Ministerstvo financí zahájilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu vyhlášky, která upravuje čtyři prováděcí předpisy navazující na novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Návrh reaguje na změny zaměřené na posílení dlouhodobého charakteru produktu, zvýšení jeho atraktivity a zmírnění části regulatorních požadavků na penzijní společnosti. Účinnost změn je navržena od 1. ledna 2027.
Ruší se některé informační a regulatorní povinnosti
Navrhovaná novela prováděcích předpisů navazuje na projednávanou novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Ta kromě změn pro účastníky systému upravuje také povinnosti penzijních společností v oblasti odměňování, informačních povinností, řízení fondů nebo požadavků na vedoucí osoby.
Významnou změnou je zrušení povinnosti penzijních společností vypracovávat a zveřejňovat pololetní zprávy. Nadále by měly zůstat zachovány výroční zprávy a průběžné výkaznictví vůči České národní bance.
Mění se pravidla pro statuty účastnických fondů
Novela vyhlášky o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu reaguje na navrhované opuštění dosavadního rozdělení úplaty penzijní společnosti na dvě složky u většiny účastnických fondů.
S tím souvisí úprava způsobu vykazování historické výkonnosti fondů i prezentace informací o odměně penzijní společnosti. Současně se rozšiřuje okruh změn statutu fondu, které nebude nutné předem schvalovat Českou národní bankou.
Nová pravidla pro depozitáře účastnických fondů
Další změny se týkají vyhlášky upravující činnost depozitářů účastnických fondů. Ministerstvo financí zde zohledňuje zkušenosti z dohledové praxe České národní banky.
Depozitářům mají přibýt přesněji formulované kontrolní povinnosti při odepisování penzijních jednotek a při ověřování dodržování investičních limitů účastnických fondů.
Odpadne předchozí souhlas ČNB pro vedoucí osoby
Návrh rovněž ruší dosavadní režim předchozího souhlasu České národní banky k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti. Z vyhlášky proto mizí ustanovení upravující obsah a náležitosti žádosti o udělení tohoto souhlasu.
Naopak nově se doplňuje úprava žádosti o souhlas se změnou depozitáře účastnického fondu a zpřesňuje se formulace požadavků kladených na vedoucí osoby penzijních společností.
Praktický dopad
Pokud bude související novela zákona schválena v navrženém znění, penzijní společnosti se od roku 2027 setkají s jednoduššími požadavky v některých oblastech reportingu a schvalovacích procesů. Zároveň budou muset promítnout nové zákonné nastavení do statutů fondů, informačních dokumentů, vnitřních procesů a vztahů s depozitáři. Navrhované změny se týkají zejména penzijních společností, depozitářů a dohledové praxe České národní banky, nikoli přímo zaměstnavatelů poskytujících zaměstnancům příspěvek na doplňkové penzijní spoření.