Ing. Zdeněk Morávek

Zaměstnavatel - obec, poskytuje zaměstnancům věcné dary / k svatbě, životnímu výročí apod./.Evidence není vedena na ML ani rekapitulacích mezd, dle sdělení zaměstnavatele postupují ve smyslu ust. § 85 písm. b) z.č. 128/2000 Sb., Zaměstnavatel uvedl, že se jedná o dar z vlastního majetku. V účetnictví vedeno na účtu 543 - Dary. Zaměstnanec obdrží dárkový poukaz, koupí si zboží dle vlastního výběru a na základě předložené paragonu mu zaměstnavatel proplatí příslušnou částku / hotově nebo na jeho účet/. Finanční částky /dary/ nejsou daněny, není proveden odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?

Náš dotaz se vztahuje ke stravovacímu personálu, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídla, a jejich povinnosti uhradit firmě jedno jídlo za každou odpracovanou směnu. Je někde taková povinnost stanovená? A pokud není, můžeme těmto zaměstnancům nařídit úhradu jednoho jídla za směnu? Je rozdíl, zda by šlo o státní sféru nebo podnikatelskou? A můžeme jako příspěvková organizace zřízená územním správným celkem, poskytovat stravenkový paušál ve výši 116,20 Kč, pokud by cena jídla byla 116,20 Kč nebo pro nás stále platí vyhl. 84/2005 Sb., o závodním stravování, a tedy musíme respektovat 55 % z ceny hlavního jídla a přispívat bychom tak mohli jen 63,91 Kč? A celou částku můžeme přispívat z FKSP?

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 

Sportovní klub v rámci své činnosti realizuje akci v rámci projektu vyhlášeného sportovním svazem. Na akci vystaví sportovní svaz objednávku, kde uvede přesné požadavky na údaje, které má obsahovat faktura. Sportovní klub vystaví podle objednávky fakturu na smluvní cenu uvedenou vedle jiných údajů v objednávce. Jedná se u sportovního klubu o příjem související s jeho hlavní činností nebo o příjem vedlejší podléhající dani z příjmů? Je výnos podle takové faktury výnosem za poskytnuté služby nebo se jedná o jiný druh výnosu, např. (skrytá) dotace? Projekty jsou vesměs zaměřeny na podporu sportování mládeže. Sportovní klub dále fakturuje sportovnímu svazu „odměnu za zajištění zpracování osobních údajů v roce 2019 ve výši … Kč“. Jak naložit s takovouto položkou z pohledu účetního a daňového?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Dobrý den, rádi bychom poskytovali zaměstnancům nepeněžní dar z FKSP pomocí poukázek Unišek+FSKP. Snažíme se vymyslet a nastavit nějaká pravidla, momentálně uvažujeme o poskytnutí poukázek v červenu 2000 Kč a v prosinci 2000 Kč každému zaměstnanci. A řešíme, zda nepeněžní poukázky Unišek+FKSP jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozeny do částky 20 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. d), nebo jsou od daně osvobozeny do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. g)? U zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené lze poskytnout také tyto poukázky? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Nemáme žádnou hospodářskou činnost, pouze hlavní. V roce 2017 skončilo naše hospodaření s výsledkem 3 090 Kč. V daňovém přiznání na řádku 10 – Výsledek hospodaření jsem uvedla částku 3 090 Kč. Na řádku 30 – Částky, které zvyšují výsledek hospodaření jsem uvedla částku 766 951 Kč, což je majetkový prospěch z vypůjčeného majetku (757 862 Kč) a věcné a peněžní dary přijaté v roce 2017 (věcné 4 589 Kč, peněžní 4 500 Kč). Na řádku 62 – jsem vyloučila náklady hrazené z dotací ze státního rozpočtu a příspěvku zřizovatele (6 217 388 Kč). Na řádku 101 – Příjmy, jež u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně jsem uvedla příjmy z dotací ze státního rozpočtu (5 601 388 Kč) a příspěvek zřizovatele (616 000 Kč), tj. celkem 6 217 388 Kč. Na řádku 109 – Příjmy osvobozené podle § 19b jsem uvedla majetkový prospěch z vypůjčeného majetku používaného pouze pro hlavní činnost (757 862 Kč). Na řádku 120 – Příjmy nezahrnované do základu dně podle § 23 odst. 4 písm. a) jsem uvedla úroky z bankovních účtů (255 Kč). Na řádku 162 – jsem uvedla částku 32 086 Kč, což jsou výnosy z darů vyčerpaných v roce 2017, a to věcných (4 589 Kč) a peněžních (27 497 Kč). Pro úplnost uvádím, že věcný dar např. v hodnotě 500 Kč účtuji tímto způsobem: 500 Kč MD 501/D 401 a současně 500 Kč MD 401/D 649 – jedná se o okamžitou spotřebu daru. Pořízení např. materiálu z finančního daru účtuji 500 Kč MD 501/D 241 nebo 261 a současně čerpání rezervního fondu 500 Kč MD 414/D 648. Základ daně mi tak nakonec vyšel –20 162 Kč. Je to tak správně?  

