pracovní trh

Český trh práce je na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzývá k otevření debaty o řízené pracovní migraci, rozšíření okruhu partnerských zemí a silnější roli státu při zajištění bezpečného a předvídatelného náboru pracovníků ze zahraničí. „Na české trhu práce chybí přibližně 250 tisíc pracovníků a porodnost v Česku klesla v loňském roce podle předběžných údajů Českého statistického úřadu na nový historický rekord od počátku statistik v 18. století. Zaměstnavatelé proto potřebují otevřít debatu o rozšíření možností efektivní a bezpečné ekonomické migrace, protože bez zahraničních pracovníků neudrží provoz ani základní služby,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Účastníci kulatého stolu se shodli, že pokud má Česká republika uspět v konkurenci ostatních evropských zemí, které čelí obdobnému nedostatku pracovní síly, je nutné zvolit pružnější a předvídatelný model pracovní migrace. Ten musí být ekonomicky funkční, bezpečný a dlouhodobě udržitelný jak pro firmy, tak pro stát. Jedním z hlavních témat kulatého stolu byl model Skills Mobility Partnership, který umožňuje cílený nábor zahraničních pracovníků včetně jejich odborné a jazykové přípravy již v zemi původu. Zásadním tématem byla zejména právní a ekonomická jistota pro zaměstnavatele. Firmy dnes investují významné finanční prostředky do jazykové a odborné přípravy zahraničních pracovníků, aniž by měly jakoukoli záruku, že pracovník po příjezdu zůstane u původního zaměstnavatele. „Pokud chceme udržet konkurenceschopnost české ekonomiky, musíme na pracovní migraci pohlížet jako na řízený, dlouhodobý a partnerský proces. Firmy jsou připraveny investovat do přípravy zahraničních pracovníků, ale potřebují k tomu jasná pravidla, větší míru jistoty a aktivní roli státu v bilaterálních jednáních s partnerskými zeměmi,“ dodal předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová. Podle Hospodářské komory by měl být model řízené pracovní migrace posílen především v zemích, které jsou již zařazeny do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a zároveň rozšířen o další státy s dostatečným pracovním a kvalifikačním potenciálem. Současný okruh náborových zemí je kapacitně do značné míry vyčerpán, a vláda by proto měla určit nové strategické partnerské země a s nimi systematicky pracovat. Diskutovalo se také o připravovaném zákoně o pobytu cizinců, který má přinést digitalizaci pobytové a vízové agendy a zjednodušit vstup cizinců na český pracovní trh. Jeho účinnost se však předpokládá až od roku 2029, což znamená, že neřeší akutní problémy, kterým dnes český pracovní trh čelí. Hospodářská komora proto vyzývá k rychlejším a cíleným krokům, jež pomohou zaměstnavatelům již v nejbližších měsících a letech. Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Český pracovní trh prochází největší proměnou za poslední dekády. Rekordních 1,1 milionu cizinců drží v chodu průmysl, stavebnictví i služby. Do firem nastupuje Generace Z, která odmítá stará pravidla a hledá flexibilitu i smysluplnou práci. Zároveň odcházejí do penze statisíce zkušených pracovníků a s nimi i know-how budované desítky let. Podle odborníků ze společnosti JPF Czech to znamená jediné: firmy se musejí naučit řídit lidi strategicky, jinak riskují ztrátu stability. "Cizinci dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Bez nich by klíčová odvětví ochromila personální krize. Pro firmy to znamená jediné: musí se naučit s tímto trendem počítat, strategicky plánovat a pracovat s lidmi tak, aby byly dlouhodobě stabilní," upozorňuje Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF Czech. Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1,101.369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace. Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují. "Cizinci jdou tam, kde je práce a perspektiva. Pokud region dlouhodobě stagnuje, přirozeně ztrácí přitažlivost," dodává Jiří Jemelka, zakladatel JPF Czech.

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.

Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.

Evropská komise předložila dne 9. 12. 2021 návrh směrnice č. 2021/0414 (COD) o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Reaguje tím na aktuální trend na trhu práce, kdy podle současných odhadů působí v rámci EU přibližně 28 miliónů osob v prostředí digitálních pracovních platforem. Podle očekávání vzroste tento počet na 43 miliónů v roce 2025. Pozice „platformových pracovníků“ je přitom značně nejistá. Většinou mají postavení osob samostatně výdělečně činných, byť výkon jejich práce pro digitální platformu vykazuje znaky závislé práce. Komise si je vědoma, že stávající pracovněprávní legislativa nepokrývá výkon práce těchto pracovníků, a vypracovala návrh, jehož hlavní cílem je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím digitálních platforem tím, že jsou stanovena kritéria pro kvalifikaci jejich smluvního vztahu, dále je pak nově podpořena transparentnost, spravedlnost a odpovědnost při tzv. algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy.

Mzdy a jejich relace bývají v podmínkách tržní ekonomiky chápány jako „tržní“, tedy závislé na vztazích nabídky a poptávky. Platí to však jen na dokonale konkurenčních pracovních trzích, kde mzdy nejsou ovlivňovány žádnými jinými okolnostmi. Na reálných trzích práce se působení tržních a netržních faktorů mezd vzájemně prolíná, a jejich chápání tak mnohdy i vzájemně zaměňuje. Článek se zabývá tržními a netržními faktory utvářejícími mzdové relace včetně těch, které nejsou bezprostředně viditelné. Uvádí i některé mýty týkající se představ o „spravedlivosti“ mezd.