JUDr. Rudolf Pospíšil

Ve společnosti s r. o. je podepsaná kolektivní smlouva, ke jsou uvedeny tarifní stupně odměňování zaměstnanců. 1. tarifní stupeň pro rok 2021 činí 16 400 Kč. Pracovník laboratoře má mzdový výměr, dle kterého mu za měsíc přísluší mzda ve výši mzdového základu 15 500 Kč a prémie ve výši 20 %. Na mzdovém výměru není uveden tarifní stupeň. Jednatel společnosti v písemné odpovědi uvedl: "Vaše celkové hodnocení se skládá z několika složek. Je tvořena základní složkou, ke které se automaticky připočítává 20 % z výše této složky. Obě tyto složky se vyplácejí každý měsíc a obě společně jsou Vaším mzdovým základem. Výše Vašeho mzdového základu dosahuje 1. tarifního stupně." Je názor jednatele společnosti správný?
Vydáno: 13. 05. 2021
V naší dopravní společnosti X (převážně pozice řidiči) máme odbory a uzavřenou kolektivní smlouvu. Nově společnost získala povolení ke zprostředkování zaměstnávání (§ 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Agenturní zaměstnance ve společnosti X budeme přidělovat pouze jedné společnosti Y, která má také uzavřenu kolektivní smlouvu. Podmínky pro agenturní zaměstnance společnosti X přidělené společnosti Y nastavíme dle kolektivní smlouvy Y. Chci se zeptat, zda je kolektivní smlouva společnosti X závazná také pro agenturní zaměstnance společnosti X, které jsou přiděleni společnosti Y.
Vydáno: 27. 04. 2021
Je u dělené směny povinné přesně specifikovat v interních předpisech (Pracovní řád) dobu přerušení nebo stačí uvádět pouze čas (délku)? Např. dělená 8hodinová směna 6.30 – 18.30, celková délka přerušení 4 hodiny (nebo musíme uvádět přesný čas přerušení – 10.00 – 12.00, 14.00 – 16.00). Zaměstnanci jsou informováni předem písemně o konkrétních hodinách, ale z provozních důvodů se přerušení mění dle potřeb klientů. Vždy je dodržena 8hodinová pracovní doba a 4 hodiny přerušení. V organizaci máme odbory a chceme postupovat legislativně správně.
Vydáno: 29. 01. 2021
Zaměstnavatel v sociálních službách má zaměstnance, kteří pracují pouze na ranní směnu PO - PÁ, 8 h, jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 40 h týdně. Dále má tento zaměstnavatel zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu. Směny se střídají v tomto rozpisu - denní směna 7 - 19 h, noční směna 19 - 7 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu denní, noční, 2 dny volno. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u těchto zaměstnanců 37,5 h týdně. Jaká bude stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kteří u tohoto zaměstnavatele pracují pouze v denní směně, která je od 7 h do 19 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu 2 dny denní a 2 dny volno, PO - NE, vč. svátků. Posilují denní směnu, vykonávají shodné činnosti jako zaměstnanci nepřetržitého pracovního režimu. Jedná se také o zaměstnance nepřetržitého pracovního režimu, u kterých má být stanovená týdenní pracovní doba 37,5 h týdně nebo u těchto zaměstnanců má stanovená týdenní pracovní doba činit 40 h týdně?
Vydáno: 16. 05. 2020
Máme odborovou organizaci, jejíž tři funkcionáři odcházejí (předseda a dva místopředsedové). Dva z nich nastupují u konkurence. Vzhledem k tomu, že naše společnost je povinna sdělovat odborové organizaci mnoho informací, a to i obchodního rázu, obáváme se, že tyto informace budou sděleny konkurenci. Víme, že funkcionář odborové organizace nemusí být nutně zaměstnancem, ale zde dochází ke střetu zájmů. Máme možnost to nějak řešit?
Vydáno: 30. 01. 2020
Naše společnost má odborovou organizaci, se kterou uzavřela kolektivní smlouvu na 6 let. Odborová organizace má 12 členů. Naše společnost fúzovala se společností, která má také odborovou organizaci a svou kolektivní smlouvu. Kolektivní smlouva bude platná do konce příštího roku. „Nové odbory“ mají 16 členů. Pokud tedy naše společnost plní povinnosti ze zákoníku práce, tj. projednání či informování odborové organizace, máme toto činit s odborovou organizací, se kterou máme uzavřenou kolektivní smlouvu, ale disponuje nižším počtem členů nebo s novou odborovou organizací. S oběma to patrně není možné, sídlo společnosti je ve městě A, odbory sídlí v B a nové odbory na druhém konci republiy v C. Emailová komunikace je v podstatě nemožná. S kým nyní tedy jednat? 
