Ing. Matěj Nešleha - strana 4

FO podnikající jako OSVČ, obdržela výpis z účtu cenných papírů - podklady pro daňové přiznání za rok 2017 rozepsán takto: Příjmy z prodeje CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 105.165,64 Kč, Výdaje na nákup CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 103.960,26 Kč, Transakční náklady k obchodům s CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 1039, 74 Kč, Kapitálový výnos z prodeje CP prodaných před uplynutím časového testu v CZK (FIFO) 1205,38 Kč. Jak tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání?

Můj klient nakupuje a prodává kryptoměny, nemá žádný doklad o nákupu ani prodeji. Eviduje příjem za rok 2017 z prodeje v částce 105 629 Kč. K nákupu žádný doklad nemá, ani nezná hodnotu. Budu tento příjem i bez dokladů danit dle § 10 ZDP a mohu si uplatnit výdaje ve výši 60 %? 

Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojištění pro případ pracovní neschopnosti s karenční dobou a pojištění pro případ pobytu v nemocnici ve výši 500 Kč měsíčně. Jedná se neuznatelný výdaj, který se musí zaměstnanci připočíst ke mzdě a podlehne odvodům z mezd?

Jakých výhod je možno využít pro optimalizaci daně z příjmů pro rok 2017? Chápu dobře, že nezdanitelnou částkou u poplatníka je 24 000 a 36 000 Kč až od roku 2018? Zaměstnavatel zaplatil ve mzdě za 12/2017 zaměstnanci příspěvek na toto pojištění ve výši 50 000 Kč. Jaká částka pro rok 2017 je daňově uznatelným nákladem u firmy? Částka nad zákonný limit je u firmy daňově neúčinným nákladem na ř. 40 DPPO. Jak je to se zdaněním u zaměstnance?

Pracovník si koupil byt, ve kterém má trvalé bydliště. Doložil všechny potřebné doklady k odpočtu úroků z hypotéky, tak jsem mu provedla roční zúčtování daně. V roce 2017 si koupil další byt, který je zatím ve vlastnictví družstva a na koupi tohoto druhého bytu si vzal hypotéku. Pokud je byt ve vlastnictví družstva a nemá zde trvalé bydliště – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? Pokud si byt převede do osobního vlastnictví, trvalé bydliště tam mít ale nebude – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? V případě odpovědi „ne“ na obě otázky se ptám, kdy mohu tedy odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně při úvěru na koupi tohoto bytu?

Jsme s. r. o., plátce DPH, provozující hotel, máme vlastní kuchyni. Chceme pozměnit zaměstnanecké benefity. a) Je možné zkombinovat poskytování stravenek dle platných zákonů s nižší cenou za snídaně, obědy a večeře (např. dle kalkulace vlastních nákladů)? Tzn. zaměstnanci dostanou dle odpracovaných dnů příslušný počet stravenek (nebudou přispívat vůbec nic), které mohou využít v různých zařízeních, ale také u nás, kde budou mít zvýhodněnou cenu. b) Jaký bude dopad na zdanění u zaměstnance - ze stravenky neplyne žádné dodanění, z poskytnutí nižších cen jídel? c) daňově uznatelný a neuznatelný náklad s. r. o.? Daňově uznatelný náklad bude 55 % z ceny stravenky, maximálně však do výše 70 % stravného, nedaňový náklad zbývajících 45 %. U poskytnutí nižší ceny jídel budou náklady na snídaně, obědy, večeře daňové, pokud do výnosů zúčtujeme rozdíl mezi zaměstnaneckou cenou a běžnou? d) Pokud odvedeme z rozdílu mezi „zaměstnaneckou“ a běžnou cenou DPH na výstupu, není třeba krátit DPH na vstupu? Máme koeficient pro DPH z jiných důvodů a neradi bychom si to zkomplikovali.

Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit vždy jeden rodič. Platí toto i v případě, že žijí rodiče ve společné domácnosti v ČR a každý má příjmy v jiné zemi? Konkrétně: otec uplatňuje dítě v práci v Německu (jediný jeho příjem), takže matka v ČR již uplatnit nemůže?

Pokud zaměstnáme na dohodu o provedení práce Slovenku, která se v ČR zdržuje většinu roku za účelem studia, má nárok na slevu na dani, anebo na ni pohlížíme jako na nerezidenta a odvádíme z dohody o provedení práce zálohovou daň? 

Firma v ČR, má dva jednatele, jsou manželé. Firma podepsala dohodu s anglickou firmou o exkluzivním zastoupení anglické firmy v obchodních jednáních s cílem získání klientu strukturou víceúrovňového marketingu. Firma ČR vyslala oba jednatele na služební cestu. Dále Firma ČR povazuje náklady účelně vynaložené v průběhu jednání se zahraničními partnery za daňové náklady firmy. Po získání zakázek ČR firma dostane provizí a proplatí jednateli prokazatelné náklady - letenky, ubytování, stravné, pojistné. 1. Může firma ČR, na základě potvrzení o vynaložených nákladech jednatele, dat tyto náklady do daňových nakladů firmy? Dle našeho názoru – ano, jelikož se jedná o naklady spojené s dosažením zisku, viz § 24 odst. 1 a 2 písm. k). Bez toho by nešlo uskutečnit tento obchod a realizovat pověření objednatele. 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci měsíčně na kapitálové životní pojištění. Zaměstnanec pracuje pouze několik dní v měsíci, někdy čerpá např. v měsíci pouze den dovolené. Je měsíční příspěvek na pojištění daňově uznatelný - popř. jaké podmínky je třeba dodržet, aby nebyl dodaněn?

Občan žijící v Anglii, kde má i příjmy, vlastní v ČR byt, který pronajímá. Příjmy z tohoto pronájmu daní v ČR v § 9 ve výši 15 % daňové povinnost. Údajně musí v Anglii dodaňovat do výše 40 % celkových příjmů. Není to tak, že je v Anglii progresivní zdanění? Zná anglický zákon pojem spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů a pokud ano, je mezi těmito pojmy při zdanění příjmů rozdíl jako u nás (Při SJM zdaňuje příjmy z nájmu jen jeden z manželů).

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Naše firma a. s. se rozhodla uzavřít smlouvu s pojišťovnou a zaplatit za zaměstnance "Pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli". Pokud by následně přišlo pojistné plnění za takovou škodu, pak by náleželo firmě a bylo zaúčtováno do výnosů. Jde o benefit pro zaměstnance? Jak je to s daní s příjmů právnických osob (jde o daňově uznatelné náklady ve firmě?) a jak s daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců?

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?

Fyzická osoba zaměstnána na HPP, živnostenský list na vedlejší činnost, z podnikání má v r. 2014 příjem cca 8 000 Kč, má povinnost podat DPFO?