Antivirus – nejčastější chyby ve vyúčtování

Úřad práce ČR upozorňuje na nejčastější chyby při dokládání vyúčtování, na jehož základě vám ÚP ČR může poskytnout příspěvek na náhradu mezd v rámci Programu Antivirus:

1. Zaměstnavatel nezašle současně obě části vyúčtování
Vyúčtování má stránku v PDF, jejíž součástí je čestné prohlášení. Bez jeho vyplnění nemůže ÚP ČR příspěvek vyplatit. Soubor v Excelu pak obsahuje výkaz vynaložených nákladů na náhrady mezd jednotlivých zaměstnanců. Je nutné doložit obě části společně. 

Nově je také nutné vyplnit ve výkazu režimu A plus informace k veřejné podpoře v rámci Dočasného rámce 3.1., a to nejen ve formě čestného prohlášení, ale také na listech Excelovského souboru. V opačném případě bude výkaz vrácen k doplnění.

2. Doložené podklady jsou ve špatném formátu
Při ukládání souborů na disk změní zpracovatel u vyúčtování formát dokumentu nebo formát textu či čísel. Další chybou je vytištění formuláře a jeho podepsání a naskenování před odesláním na Úřad práce ČR. Tím se znemožní jeho další zpracování.

3. Firma žádá o příspěvek na zaměstnance, který končí, nebo už u ní nepracuje
Zaměstnavatel zařadí do seznamu i zaměstnance, který u něj už buď nepracuje, nebo je ve výpovědní době z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele. Často jsou zařazeni také zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Na tyto skupiny však ÚP ČR příspěvek neposkytuje. 

4. Špatně zvolená varianta
Zaměstnavatel chybně vyhodnotí, zda důvody, pro které zaměstnanec nevykonával svou práci, spadají do režimu A (A plus, rozdíl je pouze ve veřejné podpoře) nebo režimu B programu Antivirus.

5. Nedostatečné zdůvodnění
U režimu A a režimu A plus zaměstnavatel přesně neuvede, na základě jakého konkrétního vydaného krizového opatření státu nebo opatření příslušných institucí nemohli jeho zaměstnanci vykonávat svou práci a on je tak musel nechat doma.

6. Požadování příspěvku i na pracující zaměstnance
Do výkazu jsou uváděni i zaměstnanci, kteří v předchozím měsíci svou práci vykonávali přímo na pracovišti nebo jako home office, a zaměstnavatel jim tedy za tento měsíc vyplácí mzdu, nikoli náhradu mzdy.

7. Uvedena chybná částka
Do sloupce „náhrada mzdy“ zaměstnavatel neuvede správnou částku, tedy zjednodušeně „náhradu mzdy v hrubém“, tj. včetně odvodů na pojistné za zaměstnance a zdanění, pokud jim náhrada mzdy podléhá.

8. Nezapočitatelné náklady
Do sloupců „zdravotní pojištění“ a „sociální pojištění“ jsou místo odvodů pouze za zaměstnavatele uváděny náklady na pojistné jak za zaměstnavatele, tak i za zaměstnance.

9. Uvedení špatných odvodů v režimu A
Velmi často zaměstnavatelé v režimu A uvádějí odvody na pojistné i v případě náhrady mzdy vyplácené podle § 192 zákoníku práce (jedná se o zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným, nebo kterému byla nařízena karanténa), kdy ale v případě vyplácení jen v zákonem stanovené výši tato částka odvodům nepodléhá.

10. Nesprávné RČ nebo evidenční číslo zaměstnance
Do sloupce „rodné číslo“ nebo „evidenční číslo pojištěnce“ zaměstnavatel vyplní např. datum narození nebo uvede u zaměstnance bez rodného čísla nesprávné evidenční číslo, pod kterým je přihlášen na České správě sociálního zabezpečení.

Kontrolu správnosti si lze ověřit na webu: www.cssz.cz/web/cz/standardni-kontrola-rodneho-cisla-a-evidencniho-cisla-pojistence.

(zdroj: Úřad práce ČR, www.uradprace.cz)