pracovní trh

Až 50 % lidí v důchodovém věku už nepracuje a 27 % ztrácí práci 1–2 roky před penzí – nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že cílená podpora v posledních letech kariéry může zásadně prodloužit pracovní aktivitu.

Ministři financí eurozóny na jednání Eurogroup 11. června 2026 otevřeli dvojí agendu – zvládání dopadů aktuální geopolitické nejistoty a současně hledání cest, jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Klíčová témata zahrnovala tlak na energetické trhy, potřebu investic i rozvoj technologické suverenity.

Na začátku roku se mzdový vývoj v Česku viditelně zrychlil a pozitivní změnu pocítila většina zaměstnanců i ve svých čistých příjmech. Průměrná hrubá mzda v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,1 % a dosáhla hodnoty 50 282 Kč. Důležité přitom je, že tentokrát nešlo jen o nominální růst „na papíře“ – po očištění o inflaci si mzdy reálně polepšily o 6,4 %, takže kupní síla domácností skutečně vzrostla. Výrazný růst mezd byl na začátku roku patrný zejména ve stavebnictví, kde se dlouhodobě projevuje nedostatek pracovní síly a mzdy meziročně stouply o 12,6 %. Ještě dynamičtější vývoj zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti (+18,8 %). Nejvyšší tempo růstu pak vykázal sektor nemovitostí s nárůstem o 22,1 %, což souvisí jak s vývojem cen na realitním trhu, tak s charakterem odměňování v tomto odvětví. Tento vývoj zároveň znamená, že reálné mzdy se již přiblížily úrovni z roku 2021, tedy období před výraznou inflační vlnou. Právě inflace totiž v minulých letech jejich hodnotu výrazně snížila, takže současný vývoj představuje spíše návrat k dřívějším hodnotám než vznik nového dlouhodobého trendu. Současné tempo růstu mezd má ale své přirozené hranice. V porovnání s vývojem produktivity práce a mzdových nákladů jde o dynamiku, kterou nebude možné udržet dlouhodobě.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.

Změna práce už dávno neznamená automaticky vyšší mzdu ani jasný kariérní posun. Do hry vstupují jiné faktory: kvalita vedení, míra flexibility, duševní pohoda nebo jistota v nejisté době. Právě ty dnes zásadně ovlivňují rozhodování specialistů a manažerů, kteří trh práce nejen sledují, ale aktivně utvářejí. Nový report společnosti Antal přináší pohled přímo od těch, kteří se v této realitě denně pohybují. Na základě odpovědí více než čtyř stovek respondentů mapuje, jak aktivní jsou dnes lidé na trhu práce, co od zaměstnavatelů očekávají a proč už výše mzdy není jediným – ani hlavním – kritériem změny. Ukazuje také, jak se proměňuje pracovní mobilita v době remote režimu a jaký dopad má digitalizace nebo umělá inteligence na každodenní práci. Vedle dat nabízí report i kontext z praxe: komentáře recruiterů pomáhají číst jednotlivé trendy v širších souvislostech a přibližují, co za změnami skutečně stojí. Výsledkem je přehled, který ocení nejen HR, ale každý, kdo řeší nábor, vedení lidí nebo vlastní kariérní směřování. Stáhněte si celý report a zjistěte, jak dnes specialisté a manažeři uvažují o práci – co je motivuje zůstat a co je naopak přiměje odejít? Zdroj: Antal Czech Republic and Slovakia

AFRY je mezinárodní poradenská a inženýrská společnost se švédskými kořeny, která působí v oblasti energetiky, průmyslu, infrastruktury, dopravy a rozvoje měst. Na českém a slovenském trhu je součástí řady strategických projektů, které mají dlouhodobý dopad na podobu krajiny, měst i každodenního života. Vedle odbornosti a technického know‑how se AFRY profiluje také jako zaměstnavatel, který systematicky pracuje s rozvojem lidí a firemní kulturou. O tom, jak k těmto tématům přistupuje HR a jakou roli v tom hrají zaměstnanecké aktivity i společenský přesah, hovoříme s Evou Markovou, Talent Acquisition Partnerem EMEA.

Chcete nastavit konkurenceschopné mzdy a udržet klíčové talenty i v roce 2026? Společnost Reed zveřejnila Mzdový průvodce pro Českou republiku, který nabízí HR manažerům detailní benchmarking napříč deseti odvětvími a ukazuje, jak se mění očekávání kandidátů. Vedle mzdových dat přináší také přehled nejžádanějších dovedností a benefitů – včetně rostoucího významu technologického zázemí a flexibility, které dnes výrazně ovlivňují rozhodování uchazečů. Data z průzkumu mezi 500 zaměstnanci zároveň upozorňují na tlak, kterému HR čelí: 17 % lidí není spokojeno se mzdou a při změně zaměstnání očekávají v průměru navýšení téměř o 21 tisíc korun měsíčně polovina zaměstnanců má po pokrytí základních výdajů jen minimální rezervu přetrvávají i rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Chcete znát detailní čísla a srovnání pro jednotlivé pozice? Stáhněte si kompletního průvodce a získejte přesná data pro vaše rozhodování. Zdroj: https://www.reedglobal.cz/zdroje/salary-guide

