Slovní spojení „štěstí v práci“ by u leckoho mohlo na první zaslechnutí působit jako prázdný pojem z moderních učebnic HR. Jedná se však o mnohými studiemi podložený fenomén – věnovat se štěstí zaměstnanců přináší firmě nejen spokojené lidi, ale také zvýšenou produktivitu práce, větší loajalitu zákazníků a ve finále celkovou ziskovost firmy.
Mezi velké propagátory štěstí v práci v Česku a spoluzakladatele konference Happiness@Work patří Michal Šrajer. Nenechte se mýlit, není konzultantem, který by si přečetl spoustu knih a teď o konceptu povídal. Sám spoluvybudoval firmu, která na principech štěstí v práci a svobody byla postavená. Šlo o Inmite, kde se všichni zaměřovali na technologie a to, jak s jejich pomocí změnit svět a zjednodušit lidem budoucnost. Firmu, kde byli lidé a jejich budoucnost na prvním místě. Firmu, kde byla otevřenost a demokracie samozřejmostí. Až takovou samozřejmostí, že všichni její zaměstnanci společně rozhodovali o tom, zda pro ni bude dobré, když je odkoupí Avast. A dohodli se, že to pro ně dává smysl. Když tedy v roce 2014 softwarový gigant Avast Inmite koupil, Michal si ponechal i zde na dobu svého působení v Avastu funkci, kterou si vymyslel v roce 2008 v Inmite. Už tam byl prvním Chief Happiness Officerem v Čechách. Po dvou letech v tehdy sedmisethlavém Avastu se Michal s rodinou vydal na roční sabbatical. Na své cestě kolem světa vyhledával inspiraci v podobě setkávání se s těmi nejlepšími a nejzajímavějšími zaměstnavateli. Ze setkání s nimi a jejich zkušenostmi přitom čerpá doposud.
Na štěstí a šťastný a spokojený život se však neohlíží pouze jedinci či firmy. „Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt,“ prohlásil v roce 1972 (před 47 lety!) tehdejší bhútánský král Džigme Singjä Wangčhug. V roce 2008 dokonce Bhútán zavedl hrubé národní štěstí do své ústavy jako oficiální cíl vlády. A není to jen proklamace. V Bhútánu opravdu sledují, jak se jim daří hrubého domácího štěstí dosáhnout. Mají definováno několik oblastí, které poctivě monitorují. Patří k nim sledování fyzického a psychického zdraví občanů, životního standardu, životního prostředí a udržitelnosti, komunitního soužití, kulturní diverzity, fungování místních samospráv, vzdělání a využití volného času. Jako další příklad ze zahraničí bychom mohli uvést zavedení Ministerstva štěstí v roce 2016 ve Spojených Arabských Emirátech. Tamní král se vrací ke kořenům založení Emirátů, kdy prohlásil, že jeho bohatství je štěstí lidí. Od roku 2016 má ministryně štěstí za úkol v agendách napříč ostatních ministerstev hledat oblasti, ve kterých je možné posilovat štěstí obyvatel Spojených Arabských Emirátů.
Od roku 2012 pak vzniká každoroční zpráva světového štěstí (World Happiness Report), která zkoumá 156 zemí světa a to, jak moc (či málo) hodnotí své štěstí jejich občané. Česko si přitom nevede vůbec zle – letošní zpráva zařadila ČR do první dvacítky nejšťastnějších zemí na světě.
Proč je ale tak důležité zaměřit se na štěstí právě v práci? Především si je třeba uvědomit, že produktivní člověk stráví v práci třetinu svého života. Je to jeho druhá nejčastější činnost hned po spánku. Rovněž si musíme připustit, že samotné štěstí v práci nefunguje, protože nemůžeme oddělit práci a soukromý život. Když to nefunguje v jednom, nebude to fungovat ani v tom druhém. Budeme-li se cítit šťastnější v práci, bude se to odrážet i na spokojenosti v rodinném životě. A naopak.
