Otázky a odpovědi

Jaké cizince je potřeba uvádět do přílohy č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? Jedná se o všechny cizince včetně zaměstnanců ze Slovenska, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují zde více než 183 dní nebo máme uvádět pouze ty, kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele dobu kratší než 183 dní?

Zaměstnanec, státní příslušnost Ukrajina, doložen daňový domicil, je daňovým rezidentem ČR a chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Musím od něj vyžadovat doložení povolení k pobytu dítěte, vzhledem k tomu, že podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů pak platí, že jednou z podmínek, kdy lze slevu na dítě uplatnit, je, že se jedná o dítě žijící s daným poplatníkem na území členského státu EU? To znamená, že slevu na dani může uplatnit pouze za ty měsíce, ve kterých prokazatelně žil s dítětem v ČR? Pokud ano, jak se postupuje v případě, že povolení k určitému datu skončí a nové povolení je vydáno např. za 2 měsíce. Je nárok také na ty 2 měsíce, nebo ne?

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Předpokládám, že tedy můžu v ročním zúčtování u daňového nerezidenta uplatnit celou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a příjmy, které měl pravděpodobně na území Ukrajiny od 1/22 do 5/22 vůbec neřeším. Řešila bych pouze příjmy v tomto období, které by byly na území našeho státu. Je to tak správně?

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Podnikatel, FO, Angličan, žijící v ČR, obdržel od daňového úřadu Nizozemí zprávu, že je povinen přiznat daň z příjmu pro nerezidenty. Má internetové stránky, kde za úplatu nabízí návody, jakým způsobem fotografovat. Poskytuje elektronickou službu, je zaregistrovaný jako identifikovaná osoba, DPH odvádí prostřednictvím MOSS. Má povinnost z příjmů, které obdržel od občanů z Nizozemí, přiznat daň v NL? A je tato povinnost z této elektronické služby i pro ostatní státy EU?

Daňový nerezident (Slovák) pracuje v ČR na DPP (do 300 hod. ročně a 10 000 Kč) a podepsal zde prohlášení poplatníka. Zároveň plánuje pracovat na HPP na Slovensku, kde chce uplatnit slovenskou slevu na poplatníka. Mohou z tohoto pro něho plynout nějaké povinnosti (podávat daňové přiznání atd.)?

Zpracovávám účetnictví a mzdy malé české spol. s r.o., která provádí servisy strojů a která v dohledné době na základě rozhodnutí mateřské společnosti sídlící ve Velké Británii půjde do likvidace. Zaměstnanci dostanou výpověď a jeden z nich má pokračovat na stejné pracovní pozici (servisní technik provádějící servisy na území ČR) tak, že by byl zaměstnaný sesterskou firmou sídlící v Německu. Zaměstnavatel se tedy z rezidenta ČR změní na německého rezidenta. Firma chce, abych pro ně zajišťovala povinnosti z toho vyplývající v České republice. Co by to obnášelo z hlediska zdanění mezd a odvodů z nich, a případně jaké další aspekty by to mělo?

Máme zaměstnance z Ukrajiny, který zde pracuje již 3 roky. Prozatím byl a je veden jako daňový nerezident. Dle jeho sdělení za ním přicestovala na podzim roku 2019 manželka i dítě a žijí zde v pronajatém bytě. Daňové přiznání za rok 2019 zaměstnanec podával sám při konzultaci na finančním úřadě, kde mu za jeden měsíc přiznali slevu na dítě. Na finančním úřadě mu zároveň sdělili, že jsem mu roční zúčtování daně měla provést já (měla jsem ale pochybnosti a neměla od něj žádné doklady, domnívám se tedy, že vše bylo v pořádku, když jsem jej na FÚ poslala). Mohu měsíčně uplatňovat slevu na dani na dítě nebo mám raději počkat na konec roku 2020, a ji uplatnit za celých 12 měsíců? Postačí mi potvrzení o pobytu v ČR a potvrzení ze školy, že je zde dítě studentem základní školy? Nebo musí mít zaměstnanec navíc i potvrzení z FÚ, že je již považována za daňového rezidenta ČR?

Občanka České republiky v roce 2018 pracovala a dosud pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. V ČR má příjmy z pronájmu nemovité věci. Tímto je v ČR jako daňový nerezident. Za rok 2018 musí podat daňové přiznání z příjmů z nájmu v ČR. Měla povinnost daňové přiznání dodat na FÚ do 31. 3. 2019? Co vše musí vyplnit v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2018?

Paní z České republiky se vdala do Anglie za anglického občana. V roce 2015 se jí v Anglii narodila dcera, a společnou domácnost mají v Anglii. Paní je v Anglii zaměstnána a v České republice má byt, který pronajímá. Dle těchto informací je paní v České republice nerezident, a proto budeme v ČR zdaňovat jen příjmy z pronájmu? V roce 2016 měla příjmy z pronájmu ve výši 6násobku minimální mzdy (6 x 9 900,00). Můžeme dodatečným daňovým přiznáním uplatnit daňový bonus na dceru? Co všechno musíme doložit? V roce v 2018 už to nejde, když má jen příjmy podle § 9 ZDP.

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti v USA, kde pracuje celý kalendářní rok. Současně má pravidelně měsíčně příjmy z pronájmu nemovitých věcí v ČR. Jak proběhne zdanění jeho příjmů a jaká přiznání k dani z příjmů je povinen podat?

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Český podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s umělcem, který je v pozici českého daňového nerezidenta, kdy tento zahraniční umělec má povinnost vystoupit v rámci představení v ČR (jedná se o veřejně výkonného umělce). Za tuto službu uměleckého vystoupení náleží umělci honorář. Zároveň společnost se zaváže (v rámci smlouvy) tomuto umělci uhradit ubytování a letenku za účelem realizace tohoto vystoupení (ubytování a letenka pokrývají skutečně jen dny, kdy umělec zde v ČR vystoupí, umělec nebude v ČR delší dobu než je nezbytně nutná pro jeho vystoupení; tyto náklady se umělci nepřeúčtovávají a znějí na jméno společnosti). V souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění uplatňujeme sazbu daně podle článku umělci a sportovci, pokud je umělec ze státu, se kterým není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak uplatňujeme zvláštní sazbu daně v souladu s českým zákonem o daních z příjmů. Má být hodnota ubytování a dopravy, kterou je společnost povinna smluvně umělci uhradit, zahrnuta do celkového základu daně pro odvod zvláštní sazby daně? Nebo můžeme uplatnit zvláštní sazbu daně jen z částky skutečně vyplaceného honoráře umělci?

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?