Ing. Ivana Pilařová

Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže (např. vědomostní otázky) o vstupenky do divadla, na koncerty. Jedná se o příjem, který se započítává do celkového ročního limitu pro osvobození v úhrnné částce do výše poloviny průměrné mzdy?

Zaměstnanci mají každoročně možnost si zakoupit "zaměstnanecké akcie" s tím, že za 3 roky obdrží za každou zakoupenou "akcii" určitý počet "akcií zdarma". Hodnota "akcií zdarma" je jim zúčtována v měsíci nabytí jako naturální požitek (odvedeno pojistné a daň z příjmu). Došlo v tomto případě v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 k nějaké změně?

Zaměstnavatel obdržel od obchodníka místo úhrady faktury za provizi poukázky, které rozdal zaměstnancům ve výši 5 000 Kč na jednoho zaměstnance. Jde o poukázky, za které lze koupit oblečení, potraviny. Jedná se mi o to, zda se musí odvést daň, sociální a zdravotní jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. 

Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Někteří naši zaměstnanci pracují v jednom dni na dvou směnách 04:00 - 10,25 s přestávkou 0,5 hod. a dále ve stejný den 13:30 - 19:50 hod. s přestávkou 0,5 hod. Jak to prosím bude u stravenkového paušálu? Vím, že u směny do 11 hodin se vyplácí stravenkový paušál pro zaměstnance osvobozený, aniž by vstupoval do hrubé mzdy a odvodů, od 11 hodin a výše pak už vstupuje do odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ale jak je to v případě těchto směn s přetržkou? Většinou v součtu dosáhnou 11,8 hod. 

Firma má v souladu se zákonem o účetnictví stanoven celoroční pevný kurz pro přepočet z cizí měny vycházející z kurzu České národní banky. Je možné v případě vyúčtování zahraniční pracovní cesty zaměstnance pro přepočet cizí měny použít tento pevný kurz? Nebo v případě cestovních náhrad je nutné postupovat podle zákoníku práce a použít aktuální kurz ČNB platný v den vyplacení zálohy nebo vyúčtování pracovní cesty a pevný kurz v těchto případech nelze použít?

Dobrý den, pokud poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, hraje roli při posuzování osvobození to, že společnost dle vnitropodnikové směrnice neposkytuje stravné na prac. cestě v maximální výši? To znamená počítá se 70% vždy z horní hranice stravného stanovené vyhláškou pro prac. cestu 5-12 hodin nebo je to s ohledem na výši stravného, které poskytuje daná společnost? Když je nyní rozmezí 120 - 142 Kč a společnost poskytuje stravné ve výši 120 Kč. Jaká bude výše osvobození stravenkového paušálu?

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Jednatel má v jednatelské smlouvě stanovený měsíční příspěvek – stravenkový paušál. Vyjede na služební cestu – dle jednatelské smlouvy má nárok na úhradu cestovních nákladů – stravné. Jak to bude v případě, že bude mít např. dvě pracovní cesty v daném měsíci, ze kterých mu vznikne nárok na úhradu cestovních výdajů – stravného? Má dojít ke krácení stravenkového paušálu za daný měsíc? Má nárok na celý měsíční stravenkový paušál a zároveň stravné – cestovní náhradu? Jsou oba výdaje daňově účinné? Nedojde k dodanění na straně zaměstnance?

Pro potvrzení o výši pracovního příjmu pro banku je třeba vyplnit čistý měsíční příjem. V případě, že zaměstnanec má od firmy přidělené auto pro služební i soukromé účely, prosím o zodpovězení, zda částka (1 % z pořizovací ceny vozu - v tomto případě 9.000 Kč) opravdu vstupuje - dle info účetní firmy - do "čistého příjmu" a tím o tuto částku čistý příjem navyšuje.