Zaměstnavatel by pak měl vědět, že šťastnější lidé jsou produktivnější a kreativnější, vydělávají více peněz a jsou lepšími leadry, s větší pravděpodobností budou déle ve spokojeném manželství, mají více přátel, větší imunitu a dokonce se dožívají i vyššího věku, častěji pomáhají ostatním, dobročinnosti a mají méně stresu.
A jak vypadá šťastné pracovní prostředí v číslech? Podle průzkumů různých agentur šťastné pracovní prostředí zavede inovace s 300% větší úspěšností, sales je o 37 % úspěšnější, zaměstnanci jsou o 31 % produktivnější, nachází se zde méně syndromu vyhoření, 66 % časů méně tráví nemocní, a takové prostředí má o 51 % menší fluktuaci zaměstnanců. Jakákoliv další studie pak tato zjištění jen podporuje. Ve své velké, nedávno publikované, metastudii[1] trojice výzkumníků Krekel, Ward, De Neve z mezinárodních byznysových škol poukazuje na fakt, že i jen drobný posun vnímání spokojenosti u zaměstnanců (stačí posun o jeden bod na šestistupňové škále) přinese firmě 20% nárůst přidané hodnoty na každé odpracované hodině. S tím samozřejmě roste i zisk a profitabilita firmy. Subjektivní pocit spokojenosti zaměstnanců tedy přináší prospěch nejen lidem samotným, ale i jejich zaměstnavatelům. Michal Šrajer k tomu dodává: „Štěstí zaměstnanců lze přitom navyšovat i zdánlivými drobnostmi, které nestojí ani moc času, ani příprav. Firmy mohou například dát svým zaměstnancům větší autonomii v rozhodování o své pracovní době, nebo je podpořit ve vnímání a rozvoji laskavosti. I něco tak jednoduchého jako upřímné poděkování za dobře odvedenou práci dokáže zázraky.“
Jak ale zajistit štěstí v práci pro vaše zaměstnance? Štěstí je vlastně postaveno na třech pilířích: dosahování smysluplných výsledků, budování hodnotných vztahů a možnosti růst spolu s učením se novému. Když tohle zaměstnavatelé pro své týmy zajistí, mají vlastně vyhráno. Jak zařídit, aby se vaši lidé ve svém pracovním prostředí cítili v naprostém psychologickém bezpečí? Jak jim dát prostor neustále trénovat jeden z největších “svalů”, na jehož cvičení často zapomínáme - mozek? Případně v čem se projeví, když vedle sebe lidé mají ty, kdo je podporují? To jsou všechno relevantní otázky, pokud vás opravdu štěstí vašich lidí zajímá. Odpovědí na ně existují desítky a není nic lepšího, než si poslechnout přímo příběhy z praxe jiných firem, či poznatky předních světových vědců, kteří tato témata řeší dnes a denně. Přesně takovou příležitost tým, ve kterém je i Michal Šrajer, do Prahy přináší letos již po páté. Největší středoevropská konference na téma Štěstí v práci proběhne 10. října 2019 v pražském Kongresovém centru, kam vás tímto za redakci zveme.
Čím začít štěstí v práci?
Michal nám dal tip na tři knihy a tři aplikace. Dáváte-li přednost psanému slovu, pak se pusťte do čtení těchto knih: Tony Hsieh – Štěstí doručeno, Ricardo Semler – Podivín, Laszlo Bock – Nová pravidla - Google pohled zevnitř. Z aplikací Michal pak doporučuje začít těmito třemi: Way of Life – Habit Tracker pro záznam vašich návyků, TINYpulse pro měření toho, jak moc šťastní či nešťastní jsou vaši zaměstnanci, HeadSpace pro základy meditace.
[1] Studie “Employee Wellbeing, Productivity, and Firm Performance” je k dispozici na linku: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3356581. Dodejme, že pro studii byla použita data ze zkoumání (meta-analýzy) 339 nezávislých studií, které dohromady sledovaly spokojenost v práci v souvislosti s obchodními výsledky u 1 882131 zaměstnanců z více než 82 000 firem z celého světa.