Debata o umělé inteligenci se postupně posouvá od technologických možností k ekonomickým výsledkům. Upozornila na to také ekonomka Markéta Šichtařová ve svém komentáři pro časopis Práce a mzda, v němž se zaměřila na otázku návratnosti rozsáhlých investic do AI a jejich možných dopadů na trh práce.
Zatímco ještě nedávno dominovaly úvahy o tom, jak umělá inteligence změní fungování firem, dnes se stále častěji řeší, zda miliardové investice do datových center, výpočetní techniky a specializovaných čipů přinesou očekávané ekonomické přínosy. Právě tento posun považuje Šichtařová za jeden z nejdůležitějších momentů současné debaty o AI.
Technologický pokrok a ekonomická návratnost nejsou totéž
Podle Markéty Šichtařové není sporu o tom, že umělá inteligence představuje významný technologický posun. Samotná technologická inovace však automaticky nezaručuje ekonomický úspěch. Investoři podle ní začínají více zkoumat, zda vysoké kapitálové výdaje spojené s rozvojem AI skutečně generují odpovídající výnosy.
Pro zaměstnavatele je tento vývoj důležitý především proto, že investiční rozhodování velkých technologických firem může ovlivňovat i širší ekonomické prostředí, dostupnost kapitálu a ochotu podniků realizovat nové projekty.
Výzvou může být rychlé zastarávání AI infrastruktury
Jednou z hlavních myšlenek komentáře je upozornění na rychlost technologického vývoje.
Budování datových center a pořizování specializovaného hardwaru představuje investice plánované na řadu let dopředu. Současně však přicházejí stále výkonnější generace čipů a technologií, které mohou významně měnit ekonomiku již uskutečněných projektů.
Podle Šichtařové tak může vznikat situace, kdy technologie zastarávají ekonomicky rychleji, než se původně očekávalo. Firmy pak mohou čelit otázce, zda se nákladné investice stihnou vrátit ještě před tím, než budou nahrazeny novějšími a efektivnějšími řešeními.
Téma návratnosti investic proto začíná hrát významnější roli než samotné tempo technologické expanze.
Případné dopady by se nejprve projevily v náboru
Z pohledu HR a zaměstnavatelů je zajímavá především úvaha o tom, jak se případná investiční opatrnost propisuje do personálních rozhodnutí.
Šichtařová upozorňuje, že firmy obvykle nereagují na nejistotu okamžitým propouštěním. Častěji nejprve omezují nové investice, odkládají rozvojové projekty a zpomalují nábor zaměstnanců. Teprve při delším trvání problémů mohou následovat výraznější zásahy do personální politiky.
Pro personalisty je proto důležité sledovat nejen vývoj na pracovním trhu, ale také širší ekonomické souvislosti. Změny investičního sentimentu se mohou s určitým odstupem promítnout do poptávky po nové pracovní síle.
Dopady by navíc nemusely zůstat omezeny pouze na technologický sektor. Ovlivnit by mohly také dodavatelské řetězce, stavebnictví, energetiku, elektrotechnický průmysl nebo poskytovatele souvisejících služeb.
Vyšší produktivita nemusí znamenat více pracovních míst
Dalším tématem, které ekonomka ve svém komentáři otevřela, je vztah mezi produktivitou práce a zaměstnaností.
Ve veřejné debatě bývá rozvoj umělé inteligence často spojován buď s představou masového propouštění, nebo naopak s očekáváním výrazného hospodářského růstu. Šichtařová však upozorňuje, že historické zkušenosti ukazují složitější obraz.
Technologický pokrok může vést k růstu produktivity, aniž by současně vznikal odpovídající počet nových pracovních míst. Firmy mohou být schopny vyrábět více, rychleji nebo efektivněji, aniž by musely úměrně navyšovat počet zaměstnanců.
Pro zaměstnavatele z toho vyplývá, že přínosy umělé inteligence mohou spočívat především ve změně způsobu práce a zvyšování efektivity, nikoli nutně ve vytváření nových pracovních pozic.
Personální strategie by neměla stát pouze na AI optimismu
Praktický závěr komentáře směřuje k dlouhodobému plánování.
Podle Markéty Šichtařové by firmy neměly stavět své personální strategie pouze na předpokladu, že technologický rozvoj automaticky povede k rychlému ekonomickému růstu. Stejně jako u jiných investic je podle ní vhodné pracovat s různými scénáři budoucího vývoje a vyhodnocovat nejen příležitosti, ale také možná rizika.
Pro HR oddělení to znamená především potřebu průběžně vyhodnocovat skutečné potřeby pracovních sil, investovat do rozvoje dovedností zaměstnanců a zachovávat dostatečnou flexibilitu při plánování kapacit.
Co si z debaty o AI investicích odnést
Komentář Markéty Šichtařové nepředstavuje předpověď budoucího vývoje, ale upozorňuje na několik otázek, které začínají být pro firmy stále důležitější:
- budou vysoké investice do AI přinášet očekávanou návratnost,
- jaký vliv bude mít rychlé zastarávání technologií,
- zda se případná investiční opatrnost promítne do náboru zaměstnanců,
- jaký bude vztah mezi růstem produktivity a zaměstnaností,
- a jak mají zaměstnavatelé nastavit personální strategie v období rychlých technologických změn.
Právě tyto otázky mohou v následujících letech ovlivnit nejen technologický sektor, ale také rozhodování zaměstnavatelů, podobu pracovních míst a vývoj trhu práce jako celku.