nemocenské pojištění

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Zaměstnanecké benefity dlouhodobě patří mezi klíčová témata oddělení lidských zdrojů. Společnosti je poskytují za účelem zvýšení motivace a loajality zaměstnanců a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti na trhu práce. Často pak využívají různé formy nepeněžních plnění, která mohou mít oproti peněžní formě daňově výhodnější režim.

Opoziční poslanci předložili návrh na prodloužení dlouhodobého ošetřovného z dosavadních 90 na 180 dní. Novela se týká dlouhodobého ošetřovného, tedy dávky z nemocenského pojištění pro lidi, kteří musí zůstat doma a dlouhodobě pečovat o vážně nemocného člena rodiny (typicky seniora, dítěte, partnera), a kvůli tomu nemohou chodit do práce.Novela počítá s povinností nového lékařského potvrzení o nutnosti domácí péče a odhaduje navýšení ročních výdajů o 100 až 140 milionů korun. Návrh nyní směřuje k posouzení vládou.

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

Jak postupovat při odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u zaměstnance - cizince, za kterého posíláme odvody zdravotního i sociálního pojištění na Slovensko (dle potvrzení A1)? Jeho vyměřovací základ v ČR je nula. Víme, že: základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Základní informace Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku.

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy (platu) vyplácená zaměstnavatelem. Základní informace Dočasná pracovní neschopnost zpravidla vzniká: zjistí-li lékař vyšetřením, že zdravotní stav pojištěnci nedovoluje, aby vykonával dosavadní zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,  v ochranné lhůtě, pokud zdravotní stav zabraňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,  byl-li pojištěnec přijat do ústavní péče, a to na celou dobu pobytu, byl-li pojištěnec jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavního zařízení, jedná-li se o pojištěnku v době od 6. týdne před očekávaným porodem nebo ženu, která porodila, a nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dočasná pracovní neschopnost začne dnem, kdy ji lékař zjistí. V odůvodněných případech může lékař uznat pojištěnce dočasně práce neschopným dřívějším dnem, maximálně však tři kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Za delší období zpětně může uznat dočasnou pracovní neschopnost pouze na základě předchozího písemného souhlasu lékaře příslušné správy sociálního zabezpečení. Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně.

Jak je to s přihlašováním zaměstnanců se zaměstnáním malého rozsahu do registru pojištěnců ČSSZ? Zaměstnanec uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti (obě ZMR) dne 2. 12. 2024. První odpracovaná směna v případě první dohody byla až dne 10. 1. 2025 – výdělek 6 000 Kč. V případě druhé dohody byla směna odpracována až 17. 3. 2025 (výdělek 2250 Kč). S jakými daty má být zaměstnanec přihlášen do registru pojištěnců? 

Zaměstnanec je nemocen od 15. 9. 2025, denní úvazek: 7,5 hodiny denně. Rozhodné období 1. 9. 2024 - 31. 8. 2025. 17. 12. 2024: 4,5 hodiny odpracoval a 3 hodiny měl neplacené volno. 17. 12. 2024 je vyloučeným dnem? A jak by to bylo v případě neomluvené absence po část dne?

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Jak je to s výkonem práce během překážky v práci za účelem dlouhodobé péče ze strany zaměstnance o jemu blízkou osobu podle § 191a zákoníku práce a v souladu s § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění? Zaměstnavatel akceptuje nepřítomnost zaměstnance, tedy neshledal, že by tomu bránily vážné provozní důvody. Může zaměstnanec pracovat v průběhu dlouhodobého ošetřování člena rodiny (dny, hodiny)? A pokud ano, z jaké legislativy tato možnost vyplývá a může takto pracovat pouze po předchozí dohodě s nadřízeným nebo může do zaměstnání přicházet dle vlastního uvážení?

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na časté chyby při využívání digitálních služeb a zasílání formulářů v rámci eDávek. Jejich správné používání pomůže urychlit vyřízení žádostí o dávky.

Pracující starobní důchodce pracuje jako jednatel s odměnou 5 000 Kč měsíčně na základě jednatelské smlouvy, z tohoto příjmu se odvádí sociální pojistné. Jen pro upřesnění, jedná z hlediska slevy na pojistném zaměstnance – pracujícího starobního důchodce také o zaměstnání, z kterého lze uplatnit při splnění podmínek slevu? 

Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o přípravě povinného spoření zaměstnancům s rizikovou prací, nejčastějších chybách při odvodu pojistného a připomenu nezbytnou aktualizaci mzdového softwaru.

Dne 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která završuje elektronizaci dávek nemocenského pojištění. ČSSZ informuje o situacích, kdy lékaři teprve nastavují nový proces a dočasně vydají rozhodnutí nebo potvrzení na původním tiskopisu.

Česká pošta upravuje od 1. února 2025 ceník, ve kterém navyšuje cenu za podání poštovních poukázek typu B. Tato změna se týká výplat nemocenských dávek a dále případných přeplatků OSVČ a zaměstnavatelů, které ČSSZ vyplácí svým klientům v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p. Způsob výplaty na bankovní účet mohou klienti ČSSZ změnit prostřednictvím ePortálu a tak tento poplatek ušetřit.

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.