Služební poměr se mění na pracovní poměr
Nový zákon opouští dosavadní koncepci státní služby a nahrazuje ji pracovněprávním režimem. Státní zaměstnanci budou nově zaměstnanci v pracovním poměru k České republice zařazení ve správních úřadech. Na jejich právní poměry se bude podpůrně vztahovat zákoník práce, pokud zákon o státních zaměstnancích nestanoví odlišná pravidla.
Součástí změny je také zrušení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Přechodná ustanovení počítají s automatickým převodem dosavadních státních zaměstnanců do pracovních poměrů, aniž by bylo nutné uzavírat nové smlouvy.
Nová pravidla pro vedoucí zaměstnance
Zákon zavádí pětiletá funkční období vedoucích státních zaměstnanců, tedy vedoucích oddělení, ředitelů odborů, vrchních ředitelů sekcí, státních tajemníků i vedoucích správních úřadů. Po skončení funkčního období pracovní poměr nekončí automaticky, zaměstnavatel však bude muset řešit další pracovní zařazení dotčeného zaměstnance.
Současně se zpřesňují podmínky pro jmenování a odvolávání vedoucích zaměstnanců, stanovují se požadavky na předchozí praxi a upravují se důvody, za nichž lze vedoucího zaměstnance z funkce odvolat.
Výběrová řízení a elektronická komunikace
Obsazování pracovních míst bude i nadále založeno především na výběrových řízeních. Nová úprava však výrazně posiluje elektronickou komunikaci. Přihlášky do výběrových řízení bude možné podávat pouze elektronicky a většina písemností bude uchazečům doručována datovou schránkou, e-mailem nebo prostřednictvím elektronického nástroje.
Zákon současně stanoví podrobnější pravidla pro obsah oznámení o výběrovém řízení, složení výběrových komisí i postup při obsazování pracovních míst bez výběrového řízení ve vymezených případech.
Úřednické zkoušky a pracovní hodnocení zůstávají
Nová úprava zachovává institut úřednické zkoušky. Státní zaměstnanci budou muset nadále vykonat obecnou i zvláštní část zkoušky, nově však zákon podrobněji upravuje jejich organizaci, zveřejňování zkušebních okruhů i pravidla pro uznávání rovnocenných zkoušek.
Zachován zůstává také systém pravidelného pracovního hodnocení. Výsledky hodnocení budou mít přímou vazbu například na osobní příplatek nebo na další působení vedoucích zaměstnanců ve funkci.
Omezení politické angažovanosti a vedlejší výdělečné činnosti
Vedoucí státní zaměstnanci nebudou smět vykonávat funkce v politických stranách nebo politických hnutích. Na vedoucí správních úřadů, státní tajemníky a vrchní ředitele sekcí se bude vztahovat ještě přísnější omezení spočívající v zákazu členství v politické straně nebo hnutí.
Zákon rovněž zachovává princip, podle kterého může státní zaměstnanec vykonávat jinou výdělečnou činnost pouze s předchozím souhlasem zaměstnavatele, s výjimkou zákonem stanovených činností, například vědecké, pedagogické nebo publikační činnosti.
Desítky souvisejících změn v dalších zákonech
Doprovodný zákon č. 197/2026 Sb. upravuje desítky právních předpisů, v nichž se dosud pracovalo s pojmy státní služba, služební poměr nebo služební místo. Vedle terminologických úprav přináší také některé věcné změny, například v oblasti zahraniční služby, fungování správních úřadů, veřejných fondů nebo úředníků územních samosprávných celků.
Součástí legislativního balíčku jsou také usnesení Poslanecké sněmovny č. 196/2026 Sb. a č. 198/2026 Sb., kterými Poslanecká sněmovna setrvala na obou zákonech po vrácení prezidentem republiky.
Praktický dopad pro zaměstnavatele
Změny se přímo týkají ministerstev, ústředních správních úřadů a dalších správních úřadů, které budou muset přizpůsobit své organizační struktury, vnitřní předpisy, procesy výběrových řízení a personální agendu nové právní úpravě.
Pro HR útvary ve státní správě budou klíčové zejména přechod služebních vztahů do pracovněprávního režimu, nové nastavení funkčních období vedoucích zaměstnanců, aktualizace vnitřních předpisů, revize pravidel pro vedlejší výdělečnou činnost a příprava na nové postupy při pracovním hodnocení a obsazování pracovních míst. Účinnost většiny změn je stanovena na 1. listopadu 2026.