Novinky

Dovolujeme si vás touto cestou informovat o skutečnosti, že s účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona o zaměstnanosti. Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce. Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ust. § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti. Věnujte proto prosím této agendě náležitou pozornost, aby nedopatřením nedošlo z vaší strany k porušení zákona.

Poslanecká sněmovna schválila valorizaci příspěvku na péči v I. a II. stupni závislosti. Díky navýšení získají vyšší podporu děti i dospělí, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Příspěvek tak bude lépe odpovídat aktuálním potřebám a zachová si svou reálnou hodnotu. Sněmovna zároveň podpořila i zavedení slevy na pojistném pro sezónní pracovníky v zemědělství a změnový zákon k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele.

Poslanecká sněmovna  schválila i změnový zákon k Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který výrazně sníží administrativní zátěž firem. Namísto až 25 různých formulářů pro pět institucí budou zaměstnavatelé nově podávat jediné elektronické hlášení měsíčně.

Již po čtyřiadvacáté se letos uskuteční HR konference, která je legendou mezi odbornými akcemi v Česku. Na odbornou veřejnost čekají nejen nejnovější informace z pracovního práva pro roky 2025 a 2026, ale především konkrétní návody pro praxi a inspirativní networking. Co stojí za jedinečností akce a na co se mohou účastníci těšit, nejen o tom jsme si povídali s JUDr. Irenou Valíčkovou, advokátkou specializující se na pracovní právo a jednatelkou advokátní kanceláře Valíček & Valíčková i vzdělávací společnosti TSM, která konferenci pořádá.

Panasonic v Plzni otevřel nový výrobní areál na tepelná čerpadla za 8 miliard korun. Moderní komplex s výrobou i vývojovým centrem přinese velký nábor zaměstnanců. Firma má aktuálně přes 700 lidí, ale do roku 2030 počítá s jejich zdvojnásobením. Hledat bude zejména techniky, elektrotechnické a strojní inženýry, ale i pracovníky do výroby. Nové vývojové centrum za 600 milionů korun bude zajišťovat kompletní výzkum a vývoj čerpadel pro Evropu a úzce spolupracuje se Západočeskou univerzitou. Panasonic plánuje růst výroby o 20–30 % ročně, což vytváří stabilní pracovní příležitosti s vysokou přidanou hodnotou. Firma si navíc 70 % komponentů vyrábí sama a více než polovinu subdodávek bere z ČR a Evropy. Díky novému areálu se z Plzně stává centrum špičkové výroby i vývoje, ne jen „montovna“. Zdroj: ČTK

  Úřad práce ČR (ÚP ČR) dnes oznámil důležité personální změny v nejvyšším vedení úřadu. Generální ředitel Daniel Krištof se musí v následujícím období věnovat svému zdraví, což si vyžádá jeho delší nepřítomnost. Po dobu jeho absence dočasně převezme řízení úřadu Ing. Karel Trpkoš, vrchní ředitel sekce informačních technologií na MPSV.  Pan ředitel Karel Trpkoš přebírá zodpovědnost za vedení úřadu práce z pověřené funkce generálního ředitele ÚP ČR a bude nadále zastávat také svou stávající pozici na MPSV. Kromě běžné agendy se bude věnovat i pokračování transformačního procesu, který nás postupně změní v moderní poradenská a konzultační centra lépe reagující na individuální potřeby klientů. Zároveň bude dohlížet na přípravy zavedení dávky státní sociální pomoci. Pan Trpkoš na tuto roli navazuje se zkušeností z roku 2023, kdy již Úřad práce ČR dočasně vedl po odvolání tehdejšího generálního ředitele Viktora Najmona.

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Sněmovna schválila také poslanecký návrh ministra Mariana Jurečky na zavedení slevy na pojistném pro zaměstnance v ovocnářství a zelinářství. Sleva ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu se bude vztahovat na pracovníky zaměstnané na základě specifické sezónní dohody o provedení práce (DPP), nově definované v zákoně o zemědělství. „Cílem této úpravy je podpořit sektor ovoce a zeleniny, který je výrazně sezónní a v mnoha případech vyžaduje výhradně ruční práci. Navržené opatření má přispět ke zvýšení zájmu o práci v tomto odvětví tím, že pracovníkům zvýší čistý příjem oproti současnému stavu,“ uvedl ministr Jurečka. Zdroj: MPSV  

Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, tj. z nečlenských zemí EU, je v České republice možné na základě specifického oprávnění. Suverénně nejužívanějším takovým oprávněním je zaměstnanecká karta, tedy povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání.

