pracovní trh

Český pracovní trh prochází největší proměnou za poslední dekády. Rekordních 1,1 milionu cizinců drží v chodu průmysl, stavebnictví i služby. Do firem nastupuje Generace Z, která odmítá stará pravidla a hledá flexibilitu i smysluplnou práci. Zároveň odcházejí do penze statisíce zkušených pracovníků a s nimi i know-how budované desítky let. Podle odborníků ze společnosti JPF Czech to znamená jediné: firmy se musejí naučit řídit lidi strategicky, jinak riskují ztrátu stability. "Cizinci dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Bez nich by klíčová odvětví ochromila personální krize. Pro firmy to znamená jediné: musí se naučit s tímto trendem počítat, strategicky plánovat a pracovat s lidmi tak, aby byly dlouhodobě stabilní," upozorňuje Jiří Jemelka, zakladatel společnosti JPF Czech. Podle Ministerstva vnitra žilo k 31. lednu 2025 v Česku 1,101.369 cizinců, tedy zhruba deset procent populace. Třetina z nich žije v Praze, významné komunity jsou také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak regiony s nejvyšší nezaměstnaností, jako je Ústecký (6,68 %), Moravskoslezský (6,24 %) a Karlovarský kraj (5,39 %), cizince tolik nepřitahují. "Cizinci jdou tam, kde je práce a perspektiva. Pokud region dlouhodobě stagnuje, přirozeně ztrácí přitažlivost," dodává Jiří Jemelka, zakladatel JPF Czech.

Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44.000 korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.

Rada EU dne 13. června 2025 podpořila další prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Na základě Směrnice EU o dočasné ochraně, která má chránit uprchlíky do března roku 2026, bude tato dočasná ochrana ještě o rok prodloužena, potrvá tedy do března 2027.  Držitelé dočasné ochrany mají v EU (včetně ČR) automatický přístup k pracovnímu trhu – mohou pracovat bez potřeby pracovního povolení. Prodloužení ochrany tedy znamená, že: uprchlíci mohou nadále legálně pracovat a podnikat, zaměstnavatelé mohou tyto osoby legálně zaměstnat bez složitých procedur. Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, redakčně upraveno

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.

Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.

Evropská komise předložila dne 9. 12. 2021 návrh směrnice č. 2021/0414 (COD) o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Reaguje tím na aktuální trend na trhu práce, kdy podle současných odhadů působí v rámci EU přibližně 28 miliónů osob v prostředí digitálních pracovních platforem. Podle očekávání vzroste tento počet na 43 miliónů v roce 2025. Pozice „platformových pracovníků“ je přitom značně nejistá. Většinou mají postavení osob samostatně výdělečně činných, byť výkon jejich práce pro digitální platformu vykazuje znaky závislé práce. Komise si je vědoma, že stávající pracovněprávní legislativa nepokrývá výkon práce těchto pracovníků, a vypracovala návrh, jehož hlavní cílem je zlepšit pracovní podmínky osob vykonávajících práci prostřednictvím digitálních platforem tím, že jsou stanovena kritéria pro kvalifikaci jejich smluvního vztahu, dále je pak nově podpořena transparentnost, spravedlnost a odpovědnost při tzv. algoritmickém řízení práce prostřednictvím platformy.

Mzdy a jejich relace bývají v podmínkách tržní ekonomiky chápány jako „tržní“, tedy závislé na vztazích nabídky a poptávky. Platí to však jen na dokonale konkurenčních pracovních trzích, kde mzdy nejsou ovlivňovány žádnými jinými okolnostmi. Na reálných trzích práce se působení tržních a netržních faktorů mezd vzájemně prolíná, a jejich chápání tak mnohdy i vzájemně zaměňuje. Článek se zabývá tržními a netržními faktory utvářejícími mzdové relace včetně těch, které nejsou bezprostředně viditelné. Uvádí i některé mýty týkající se představ o „spravedlivosti“ mezd.