Společnost s. r. o. má pohledávku za odběratelem ve výši 16 000 Kč a 230 000 Kč. Jsou to dva růžní odběratelé. Pohledávky jsou po splatnosti nyní v březnu 2 roky. Jak zaúčtuji a jak to bude řešeno z pohledu daňového v přiznání a v příloze č. 1 II. oddílu v pasáži C. Odpis pohledávek. a) zaúčtuji 558 či 559?/391 nyní v roce 2020? A pokud jí v účetnictví budu evidovat i nadále na účtu č. 311 - budu jí moci někdy úplně odepsat (třeba i také letos?) a případně kdy nebo mi pořád bude vyset na účtu č. 311? Prostě mi jí odběratel již nikdy nezaplatí i přesto, že podnikání a není v žádném konkursu atd. b) Je správné vyplnit v příloze č. 11 II oddílu C. - stejnou výši na řádcích 5-7 a případně jakou a dále pro tu nižší pohledávku pouze jeden řádek č. 11 a v jaké částce? Děkuji za vysvětlení na konkrétních částkách v jednotlivých řádcích přiznání, resp. správné zaúčtování.

Od 10/2021 se stalo s.r.o. z EU společníkem českého s.r.o. České s.r.o. má aktiva do 10 mil., obrat 30 mil. a zaměstnanců 20. Chápu dobře, že protože české s.r.o. nesplňuje podmínky výše aktiv výše než 40 mil., výše obratu více než 80 mil. a počet zaměstnanců více než 50, nevztahuje se na mě povinnost vyplňovat přílohu k DP k převodním cenám?

Zaměstnanec pracující na DPČ 2 dny v týdnu po 5 hodinách. Je možné zaměstnanci poskytnout stravenkový paušál a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Zaměstnavatel od 1. 1. 2021 vyplácí svým zaměstnancům stravenkový paušál. Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (Po-Pá/40h). Ve vnitřím mzdovém předpisu stanovili výšku stravenkového paušálu na 75 Kč za odpracovanou směnu s tím, že musí odpracovat alespoň 3 hodiny ve směně. 1. Má nárok zaměstnanec na stravenkový paušál i za mimořádnou směnu, předem naplánovanou? O tuto směnu odpracuje v následujících měsících méně. 2. Když by za tuto mimořádnou směnu čerpal náhradní volno, má nárok v daném měsíci na stravenkový paušál? 3. Jednalo by se o přesčas, je splněna podmínka odpracování 3 hodin ve směně, náleží mu za tuto směnu stravenkový paušál? 4. V případě, že by neměl a zaměstnanec nárok na stravenkový paušál a i přesto mu ho zaměstnavatel vyplatil, jednalo by se pouze o nedaňový náklad nebo by se musel zvýšit vyměřovací základ ZP/SP/daň?

Zaměstnáváme i zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek. Je v tomto případě možné poskytnout stejný příspěvek (stravenkový paušál) jako při plném pracovním úvazku? Jak dlouhá musí být směna pro poskytnutí příspěvku (stravenkového paušálu)? Je možné poskytnout zaměstnanci příspěvek (stravenkový paušál do výše 75,60 Kč) osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti i v případě, že odpracuje pouze část stanovené směny, ať už z důvodů pružné pracovní doby, čerpání půl dne dovolené, návštěvy lékaře, nástupu na nemocenskou v průběhu směny apod.? Ve vazbě na tyto případy se setkáváme s rozdílnými názory. 

Fyzická osoba (občan) postižená tornádem na jižní Moravě dostala dotace od různých nadací. Za tyto peníze bude opravovat tornádem zničený dům. Podléhá tato dotace dani z příjmu FO? Pokud je tato dotace osvobozená od daně z příjmů, je zapotřebí doložit doklady za opravy?

Jednatel má se společností, v níž je jednatelem, uzavřenu pracovní smlouvu na výkon práce ředitele a za tuto práci dostává mzdu. Smlouvu o výkonu funkce jednatele uzavřenou nemá. Jaké mu hrozí postihy? Má to na společnost nějaké daňové dopady?