V závěru měsíce srpna byl v rámci procesu digitalizace agendy Státního úřadu inspekce práce spuštěn Portál inspekce práce, který umožňuje vyřídit vybranou agendu inspekce práce z pohodlí domova, bez nutnosti navštívit nejbližší pobočku. Online lze využít poradenství v pracovněprávních otázkách, je možné takto podat podnět ke kontrole či zažádat o vydání potvrzení o neuložení sankce. „Portál inspekce práce lidem pomáhá odstranit bariéry – bez nutnosti chodit na úřad si mohou snadno požádat o radu nebo podat podnět ke kontrole. Firmám zároveň ulehčuje administrativu, protože řadu věcí vyřídí online a mají podání přehledně na jednom místě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány inspekce práce. Vznikl v rámci 2. etapy digitalizace agendy inspekce práce. Vše probíhá online prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu: jednat za firmu nebo jiný subjekt, za který má přihlášený oprávnění jednat, požádat o potvrzení o neuložení sankce nebo neporušení předpisů, požádat o radu v rámci bezplatného základního pracovněprávního poradenství, podat podnět ke kontrole pro podezření na porušení pracovněprávních předpisů, spravovat přístup k účtu – přidávat nebo odebírat další uživatele, sledovat stav svých podání – včetně detailů, výzev k doplnění a povinností k vyřízení, dostávat notifikace o nových dokumentech a změnách, mít přehled o všech žádostech a podnětech na jednom místě, doplňovat podání z vlastní iniciativy nebo na základě výzvy. Portál inspekce práce je možné využívat také bez přihlášení – jednoduše a bez nutnosti ověřování identity. V tomto režimu je možné podat žádost o poradenství nebo podat podnět ke kontrole, nicméně bez přihlášení není možné po odeslání formulářů nic doplnit nebo upravit, proto je doporučeno přihlásit se jednoduše přes identitu občana a využívat všech výhod a možností portálu. V 1. etapě digitalizace agend inspekce práce už byl v loňském roce zprovozněn Registrační portál pro vysílání pracovníků, který přinesl zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU. Tuto agendu původně pracně vyřizovali zaměstnanci Úřadu práce, nyní se tak děje zcela automaticky prostřednictvím registračního portálu umístěného na webových stránkách inspekce práce. Od jeho spuštění k datu 1. 7. 2024 už došlo k nahlášení téměř 29 tisíc zahraničních pracovníků. Následně se v rámci 3. etapy digitalizace agendy inspekce práce počítá s možností online hlásit pracovní úrazy prostřednictvím Portálu inspekce práce.

Vláda připravila již čtvrtý soubor návrhů na změny legislativy, které mají za cíl odstranit z právních předpisů nadbytečnou administrativní zátěž. Tzv. antibyrokratický balíček schválil kabinet na zasedání ve středu 27. srpna 2025. 

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Český pracovní trh prochází největší proměnou za poslední dekády. Rekordních 1,1 milionu cizinců drží v chodu průmysl, stavebnictví i služby. Do firem nastupuje Generace Z, která odmítá stará pravidla a hledá flexibilitu i smysluplnou práci. Zároveň odcházejí do penze statisíce zkušených pracovníků a s nimi i know-how budované desítky let. Podle odborníků ze společnosti JPF Czech to znamená jediné: firmy se musejí naučit řídit lidi strategicky, jinak riskují ztrátu stability. "Cizinci dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Bez nich by klíčová odvětví ochromila personální krize. Pro firmy to znamená jediné: musí se naučit s tímto trendem počítat, strategicky plánovat a pracovat s lidmi tak, aby byly dlouhodobě stabilní," upozorňuje Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF Czech. Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1,101.369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace. Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují. "Cizinci jdou tam, kde je práce a perspektiva. Pokud region dlouhodobě stagnuje, přirozeně ztrácí přitažlivost," dodává Jiří Jemelka, zakladatel JPF Czech.

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a výpočtu ČTK. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

Rodiče by v příštím roce mohli do žádosti o rodičovskou začít zapisovat také to, kdy by se rádi vrátili do práce a v jakém místě by chtěli mít pro dítě školku. Údaje budou pak pravidelně dostávat starostové, aby měli přehled o poptávce a stihli včas dostatek míst v zařízeních zajistit. Novinářům to dnes řekl ministr práce a lídr Spolu v Olomouckém kraji Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice ODS, TOP 09 a lidovců ve volebním programu slibuje dostupné školky a dětské skupiny pro každé dítě. Koaliční politici a političky dnes představili stranické plány v rodinné politice na setkání s novináři. V příštím volebním období by chtěli prosazovat i zvýšení rodičovské či daňové slevy na třetí a další dítě.

Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.

Prezident Petr Pavel jmenoval Jiřího Kauckého předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ve funkci, do které nastoupil v roce 2020, tak bude pokračovat dalších pět let. Nové funkční období mu začne 1. září. Pavel mu v krátkém projevu popřál, aby se mu dařilo ve všech hlavních oblastech činnosti úřadu.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře. Lidé uklízející ulice, šičky oděvů nebo třeba pracovníci v porcelánkách – zaměstnání, ve kterých lidé často dostávají minimální mzdu. S 20 800 korunami hrubého, které teď měsíčně vydělávají, mají velmi často problém vyjít. Vláda loni na podzim rozhodla, že minimální mzda v příštím roce dosáhne 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí odhadlo pro rok 2026 na bezmála 51 500 korun. Nejnižší možný výdělek za plný úvazek tak vzroste na téměř 22 a půl tisíce hrubého. Podle ministerstva financí ho nyní pobírají více než tři procenta zaměstnanců – zhruba 118 tisíc lidí. Od příštího ledna jim tak stát zvýší minimální mzdu o téměř osm procent.