nemocenské pojištění

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

6. – 27. 6. 2024 Další číslo tohoto týdeníku vyjde až 25. 7. 2024. V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách konsolidačního balíčku, letních brigádách, právu zaměstnance určit si čerpání dovolené atd.

Zaměstnavatelé mají od července novou povinnost hlásit na ČSSZ všechny zaměstnance na dohody o pracovní činnosti (DPP). Pro tuto povinnost není rozdíl v tom, zda zaměstnanci vzniká účast na nemocenském...

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Dne 7. května schválila vláda novelu zákona o nemocenském pojištění. Novela rozšiřuje elektronickou komunikaci dávek nemocenského pojištění o peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovskou a vyrovnávací příspěvek v...

Naše zaměstnankyně se rozhodla si vzít do pěstounské péče roční dítě. Co vše musí zaměstnavatel podniknout, jakým způsobem budeme zaměstnankyni vést v evidenci, co musíme nahlásit na zdravotní pojišťovnu, OSSZ? Jelikož nám pravděpodobně nebude známo, jak dlouho bude o toto dítě pečovat, nebude pro zaměstnavatele vhodnější s paní ukončit pracovní poměr a v případě ukončení pěstounské péče ji znovu zaměstnat? 

Zaměstnanec má od 09/2021 hlavní pracovní poměr, 40 hod./týden, pozice administrativní pracovník Od 05/2024 tento zaměstnanec přijal nabídku na druhou pracovní pozici obchodníka u stejného zaměstnavatele s tím, že u pozice administrativního pracovníka je úvazek snížen a na druhou pozici byla uzavřena nová pracovní smlouva (není to DPP ani DPČ). Rozdělení úvazku: administrativní pracovník – 16 hod./týden, obchodník – 24 hod./týden. Pracovní smlouva na obchodníka (na druhou pracovní pozici) – může být uzavřena až od 2. 5., když 1. 5. je státní svátek? Jde vlastně o rozdělení původního pracovního poměru. Kdyby nedošlo k rozdělení, tak svátek 1. 5. by byl normálně zaplacen náhradou mzdy. Jak je to s přihlášením na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ? Pracovní poměry se pro odvody ZP + SP + daň budou posuzovat samostatně? Hlídání minimální a zaručené mzdy bude posuzováno u každé z pracovních pozic samostatně? Na ELDP se bude vykazovat na dvou řádcích nebo bude sečteno do jednoho? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům různé benefity odvíjející se od délky pracovního poměru. Lze tedy tyto dva pracovní poměry posuzovat pro tyto benefity samostatně, i když jde o jednoho zaměstnance? Např. u dovolené - 1 týden dovolené navíc, tj. 5 týdnů dovolené, ale až po odpracování 6 měsíců. Lze tedy u nové pozice mít stejný pohled, tj. administrativní pracovník nárok na 5 týdnů dovolené a obchodník 4 týdny dovolené? Může dojít k situaci, kdy z jedné pozice bude dána výpověď ať ze strany zaměstnavatele, nebo zaměstnance? Tedy druhá pozice bude zachována? V případě nemoci bude neschopenka vystavena jenom jedna, když jde o jednoho zaměstnavatele?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené, dítěti budou tři roky 16. 3. 2024. Máme tedy za to, že rodičovská dovolená trvá do 16. 3. 2024. Do firmy zaslala email s informací, že od 1. 3. 2024 jí byla vystavena neschopenka (důvodem je rizikové těhotenství) a od 26. 4. 2024 bude žádat o peněžitou pomoc v mateřství. O předčasné ukončení rodičovské dovolené zaměstnankyně písemně nepožádala. Oznámila jen vznik dočasné pracovní neschopnosti. Mám za to, že náhradu za nemoc v prvních 14 dnech nemoci jí firma platit nebude a do přílohy k žádosti o dávku bude uvedeno, že rodičovská dovolená je čerpána do 16. 3. 2024. Po tomto datu ji budou vypláceny nemocenské dávky. 

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Bylo nám doručeno oznámení od OSSZ, že od 15. dne nemoci, začátek nemocenské, bylo zahájeno řízení o dávce. OSSZ prověřila nárok na výplatu nemocenské a vyplynuly skutečnosti, že se výše nemocenské za kalendářní den stanoví sazbou 50% podle ustanovení §31 písm.b)ZNP (úraz pod vlivem alkoholu). Tato skutečnost na neschopence nebyla označena. Máme jako zaměstnavatel také pokrátit 50% denní nárok na náhradu mzdy za nemoc? 

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Konsolidační balíček je nyní zařazen na 18. schůzi Senátu jako senátní tisk č. 161 (číslo sněmovníhu tisku je 488). Z týdeníku Podtrženo sečteno vybíráme, co obsahuje návrh, který se bude projednávat od 8. 11. Návrh znovu zavádí odvod zaměstnanců na nemocenské pojištění (0,6 % z příjmů), v posledních letech zaměstnanec odváděl pouze na důchodové pojištění (6,5 %). Ruší se některé daňové výjimky, například sleva na školkovné nebo na studenta, omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. U benefitů se zavádí souhrnný roční limit pro osvobození od daně (a tedy i od pojistného) na úrovni poloviny průměrné mzdy (pro rok 2023 by limit představoval částku 20 162 Kč ročně). Snižuje se hranice pro aplikaci daňové sazby ve výši 23 % ze 48 na 36násobek průměrné mzdy. Balíček dále zavádí pouze dvě sazby DPH (12 a 21 %), sazba daně z příjmů právnických osob se zvyšuje z 19 na 21 %, daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek, zvyšuje se i spotřební daň z lihu a dálniční poplatky. OSVČ čeká zvýšení minimálních odvodů na sociální zabezpečení (pro rok 2024 z 2 944 Kč na 3 852 Kč). Přejete si plný přístup k odborným článkům a dostávat týdeník Podtrženo, sečteno s krátkými zprávami do svého e-mailu? Pořiďte si předplatné aplikace Práce a mzda. S námi se v pracovním právu vyznáte.

Zaměstnanec, starobní důchodce s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, vyčerpal v roce 2023 podpůrčí dobu pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti čerpal dovolenou. Bohužel musí na operaci a byla mu vystavena nová pracovní neschopnost. Na dávky nemocenského pojištění v roce 2023 nemá nárok z důvodu vyčerpané podpůrčí doby. Má nárok na 14 kalendářních dní náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele?

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

S jakými daty a kdy přihlásit ke ZP a OSSZ zaměstnance pracujícího na DPP uzavřenou na dobu určitou (4. 1. 2023 do 31. 8. 2023), když měl výdělek vyšší než 10 000 Kč jenom v měsíci červenci a srpnu? V měsíci červenci pracoval od 10. 7. do 31. 7. a v srpnu od 14. 8. do 25. 8. 2023.

Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).