Meta spustila 20. května první fázi rozsáhlé restrukturalizace, která znamená propouštění zhruba deseti procent globální pracovní síly, tedy přibližně 8 000 zaměstnanců. Jde o největší zásah do organizace firmy od období let 2022–2023 a zároveň o první krok širší transformace, o níž se ve vedení mluví už několik měsíců.  Už dřívější interní plány počítaly s tím, že květnová vlna nebude jediná a že další škrty mohou následovat ve druhé polovině roku. Jejich konkrétní rozsah ani načasování ale zatím nebyly pevně stanoveny a podle dostupných informací se mohou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet technologický posun v oblasti umělé inteligence.  Klíčové je, že nejde o reakci na oslabení byznysu. Meta vstupuje do změn z relativně silné pozice, ale rozhodla se zásadně přesměrovat zdroje do rozvoje AI. Firma investuje rekordní objemy peněz do datových center, vývoje modelů a budování infrastruktury, která má umožnit široké nasazení autonomních systémů napříč produkty i vnitřním fungováním společnosti. Propouštění přitom představuje jen jednu část celé proměny. Současně dochází k rozsáhlému přeskládání uvnitř firmy: tisíce zaměstnanců se přesouvají do nových AI týmů, ruší se část manažerských pozic a organizační struktura se zjednodušuje. Cílem je méně vrstev řízení, menší týmy a rychlejší rozhodování. Celkový dopad těchto změn tak výrazně přesahuje samotné propouštění. Kombinace rušených míst, interních přesunů a zastavení náboru může zasáhnout až pětinu pracovní síly. Firma tím reaguje na rychlý vývoj technologií, které podle jejího vedení zásadně mění způsob práce – úkoly, jež dříve vyžadovaly početné týmy, dnes zvládnou menší skupiny lidí podporované AI nástroji. Zároveň ale do celé situace vstupuje aktuální korekce očekávání. Mark Zuckerberg po spuštění restrukturalizace zaměstnancům sdělil, že další plošné propouštění napříč celou firmou letos neočekává. Tento výrok částečně zmírňuje dřívější spekulace o pokračujících vlnách škrtů, zároveň však nechává prostor pro dílčí změny podle vývoje transformace. Kroky Mety zapadají do širšího trendu v technologickém sektoru, kde velké firmy kombinují masivní investice do umělé inteligence s redukcí počtu zaměstnanců. Nejde tak jen o jednorázové šetření, ale o hlubší proměnu fungování – od organizační struktury až po samotnou povahu práce. To, co Meta spouští v roce 2026, tak může naznačovat, jak bude vypadat model fungování velkých technologických společností v následujících letech.

Českému trhu práce chybějí stovky tisíc lidí a bez zahraničních pracovníků nebude možné dlouhodobě udržet chod firem ani základních služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzvala stát k rychlejším krokům v oblasti řízené pracovní migrace. Podle Komory dnes schází přibližně 250 tisíc zaměstnanců a situaci dál zhoršuje demografický vývoj, když porodnost v Česku klesla na historické minimum. Připravované systémové změny, včetně nového zákona o pobytu cizinců, mají podle zaměstnavatelů přijít příliš pozdě a neřeší akutní nedostatek pracovní síly.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Český pracovní trh prochází největší proměnou za poslední dekády. Rekordních 1,1 milionu cizinců drží v chodu průmysl, stavebnictví i služby. Do firem nastupuje Generace Z, která odmítá stará pravidla a hledá flexibilitu i smysluplnou práci. Zároveň odcházejí do penze statisíce zkušených pracovníků a s nimi i know-how budované desítky let. Podle odborníků ze společnosti JPF Czech to znamená jediné: firmy se musejí naučit řídit lidi strategicky, jinak riskují ztrátu stability. "Cizinci dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Bez nich by klíčová odvětví ochromila personální krize. Pro firmy to znamená jediné: musí se naučit s tímto trendem počítat, strategicky plánovat a pracovat s lidmi tak, aby byly dlouhodobě stabilní," upozorňuje Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF Czech. Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1,101.369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace. Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují. "Cizinci jdou tam, kde je práce a perspektiva. Pokud region dlouhodobě stagnuje, přirozeně ztrácí přitažlivost," dodává Jiří Jemelka, zakladatel JPF Czech.

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.

Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.

Evropská komise předložila dne 9. 12. 2021 návrh směrnice č. 2021/0414 (COD) o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Reaguje tím na aktuální trend na trhu práce, kdy podle současných odhadů působí v rámci EU přibližně 28 miliónů osob v prostředí digitálních pracovních platforem. Podle očekávání vzroste tento počet na 43 miliónů v roce 2025. Pozice „platformových pracovníků“ je přitom značně nejistá. Většinou mají postavení osob samostatně výdělečně činných, byť výkon jejich práce pro digitální platformu vykazuje znaky závislé práce. Komise si je vědoma, že stávající pracovněprávní legislativa nepokrývá výkon práce těchto pracovníků, a vypracovala návrh, jehož hlavní cílem je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím digitálních platforem tím, že jsou stanovena kritéria pro kvalifikaci jejich smluvního vztahu, dále je pak nově podpořena transparentnost, spravedlnost a odpovědnost při tzv. algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy.

Mzdy a jejich relace bývají v podmínkách tržní ekonomiky chápány jako „tržní“, tedy závislé na vztazích nabídky a poptávky. Platí to však jen na dokonale konkurenčních pracovních trzích, kde mzdy nejsou ovlivňovány žádnými jinými okolnostmi. Na reálných trzích práce se působení tržních a netržních faktorů mezd vzájemně prolíná, a jejich chápání tak mnohdy i vzájemně zaměňuje. Článek se zabývá tržními a netržními faktory utvářejícími mzdové relace včetně těch, které nejsou bezprostředně viditelné. Uvádí i některé mýty týkající se představ o „spravedlivosti“ mezd.