Jsme střední škola,příspěvková organizace zřízená krajem. Na jedné z budov proběhlo technické zhodnocení – výměna dvou dveří za vrata za 15 000 Kč. Další technické zhodnocení již v letošním roce na této budově neproběhne. Tato částka je hrazena z provozních prostředků školy. Musíme tento náklad dát v daňovém přiznání jako daňové neúčinný? My předpokládáme, že ne, neboť jak z pohledu daňového, tak účetního se jedná o technické zhodnocení do 40 000 Kč.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Z FKSP byl zakoupen pro potřeby zaměstnanců kávovar. Z jakých prostředků máme hradit případné náhradní díly k tomuto kávovaru, např. nový filtr nebo opravu kávovaru? Můžeme to hradit z FKSP, nebo se to již musí hradit z provozních prostředků organizace? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dovolená a rekreace (§8) toto znění: Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Důchodcům nebude poskytováno, pracujícím důchodcům však ano. Velmi Vám děkuji za odpovědi.

Prosím o vysvětlení problematiky bezúplatných příjmů. Kdy je třeba o bezúplatném příjmu účtovat, kdy postačí pouze zachycení výše bezúplatného příjmu v daňovém přiznání daně z příjmu (na kterých řádcích) a kdy se bezúplatným příjmem z pohledu účetnictví a daní nemusím vůbec zabývat? Co vše by měla smlouva o poskytnutí bezúplatného plnění obsahovat, abychom mohli bezúplatný příjem zachytit v daňovém přiznání, případně o něm účtovat. Jsme veřejná vysoká škola. Většina poskytnutých bezúplatných plnění (zpravidla služeb) je poskytována pro naši hlavní činnost (vzdělávání). Je účel užití bezúplatného příjmu důležitý? Je rozdíl v postupu u bezúplatného příjmu pro hlavní (nehospodářskou) a doplňkovou (hospodářskou) činnost? Jako příklad bezúplatného plnění mohu uvést například služby kameramana, kostymérky nebo herecké výkony do studentských filmů, které jsou tvořeny v rámci výuky studentů na naší fakultě -audiovizuální tvorba. Vedle bezúplatných plnění probíhají i klasické nákupy služeb nutných pro tvorbu filmu. Jelikož jde o tvorbu filmů vlastní činností a nejsou určeny k obchodování, nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek ale přímo do nákladů a zachyceny v podrozvaze. Má být v tomto konkrétním případě účtováno i o bezúplatných příjmech? Pokud ano, jak má být zaúčtováno?

Jsme základní škola. Musím řešit u dlouhodobého majetku dobu odpisování dle daně z příjmu právnických osob nebo si určím počet let odpisování dle reálné životnosti a tyto účetní odpisy jsou zároveň daňovými náklady?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Při vyhotovování přiznání k dani z příjmů právnických osob využíváme pro snížení daně § 20 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Asi v roce 2017 došlo ke změně odstavce 7. Nejdříve tam bylo, že můžeme prostředky získané touto úsporou na dani použít ke krytí nákladů, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících obdobích. Asi od srpna 2017 je tam změna … v následujícím zdaňovacím období. Pokud bychom třeba neměli vyčerpánu daňovou úsporu z roku 2016, do kdy jsme ji měli vyčerpat? Do roku 2017, nebo do roku 2019? Když v té době byl ještě jiný zákon. V případě, že bychom měli čerpání špatně, jaké jsou sankce a do kdy?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Mám dotaz, jaké datum uvést na protokolu o předání pokladny, skladu a podobně, když stávající pracovník končí pracovní poměr 31. 8. 2021 a nový nastupuje až od 13. 9. 2021. Je však ochoten přijít převzít pokladnu, sklad atd. již 31. 8. 2021. 

