Letošní Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který proběhl od 19. do 24. října 2026, zahájil novou celoevropskou kampaň agentury EU-OSHA s názvem Healthy Workplaces 2026–2028: Together for Mental Health at Work. Jejím cílem je podpořit zaměstnavatele při identifikaci a řízení psychosociálních rizik na pracovišti a upozornit na význam duševního zdraví jako součásti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle údajů EU-OSHA se téměř 45 % zaměstnanců v Evropské unii setkává při práci s faktory, které mohou negativně ovlivňovat jejich psychickou pohodu. Mezi nejčastěji uváděná rizika patří nadměrná pracovní zátěž, časový tlak, emočně náročná práce, konflikty na pracovišti nebo obtížná komunikace se zákazníky a klienty.
Stávající pravidla psychosociální rizika výslovně neupravují
Základem evropské úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je rámcová směrnice 89/391/EHS. Ta ukládá zaměstnavatelům povinnost vyhodnocovat a předcházet rizikům na pracovišti, psychosociální rizika však výslovně nezmiňuje.
Některé související oblasti řeší další předpisy, například směrnice o práci se zobrazovacími jednotkami, směrnice o pracovní době nebo novější pravidla týkající se platforem a umělé inteligence. Ochrana před stresem, šikanou nebo násilím na pracovišti je dosud upravena převážně prostřednictvím nezávazných dohod sociálních partnerů.
Výsledkem jsou výrazné rozdíly mezi členskými státy v tom, jakým způsobem jsou zaměstnanci před psychosociálními riziky chráněni.
Digitalizace a AI mění podobu pracovních rizik
Evropské instituce upozorňují, že rozšíření práce na dálku a digitálních nástrojů přináší vedle větší flexibility také nová rizika. Patří mezi ně delší pracovní doba, obtížné oddělení pracovního a soukromého života, sociální izolace nebo intenzivnější monitoring zaměstnanců.
Dalším faktorem jsou systémy využívající umělou inteligenci, které mohou ovlivňovat organizaci práce, pracovní tempo nebo hodnocení výkonu. Na psychosociální zátěž podle Evropského parlamentu dopadají také extrémní teploty a další projevy klimatických změn.
Mezinárodní organizace práce odhaduje, že psychosociální rizika souvisejí celosvětově s více než 840 tisíci úmrtími ročně.
Parlament požaduje novou směrnici a závazné povinnosti
Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) v září 2026 přijal legislativní iniciativu, která vyzývá Evropskou komisi k předložení samostatné právní úpravy založené na článku 153 Smlouvy o fungování EU.
Návrh počítá mimo jiné s:
- definováním psychosociálních rizik na úrovni EU,
- zavedením závazných povinností zaměstnavatelů při jejich prevenci,
- uznáním zdravotních následků vzniklých v důsledku psychosociálních rizik jako nemocí z povolání,
- posílením kontrolních pravomocí inspekce práce,
- právem zaměstnance na podporovaný návrat do práce po pracovní neschopnosti,
- obrácením důkazního břemene v případech, kdy došlo k poškození zdraví zaměstnance v souvislosti s expozicí psychosociálním rizikům.
Součástí zprávy jsou také konkrétní doporučení, jak by budoucí právní předpis mohl vypadat.
Komise připravuje návrh na konec roku 2026
Evropská komise již dříve oznámila záměr modernizovat předpisy pro pracoviště a práci se zobrazovacími jednotkami. V rámci přípravy takzvaného Quality Jobs Act proběhla dvoufázová konzultace se sociálními partnery, která se mimo jiné zaměřila právě na psychosociální rizika a duševní zdraví zaměstnanců.
Předložení legislativního návrhu se očekává na konci roku 2026.
Praktický dopad
V současnosti nejde o schválenou legislativu, ale o iniciativu Evropského parlamentu směřující k vytvoření nové právní úpravy. Pokud Komise návrh předloží a následně projde legislativním procesem, mohly by vzniknout jednotné evropské požadavky na identifikaci, hodnocení a prevenci psychosociálních rizik na pracovišti.
Téma se dotýká zejména organizace práce na dálku, digitálního dohledu nad zaměstnanci, využívání systémů umělé inteligence, prevence pracovního stresu a podpory duševního zdraví zaměstnanců.