Vydáno: 10. 10. 2019
Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je mzdové ujednání, podle kterého zaměstnanci náleží při splnění kritérií uvedených ve mzdovém řádu finanční bonus. Firma uzavřela s odborovou organizací kolektivní smlouvu na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020, jejíž přílohou je mzdový řád. Firma vydala nový mzdový řád s účinností od 1. 5. 2018, který se dodatkem stal součástí Kolektivní smlouvy s platností od 1. 5. 2018. Mzdový řád používá pojem účinnost a dodatek ke kolektivní smlouvě pojem platnost. Nový mzdový řád ruší předchozí mzdový řád. Oba mzdové řády řeší výpočet měsíčních a pololetních finančních bonusů (k 30. 6., resp. 31. 12.). Struktura výpočtů ve mzdových řádech je odlišná. Do kdy je platný starý mzdový řád? Jak se bude počítat pololetní finanční bonus za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018? Podle nového mzdového řádu za celé první pololetí anebo součtem finančních bonusů spočítaných za dvě období dle starého a nového mzdového řádu, tj. od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018 , od 1. 5. 2018 do 30. 6. 2018? Jaká je promlčecí lhůta pro uplatnění mzdových nároků zaměstnance?
Vydáno: 27. 07. 2018
Jakou je možné dát nejnižší mzdu u dělníka ve výrobě? 
Vydáno: 14. 09. 2017
Po novele zákona o zaměstnanosti má být od 1. 10. 2017 dohoda o provedení práce kolidující zaměstnání, že by zaměstnanec nemohl být současně registrován na úřadu práce. Bude to platit pro všechny dohody, i ty, co byly uzavřeny před účinností novely nebo jen pro dohody uzavřené po účinnosti novely - předpokládám od 1. 10. 2017? 
Vydáno: 09. 08. 2017
Máme sjednanou kolektivní smlouvu pro období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2017. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: "Pokud nebude změna KS uzavřena nejpozději v den ukončení platnosti, platnost kolektivní smlouvy nebo její části se prodlužuje o 3 měsíce." S nadřízeným jsme v názorové neshodě - jeden názor je, že musí být vytvořena úplně nová kolektivní smlouva (tzn. s časovým vymezením např. od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019), druhý názor je, že stačí ujednání o prodloužení stávající kolektivní smlouvy - že se dodatkem změní časové vymezení (a případně další záležitosti). 
Vydáno: 20. 07. 2017
Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?
Vydáno: 19. 06. 2017
Zubařka zaměstnává zdravotní sestru. Dle pracovní smlouvy má sestra 8hodinovou pracovní dobu. Ale je běžné, že sestra má odpracováno navíc 50-60 hodin přesčasů měsíčně. Jak dle zákona ošetřit to, aby neměla zubařka problém s tím, že sestra má tolik hodin přesčasů, které se jí proplácejí, nemá si je kdy vybrat. Jaký postup zvolit?
Vydáno: 14. 06. 2017
Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?
Vydáno: 17. 05. 2017
V § 83 zákoníku práce se uvádí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Dále podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Z jakého důvodu se v r. 2013 zkrátil nepřetržitý odpočinek mezi směnami o hodinu a proč se současně nezměnila i maximální délka směny uvedená v § 83? 
Vydáno: 03. 05. 2017
Zaměstnanci do práce a z práce odcházejí přes vrátnici, kde je i docházkový terminál. Vzhledem k tomu, že Zaměstnanci pracují na skladech se zbožím, zavedli jsme namátkové kontroly zavazadel a osobní prohlídky při odchodu z pracoviště. Namátkově myslím to, že výběr, kdo bude podrobně zkontrolován, vybere docházkový terminál. Jak musím Zaměstnance seznámit o kontrolách, co mohu a co nemohu zkontrolovat. Vše probíhá v areálu firmy. Když Zaměstnanec odmítne se podrobit kontrole, jaké mám možnosti?
Vydáno: 17. 03. 2017
Jaké povinnosti mi vyplývají z toho, že mám pracoviště - sklady, prodejny, venkovní areál monitorován kamerami. Jak musím tuto informaci sdělit zaměstnancům? Musí s tím souhlasit? Jaké záznamy mohu z toho čerpat? To, že mám pracoviště kamerované, musím sdělovat nějakým úřadům?
Vydáno: 17. 03. 2017
V pracovních smlouvách máme uvedeno: Dnem nástupu do práce je 1. 10. 2017. Nemáme tam dále uvedeno, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Jde nám o to, zda je to v pořádku a nemusí být v pracovní smlouvě uvedena i tato věta. 
Vydáno: 10. 03. 2017
Již několik let se řeší přesun pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání do odvodů sociálního pojištění. Jak to bude v roce 2017? Zůstává povinnost odvádět příslušné procento z vyplacených mezd pojišťovně?
Vydáno: 25. 01. 2017
Má zaměstnavatel povinnost vést dokumentaci (kromě docházky) o vzniku a vybírání přesčasů? Jak prokazuje vybrání přesčasů (náhradní volno) případným kontrolám?
Vydáno: 20. 01. 2017
Naše firma poskytuje zaměstnancům stravenky. Je možné sjednat ve vnitřním předpisu, že stravenky budou poskytovány až po zkušební době? Jde nám o to, abychom nebyli nařčeni z nerovného zacházení se zaměstnanci.
Vydáno: 17. 03. 2016