Otázky a odpovědi
Počet vyhledaných dokumentů: 214
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 214
Řadit podle:
Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?
Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit?
Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.
Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody?
Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?
Zaměstnankyně má u jednoho zaměstnavatele dva pracovní poměry. Každý na 15 000 Kč hrubého, tj. v součtu má 30 000 Kč za měsíc. V březnu pracovala celý měsíc na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr byla 31 dní v pracovní neschopnosti, tj. za březne má k výplatě 15 000 Kč. Bude se jí za měsíc březen dopočítat zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu, tj. do 20 800 Kč nebo její vyměřovací základ zůstane pouze 15 000 Kč?
Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy,
že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?
Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění?
Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?
Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?
Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?
Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?
Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?
Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?
Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu.
Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?
Vyplácíme zaměstnancům odměny za pracovní a životní výročí. V případě, že tuto odměnu vyplatíme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, můžeme jí považovat v měsíci, ve kterém vyplatíme odměnu stále za osobu, za kterou platí pojistné stát? Nebo musíme zadat ZP z dosaženého příjmu?
Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).
Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?
Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat?
Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?
Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele?
Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele?
Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů?
V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?
Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?
Zaměstnavatel uzavřel s jedním pracovníkem DPP od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 a druhou DPP od 4. 1. 2021 na dobu neurčitou. Dne 1. 1. 2021 byl svátek, 2. 1. 2021 - 3. 1. 2021 sobota a neděle. Odměna nepřekročila nikdy částku 10 000 Kč/měsíc. Jaké máme napsat datum vzniku nástupu na DPP do Výkazu příjmů? Jedná se o jeden trvající pracovněprávní vztah dle § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění? Bude tedy datum nástupu 1. 6. 2020?
Jak správně odměňovat vedení (předseda, místopředsedové) sdružení obcí. Jak posoudit povinnost platit zdravotní a sociální pojištění? Pokud by se uzavřela DPP, tak se do 10 000 Kč neplatí žádné pojištění. Nejde o zastupitelstvo obce, kdy se platí jen zdravotní pojištění. Komise obc,í pokud nejsou zastupitelé, se posuzuje jako malý rozsah pro sociální pojištění a zdravotní pojištění je z celé částky, bez ohledu na její výši. Jaký máme mít správně pracovněprávní vztah?