Příspěvková organizace - škola - by chtěla zakoupit svým zaměstnancům elektrokola (do 40 000 Kč), které jim bude půjčovat za úplatu (z vybrané úplaty by se následně hradila výměna baterie a případné opravy). Bude vybraná úplata účtovaná jako příjem do FKSP dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP? Lze následně opravy a údržbu kol z FKSP hradit (pokud je vybraná úplata zdrojem FKSP), anebo je nutné je hradit z provozních nákladů?

Ve fondu FKSP nám v tomto roce zůstane větší obnos finančních prostředků. Jelikož máme dvě skupiny zaměstnanců (THP a zaměstnance, kteří slouží ve výjezdu ZZS - lékaři, záchranáři atd.) je velký problém použít tyto finanční prostředky tak, aby byli zaměstnanci z větší míry spokojeni. Má otázka zní: je možné tyto prostředky rozpočítat na jednoho zaměstnance a použít je např. pro 30 zaměstnanců THP na nákup poukazů na rekreaci a pro zbývající zaměstnance ve výjezdu za to pořídit lepší vybavení na pracoviště nebo na něco jiného, co umožňuje vyhláška FKSP?

Společenství vlastníků má dost vysoký fond oprav, a jelikož nechce měsíční zálohy snižovat, rozhodlo na shromáždění vyplatit z fondu jednorázově zpět všem vlastníkům 20 000 Kč. Ve 2 případech je vlastníkem bytu nezletilý a zastupuje ho rodič, z toho se v jednom případě rodiče rozvádějí a SVJ má z minulosti rozhodnutí soudu, že za nezletilého rozhoduje matka dítěte. Může SVJ zaslat zpět z dlouhodobých záloh oněch 20 000 Kč na účet rodiče, u kterého má plnou moc, že je dítě v jeho péči, nebo musí zkoumat, komu peníze zasílá? Byt je pronajímán a SVJ není známo, zda do fondu platí zálohově vlastník či nájemník.

Jaký je správný postup u úroků z BÚ a spořicího účtu u SVJ? Daňové hledisko: - dle § 36 odst. 5 písm. b) ZDP je u úroků uplatňována srážková daň - dle § 38mb písm. b) ZDP není SVJ z důvodů úroků v bance povinno podat daňové přiznání. Účetní hledisko: rok 2020: - bankovní výpis - MD 211/D 644 - úrok 6,36 Kč - MD  211/D 644 - srážk. daň - 1,20 Kč - interní doklad k 31 .12. 2020 - MD 644/D 931 rok 2021: - po rozhodnutí shromáždění vlastníků - MD 931/D 911 Jsou tyto postupy správné? Doplňující otázka: SVJ nemá jiné příjmy než úroky z BÚ a spořicího účtu. Postup pro účtování úroků u SVJ: rok 2020: 1) přijatý výpis z banky účtuji MD  221/D 644 2) Na konci roku účtuji interní doklad k 31. 12. 2020 - MD 644/D931 - a zde nevím, zda to mám takto účtovat, jelikož potom by k 31. 12. 2020 nebyl tento úrok vykázán ve Výkazu zisků a ztrát za rok 2020 Zda by to správně nemělo zůstat jen na 644 s tím, že v novém roce se to převede na ten účet 931. 3) Daňové přiznání vzhledem ke srážkové dani nepodáváme za rok 2020 následující postup v roce 2021: 4) Shromáždění vlastníků odsouhlasí účetnictví za rok 2020. 5) Po rozhodnutí shromáždění vlastníků proúčtuji MD 931/D 911. 6) SVJ předá do OR podepsanou rozvahu a přílohu k účetní závěrce za rok 2020. Je tento postup takto správný?