Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu k 31. 1. 2019 na dobu určitou do 31. 12. 2019. Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce. Byl jí předepsán nárok dovolené na 11 měsíců poměru tedy 18,5 dne. Zaměstnankyně řádně odpracovala všechny pracovní dny v rozmezí od 31. 1. do 4. 3. 2019 (tedy 23 dní). Od 5. 3. do 31. 12. byla soustavně nemocná. K 31. 12. 2019 jí rovněž skončila pracovní smlouva, kterou dále neobnovuje. V jaké výši má skutečný nárok na dovolenou?

Může se krátit nárok na dovolenou pracujícímu, který je v aktivních vojenských zálohách a v průměru v roce se zúčastní cvičení v délce 2 měsíců?

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou od 19. 8. 2019 do 31. 12. 2019, pracuje 3 dny v týdnu (úterý, středa, čtvrtek). Zaměstnancům v organizaci náleží 5 týdnů dovolené, tj. 25 dní. Pro tohoto zaměstnance bude týden dovolené představovat 3 dny, tj. jeho celoroční nárok by byl 15 dnů. Pokud odpracuje 44 dní do konce roku, jeho nárok by byl 2/12 z jeho celoročního nároku tj. 15 dnů = 15 : 12 = 1, 25 x 2 = tj. 2,5 dne. Je to správně? V případě krácení dovolené za zameškané dny - započítávají se svátky do zameškaných dnů pro krácení dovolené? Našla jsem v časopise „Práce a mzda 3/2017“, že při krácení se do zameškaných dnů nepočítají svátky, protože ve svátek se nepracuje. V jiných výkladech se svátky započítají. Co je správně?

Pracovní poměr se zaměstnancem vznikl v březnu 2019. V červenci 2019 dal zaměstnanec výpověď. Zaměstnavatel trval na výpovědní době 2 měsíce. Zaměstnanec však od 16. 8. 2019 nenastoupil na směnu a měl neomluvenou absenci. Dne 31. 8. 2019 zaměstnavatel souhlasil s dřívějším ukončením pracovního poměru k 31. 8. 2019. Zaměstnanci vznikl za dobu trvání pracovního poměru nárok na dovolenou 8,5 dní. Zaměstnanec již čerpal dovolenou 11 dní. Náhradu za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok (2,5 dne) mu zaměstnavatel srazí v poslední mzdě. Může však zaměstnavatel krátit dovolenou a srazit i náhradu za již čerpanou dovolenou z důvodu neomluvené absence? V případě, že ano, o kolik dní může zaměstnavatel takto zaměstnanci pokrátit (když pracovní poměr netrval celý kalendářní rok)? 

Zaměstnankyně má pracovní dobu stanovenou na 7,5 hodin denně, 5 dní v týdnu, na 1 směnu. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je stanoven na 20 dní. V období od 20. 2. 2019 do 19. 6. 2019 byla v pracovní neschopnosti. Jinou nepřítomnost v roce 2019 doposud neměla. Jak se takovému zaměstnanci určí délka dovolené a kdy se určení provádí? Na konci roku, kdy budou známy všechny nepřítomnosti? 

Zaměstnanec firmy má sepsanou pracovní smlouvu na 40 hod týdně, pravidelně rozvrženou pracovní dobu, včetně 20 dnů dovolené za rok 2019. Od 1. 4. 2019 dodatkem se pracovní doba mění. Docházet do práce bude 3 dny v týdnu po 8 hodin, 24 hodin týdně. Má zaměstnanec nárok na dovolenou od 1. 4. 2019? Jak nastavit dovolenou, když se krátí týdenní pracovní doba? Zaměstnanci mají i stravenky. Má tento zaměstnanec nárok na stravenku za den, v kterém odpracuje 8 hodin? 

Společnost s. r. o., má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti, 5. díl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti donesl až po dvou týdnech po ukončení PN, za tuto dobu má neomluvenou absenci (máme s ním ukončený pracovní poměr), vyměřovací základ má 0 Kč, co se týče zdravotní pojištění za dobu neomluvené absence,  musí být odvedená poměrná část minimální mzdy (MM), a to tak, že zaměstnanec uhradí zdravotní pojištění zaměstnavateli a pak zaměstnavatel tuto částku odvede zdravotní pojišťovně (dále ZP)? Co, kdy zaměstnanec nezaplatí zaměstnavateli (má oddlužení), pak zdravotní pojišťovna bude vymáhat po zaměstnavateli jak částku, tak i penále, je to tak? Druhý dotaz zní: krácení dovolené - strhne se pouze počet dní nebo i částka ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění a daň z dovolené)?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené. Bezprostředně po ukončení mateřské dovolené si nevybrala zbývající dovolenou na kterou měla nárok, než nastoupila na rodičovskou dovolenou. Nyní se zaměstnavatel a zaměstnankyně domluvili, že ukončí PP dohodou. Zbývající dovolenou, na kterou má nárok smí zaměstnavatel při ukončení PP proplatit. Mám otázku ohledně toho, jestli se dovolená musí nejdříve zkrátit (podle neodpracovaných dní - rodičovský příspěvěk) a poté se zkrácené dny dovolené mohou proplatit. Případně jakým způsobem se provede krácení?

Náš zaměstnanec si způsobil pracovní úraz a jeho léčení trvalo šest měsíců a to od 2. 4. 2013 - 30. 9. 2013. Dovolenou jsme mu nekrátili z důvodu pracovního úrazu. Nyní pojišťovna, která má vyplatit odškodnění našemu zaměstnanci, uznala pouze měsíc pracovního úrazu z důvodu degenerativního onemocnění páteře. Jak máme teď posoudit nárok na dovolenou, máme ji dodatečně krátit, anebo je pro firmu směrodatný začátek onemocnění a to bylo z důvodu pracovního úrazu.