Poslanecká sněmovna 14. října 2026 setrvala na původním znění nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosavadní zákon o státní službě z roku 2014. Návrh představuje největší změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků za posledních deset let a má zvýšit flexibilitu, snížit administrativní náročnost personálních procesů a více přiblížit právní úpravu zákoníku práce.
Státní služba se má přiblížit pracovněprávnímu režimu
Současný zákon o státní službě je postaven na služebním poměru s výraznými prvky správního práva. Řada personálních procesů proto probíhá formou správních řízení a správních rozhodnutí.
Nový zákon tento přístup mění. Větší důraz klade na pracovněprávní vztahy, smluvní princip a subsidiární použití zákoníku práce. Podle předkladatelů má nová úprava zachovat profesionalitu, stabilitu a politickou neutralitu státní správy, zároveň však odstranit část administrativní zátěže, která se za deset let fungování systému ukázala jako problematická.
Výběrová řízení a personální procesy mají být rychlejší
Jedním z hlavních důvodů pro přípravu nové úpravy byla kritika složitosti současných personálních procesů. Analýzy zpracované pro Ministerstvo vnitra i dřívější hodnocení Evropské komise upozorňovaly na nízkou flexibilitu státní služby, vysokou administrativní náročnost při přijímání zaměstnanců a omezenou možnost jejich mobility mezi úřady.
Návrh proto počítá se zjednodušením výběrových řízení, větším využitím běžných pracovněprávních institutů a širšími možnostmi kariérního postupu uvnitř státní správy.
Mění se pravidla vzniku i skončení pracovního poměru
Nově mají být vztahy mezi správním úřadem a státním zaměstnancem založeny především na pracovní smlouvě. Významně se omezuje použití správního řízení v personálních otázkách.
Zákon zároveň ruší institut zařazení mimo výkon služby, který byl podle dosavadních zkušeností administrativně náročný a často vedl k neefektivním personálním postupům. Pravidla pro skončení pracovního poměru mají být více navázána na mechanismy známé ze zákoníku práce, přičemž zůstávají zachovány zvláštní záruky stability zaměstnání státních zaměstnanců.
Zachovány zůstávají některé prvky současného systému
Přestože návrh mění celkovou koncepci státní služby, zachovává některé stávající instituty. Nadále má fungovat systemizace služebních míst, úřednické zkoušky nebo postavení státních tajemníků.
Důraz je kladen také na odbornou kvalifikaci zaměstnanců, jejich pracovní hodnocení, vzdělávání a elektronizaci komunikace mezi úřadem a zaměstnancem.
Doprovodná novela upravuje desítky souvisejících zákonů
Spolu s hlavním zákonem Sněmovna potvrdila také navazující změnový zákon. Ten promítá novou úpravu státní služby do desítek dalších právních předpisů, které na dosavadní zákon o státní službě odkazují.
Nejrozsáhlejší změny se týkají zákona o zahraniční službě. Ve většině případů však jde o legislativně-technické úpravy nezbytné k tomu, aby byl nový systém státní služby provázán s ostatními částmi právního řádu.
Praktický dopad
Pokud návrh dokončí legislativní proces, nahradí zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Změny se týkají především ministerstev, správních úřadů a dalších institucí, jejichž zaměstnanci vykonávají státní službu. Nová úprava má změnit způsob vzniku, změn a skončení pracovních vztahů státních zaměstnanců a omezit využívání správního řízení v personálních otázkách.