "kompenzaci za nevyplacené odstupné". Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o vystavení "potvrzení o zdanitelných příjmech" za rok 2020. Má být kompenzace z Úřadu práce uvedena na potvrzení v řádku 2 jako vyplacená mzda? Zaměstnavatel Úřadu práce kompenzaci z důvodu insolvence nezaplatil.

Jsem OSVČ, neplátce DPH, a kromě toho jsem zkusil online trading do komodit. Vznikla mi zde ztráta - 8 000 Kč (příjem 22 000 Kč, ztráta 30 000 Kč). Je povinnost tuto ztrátu uvádět v daňovém přiznání do § 10 ZDP?

Lze od daně z příjmů FO osvobodit prodej stavebního, dosud nezastavěného pozemku, který poplatník vlastní 4 roky s tím, že získané prostředky využije pro uspokojení vlastních bytových potřeb? Z textu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) to chápu, že lze osvobodit jen pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou, ale o samotném pozemku se již nepíše. 

Společnost s r. o. má jediného společníka, který je i jednatelem s. r. o. Tento společník je ve společnosti zaměstnán jako obchodní zástupce. Jelikož se firmě v r. 2020 nedařilo, tak mu nebyla vyplácena mzda (odvody ZP a SP a daň z příjmů byly hrazeny), tj. v závazcích společnosti zůstává částka 150 000 Kč jako nevyplacená mzda tomuto společníkovi. Je třeba toto nějakým způsobem vykazovat v daňovém přiznání? Má to nějaký vliv na daňovou povinnost společnosti? Jak by se postupovalo v případě, kdy by činnost společnosti byla ukončena? 

Insolvenční správce je jmenován soudem likvidátorem "mrtvé" společnosti bez majetku. Po ukončení likvidace mu soud přizná odměnu a ve výši po zdanění zašle na účet. V tomto případě je tedy likvidátor "zaměstnanec" soudu. Nyní nastala situace, kdy se našel majetek, a odměna likvidátora je tedy stanovena vyhláškou a měla by být vyplacena asi před vyplacením likvidačního zůstatku. V tomto případě se tedy asi likvidovaná společnost stane "zaměstnavatelem" při výplatě odměny likvidátora. Domnívám se, že výše této odměny je včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Jak v tomto případě postupovat? Musí se společnost i na jednorázově vyplacenou odměnu likvidátora a jednorázově odváděné pojištění a zálohy na daň registrovat nebo nějak hlásit, když ihned po vyplacení odměny likvidátora a likvidačního zůstatku bude společnost vymazána? K jakému datu by mělo proběhnou zdanění odměny? 

Pokud valná hromada v s. r. o. rozhodne o rozdělení zisku 1. 2., peníze si pošlou společníci 2. 2., do kdy nejpozději musí odvést srážkovou daň na účet finančního úřadu? 

Český daňový rezident vyjede na 10 měsíců do nesmluvního státu, pracovní smlouvu má s humanitární organizací se sídlem ve Francii. V nesmluvním státě ani ve Francii tyto příjmy zdaněny nebyly. Existuje nějaké osvobození pro humanitární pracovníky v českém ZDP? Lze uplatnit vynětí § 38f odst. 4 ZDP nebo je jiný způsob vynětí/osvobození? Část odměny tvoří cestovní náhrady - jak to zohlednit v českém přiznání? Vstupují tyto příjmy ze zahraničí do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění?

Občan ČR pracuje ČR od 1. 1.-11. 1.2015. Za toto období dosáhl příjmu 17 000 Kč, uplatňoval odpočet na jedno dítě a byla mu odvedena záloha na dani. Od 12.1.15 pracuje pouze ve Švýcarsku, kde také bydlí. Do ČR jezdí je na několik dní v roce. Splňuje tedy definici daňový nerezident ČR. 1. Musí podávat daňové přiznání v ČR a zdaňovat zde i příjmy ze Švýcarska? Pokud ano, jakým způsobem? 2. Pokud nemusí podávat zde daňové přiznání, ale bude chtít vrátit odvedenou daň z pracovního poměru do 11. 1. a uplatnit si odpočet na dítě za 1/15, lze udat do daňového přiznání jen příjmy z ČR?

Jedná se o fyzickou osobu, vedení daňové evidence, předmětem podnikání je pohostinství, není (zatím) plátce DPH. Od 1. 1. 2006 začal výše uvedený podnikat v budově, která je majetkem jeho rodičů (SJM) a do 31. 12. 2005 v této budově provozovala pohostinství matka, která skončila a šla do starobního důchodu. Otec je invalidní důchodce. Výdaje za elektřinu, vodu apod. si bude hradit podnikatel sám. Nyní řešíme problém, jak sepsat nájemní smlouvu s rodiči tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro obě strany, nejlépe, aby rodiče nemuseli platit daně, popř. ani podávat DP (ovšem pokud to tak bude výhodné). Není mi jasné, zda limit 15 000 příjmu, do kterého se nemusí podávat DP by se v tomto případě vynásobil 2x - za oba rodiče, dále zda by nájem 30 000 Kč za rok nebyl nízký vzhledem k tomu, že jde o osoby blízké. Další věcí je, zda zařízení provozovny (vybavení kuchyně, stoly, židle atd.) odkoupit od rodičů (jak stanovit cenu, odhadce?) nebo zahrnout do nájmu. K rozebrání problému je ještě třeba vzít další aspekty, jako: - odpisy budovy - může uplatňovat vlastník nebo nájemce? - daň z nemovitostí - platí asi výhradně vlastník? - pojištění budovy - může platit vlastník nebo nájemce? - § 9 odst. 4 ZDP – 20 %. Je mi jasné, že jde o dost složitou otázku, ale prosím vezměte v úvahu všechny okolnosti, které jsem uvedla, a co možná nejpřesněji odpovězte. Pokud není v mé otázce vše jasné, ráda doplním.