Souběh funkcí v jednočlenné s. r. o. | Nejvyšší soud

Vydáno: 4 minuty čtení

Nejvyšší soud potvrdil, že jediný společník a jednatel jednočlenné s. r. o. může být zároveň zaměstnancem své společnosti. Podmínkou však je, aby pracovní poměr pokrýval skutečně odlišnou činnost než výkon funkce jednatele. Pro platnost pracovního poměru je současně nutné dodržet korporátní pravidla a formální požadavky podle zákona o obchodních korporacích.

Nejvyšší soud ČR v červenci 2026 potvrdil, že jediný společník, který je zároveň jednatelem společnosti s ručením omezeným, může se svou společností platně uzavřít pracovní smlouvu na činnost odlišnou od výkonu funkce jednatele. V projednávaném případě šlo o podnikatele, který pro společnost fakticky vykonával práci řidiče nákladního vozidla a následně utrpěl pracovní úraz.

Rozhodnutí nepředstavuje zásadní obrat v judikatuře souběhu funkcí. Nejvyšší soud navázal na dřívější rozhodovací praxi, zejména na rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1876/2017, podle něhož není souběh postavení člena statutárního orgánu a zaměstnance společnosti automaticky vyloučen. Nové rozhodnutí však významně upřesňuje pravidla pro jednočlenné s. r. o., kde stejná osoba vystupuje na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Kdy je souběh funkcí přípustný?

Klíčové je rozlišovat mezi pravým a nepravým souběhem funkcí.

Nepravý souběh funkcí

Nepravý souběh vzniká tehdy, když pracovní smlouva pouze opakuje činnosti, které již spadají do výkonu funkce jednatele. Typicky jde o obchodní vedení společnosti nebo její zastupování navenek. Takový pracovní poměr není přípustný, protože výkon funkce jednatele nepodléhá pracovněprávnímu režimu.

Pravý souběh funkcí

Pravý souběh funkcí je naopak možný tehdy, pokud pracovní smlouva upravuje jinou, fakticky vykonávanou práci. V posuzovaném případě šlo o řízení nákladního vozidla, tedy provozní činnost odlišnou od obchodního vedení společnosti a výkonu funkce jednatele.

Nejvyšší soud zdůraznil, že rozhodující je skutečný obsah vykonávané práce, nikoli formální označení pracovní pozice ve smlouvě.

Střet zájmů nelze automaticky předpokládat

Soud současně neuzavřel, že by se pravidla o střetu zájmů na jednočlenné společnosti nevztahovala. Odmítl však jejich automatickou presumpci.

Zda střet zájmů existuje, je nutné posuzovat individuálně podle konkrétních okolností. Samotná skutečnost, že jedna osoba podepisuje smlouvu současně za zaměstnance i za společnost, bez dalších okolností neznamená, že ke střetu zájmů došlo.

Pracovní smlouva mezi jednatelem a společností musí splnit formální požadavky

Pro praxi je zásadní § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK).

Pokud je smlouva uzavírána mezi jednočlennou s. r. o. a jejím jediným společníkem, který zároveň jedná za společnost, musí být:

  • uzavřena písemně,
  • opatřena úředně ověřeným podpisem.

Nedodržení těchto požadavků vede k neplatnosti smlouvy.

Význam má také § 55 ZOK. Jednatel musí informovat příslušný orgán společnosti o záměru uzavřít smlouvu se společností. V jednočlenné s. r. o. bývá tato povinnost naplněna fakticky samotným jediným společníkem. Pro případ budoucího sporu je však vhodné tuto skutečnost doložit například rozhodnutím jediného společníka.

Dopad rozhodnutí na pracovní úrazy a pojistné plnění

Pokud jsou splněny věcné i formální podmínky pracovního poměru, vzniká standardní pracovněprávní vztah se všemi právy a povinnostmi zaměstnance i zaměstnavatele.

To platí také pro oblast pracovních úrazů. V případech, kdy je prokázána odlišná pracovní náplň a současně byly splněny požadavky § 13 a § 55 ZOK, budou pojišťovny jen obtížněji zpochybňovat samotnou existenci pracovního poměru v rámci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Co rozhodnutí znamená pro jednatele jednočlenných s. r. o.?

Rozhodnutí Nejvyššího soudu přináší větší právní jistotu podnikatelům, kteří vedle výkonu funkce jednatele vykonávají pro společnost také odbornou nebo provozní práci.

Aby byl souběh funkcí obhajitelný, je vhodné:

  • jasně vymezit pracovní náplň odlišnou od výkonu funkce jednatele,
  • uzavřít pracovní smlouvu v písemné formě,
  • zajistit úřední ověření podpisu podle § 13 ZOK,
  • zdokumentovat souhlas s uzavřením smlouvy,
  • uchovat dokumentaci pro případ kontroly nebo soudního sporu.

Teprve splnění těchto podmínek vytváří pro souběh funkcí v jednočlenné s. r. o. dostatečně pevný právní základ.

Zdroj: Nejvyšší soud ČR, rozsudek ze dne 21. 7. 2026, sp. zn. 21 Cdo 838/2026.